„Balím kufry a mizím pryč.“ Ficův kabinet čeká těžký boj o slovenské mozky

„Pokud najdu práci ve svém oboru v zahraničí, odejdu odsud. Už jsem ze zdejší politické situace delší dobu frustrovaná. Při pohledu na novou vládu se ve mně tento pocit ještě umocňuje,“ svěřuje se mi zhruba 30letá Bětka, která žije nyní v Bratislavě. S mladou ženou se spojuji v době, kdy už jsou kostky vrženy.

Do čela země se opět vrátil ostřílený matador, jemuž nemalé procento Slováků nemůže přijít na jméno – Robert Fico. Tváře, které byly dříve k vidění na takzvaných alternativních informačních kanálech, nyní pro změnu spatříte v nejvyšších patrech ministerstev. Pro někoho noční můra, pro jiného konečně národovecký kabinet, který „nebude poklonkovat Západu“.

Bětka se jednoznačně řadí k prvnímu proudu a zcela vážně přemýšlí o opuštění své vlasti.

„Vnímám výhru Smeru jako zprávu o tom, kam velká část mých spoluobčanů chce, aby se země ubírala,“ pokračuje mladá žena a jako příklad zmiňuje Ficovo nedávné odmítnutí vojenské pomoci Ukrajině přímo v Bruselu.

Na to, jak ale skutečně udržet mladé nadané lidi v zemi, zatím nikdo ze slovenských politiků nepřišel.

Zahraniční orientace však není zdaleka to jediné, co Bětku v domovině trápí. „Úroveň školství, byrokracie, efektivita úřadů, nálada ve společnosti,“ vyjmenovává s tím, že pochybuje o tom, že by se tyto oblasti za stávajícího kabinetu nějak zásadně proměnily k lepšímu. Sama přitom má s čím srovnávat. Žila v řadě zemí – od Česka, až po Skandinávii. Kam by nyní vedly její kroky, zatím přesně neví.

Co však naopak může potvrdit s jistotou, je, že podobně jako ona uvažuje po parlamentních volbách v její sociální bublině více lidí. A to zejména ti, o něž Slovensko rozhodně přijít nechce. Mladší, vzdělanější, se zájmem o veřejné dění, mnohdy ošlehaní zkušenostmi ze zahraničních škol.

Chci tu zůstat!

Každý rok zmizí z pomyslné mapy Slovenska jedno menší okresní město. Vylidňují se hlavně vesnice a menší města. Odlivu lidí v produktivním věku páchá nenávratné škody nejen na demografii, ale i ekonomice, a to dlouhodobě. Za posledních 30 let opustilo svou domovinu podle odborníků zhruba 300–400 tisíc lidí a další tisícovky se k nim pravidelně přidávají.

Nejmasivnější úprky obyvatelstva si Bratislava sice zažila už po vstupu do Evropské unie a později Schengenu, trend se však ani v posledních letech nezastavuje a obzvlášť postihuje absolventy středních škol mířících na univerzity. Z nich každoročně odchází ze Slovenska studovat do zahraničí více než pětina, což výrazně převyšuje evropský čtyřprocentní průměr. Jeden uprchlý talent přitom zemi stojí v dlouhodobém horizontu podle slov výzkumnice Ivy Kleinové pro podcast Dobré ráno celkem 2,8 milionu eur.

Čtěte také: Ples příšer na Slovensku. Jmenuje nakonec Čaputová vládu konspirátorů a „starých tváří”?