• Rozhovory
  • 23. října 2023

Ples příšer na Slovensku. Jmenuje nakonec Čaputová vládu konspirátorů a „starých tváří”?

Pravděpodobný budoucí ministr zahraničí Juraj Blanár (třetí zprava) / Foto: Majda Slámová /
Pravděpodobný budoucí ministr zahraničí Juraj Blanár (třetí zprava) / Foto: Majda Slámová /
Autor
Eva Čeplová
Slovensko s napětím očekává jmenování nové vlády Roberta Fica. Některá jména budoucích ministrů však budí velké rozpaky a kritiku. Budou nakonec stát v čele vybraných resortů konspirátoři? I o tom jsme se bavili s politologem Jozefem Lenčem.

Třetí světová válka proti bílé rase, medvědi jako biologická zbraň, věšení ochránců přírody či prosba o odpuštění u Putina. Takové perly občas padají od nominanta na slovenského ministra životního prostředí Rudolfa Huliaka zvoleného na kandidátce Slovenské národní strany (SNS).

Povoláním myslivec a starosta středoslovenské vísky Očová se netají svými sympatiemi k Rusku, ale co v jeho případě ještě hůře, v otázkách klimatické změny nejen popírá vědecká fakta, ale označuje ji za ideologii, která má údajně jediný cíl: zničit slovenské národní hospodářství a vymazat ze silnic auta se spalovacími motory.

Za své alternativní vidění světa a působení na konspirační scéně si však nyní vysloužil stopku u prezidentky Zuzany Čaputové. Ta ve čtvrtek prohlásila, že pokud bude Huliakovo jméno oficiálně uvedeno mezi kandidáty na ministry, nejmenuje ho. Kontroverzní starosta ovšem není jediným, nad jehož jménem pozvedají obočí leckteří odborníci. O tom, jaký vládní kabinet předkládá budoucí premiér Robert Fico Slovákům, si Voxpot povídal s politologem Jozefem Lenčem z Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnavě.

Martina Šimkovičová se vůbec netají svými vyhraněnými názory, ať už se to týká LGBTQ komunity, nebo obecně liberálně orientovaných lidí.

Vypadá to, že vznikající vláda sestávající z vítězného Směru, Hlasu a SNS nakonec nebude mít ke svému jmenování tak jednoduchou cestu. Odmítnutí prezidentky jmenovat Rudolfa Huliaka pořádně zamíchalo kartami. Jaký vývoj se dá aktuálně očekávat? Bude Robert Fico nucen postoj Čaputové přijmout?

V tuto chvíli se nabízejí tři možnosti. Tou nejjednodušší by bylo, kdyby si Fico a předseda SNS Andrej Danko sedli za stůl, poradili se a navrhli jiného kandidáta. Dále je tu varianta, v níž by hlava státu jmenovala premiérem Fica a poté, co by obdržela seznam ministrů, tak by místo Rudolfa Huliaka pověřila vedením resortu dočasně někoho jiného. V takovém případě by se ale on jako jedinec, či jedna pětina poslanců mohli obrátit na ústavní soud, který by posoudil, zda prezidentka nejednala v rozporu se svými pravomocemi.

Třetí možnost, kterou já osobně považuji za nejhorší, spočívá v tom, že prezidentka prohlásí, že pokud jméno nezmění, tak vládu nejmenuje vůbec. Takový krok by ale mohl vést k ještě větší nedůvěře v prezidentský úřad a prodloužil by samozřejmě celý proces vznikání nového kabinetu. I tady by pak mohla Zuzana Čaputová čelit ústavní žalobě.

Ostuda i hrozba

Rudolf Huliak ale není jediný kandidát SNS, který vzbuzuje velkou nevoli. Podobně kritické hlasy se ozývají i na adresu moderátorky „alternativního“ kanálu TV Slovan Martiny Šimkovičové, jež se má stát novou ministryní kultury. Jedná se přitom o jednu z nejviditelnějších tváří slovenské konspirační scény. Jak na tyto nominace nahlížíte vy?

Tato jména samozřejmě vzbuzují velkou nedůvěru a otazník, zvláště s ohledem na jejich politickou minulost. Z mého pohledu mohou být nejen potenciální hanbou pro Slovensko, ale rovněž i nebezpečím pro smysl a fungování ministerstev.

Třeba Martina Šimkovičová se vůbec netají svými vyhraněnými názory na určitou část společnosti, ať už se to týká LGBTQ komunity, nebo obecně liberálně orientovaných lidí. Pokud se někdo takto jednostranně vyjadřuje k určité části společenského spektra, pak je možné jej vnímat jako hrozbu pro kulturu jako celek.

Co se týká její kvalifikace pro tento resort, nevšiml jsem si, že by se v rámci své politické kariéry kultuře nějak více věnovala. V době, kdy byla v parlamentu za hnutí Sme rodina, spíše brojila proti migrantům.

Podobné, ne-li ještě horší, to je i v případě ministerstva životního prostředí, kam má přijít Rudolf Huliak, tedy člověk, který popírá vědecká fakta a má dokonce i výhrady k tomu, co by to ministerstvo mělo vykonávat. Osobně si myslím, že Fico a Danko na nominacích zatím trvají jednak kvůli mocenskému kontextu koalice, ale může to být i určitá pomsta kritikům a organizacím, kteří proti nim stáli.

Čtěte také: „Zítřek rozhodne, zda se po studiích vrátím domů.“ Svezli jsme se volebním vlakem do Bratislavy

Co tedy těmito pochybnými návrhy předseda SNS Andrej Danko sleduje? 

Podíváme-li se na to skrze politickou rovinu, dávají tyto nominace pro Danka naprostý smysl. Huliak i Šimkovičová byli do Národní rady zvoleni na kandidátce SNS, ani jeden nicméně není členem této strany. Tím, že tyto osoby odejdou do vlády, může je Andrej Danko v parlamentu snadno vyměnit za náhradníky přímo z řad své strany a to se mu samozřejmě hodí. Aby v rámci parlamentu posílil svou roli, potřebuje své straníky, kteří budou logicky spolehlivější než lidé typu Huliak, jež má mimochodem svou vlastní politickou stranu.

Zároveň jsou oba dva nominanti poměrně výrazné tváře, které se netají svými ambicemi. Předseda SNS tak jejich odesláním do vlády zabije dvě mouchy jednou ranou. Uspokojí jejich ambice, a ještě k tomu dostane do parlamentu své straníky. To je mimochodem velký rozdíl oproti Česku. Zatímco u vás když se stane poslanec ministrem, tak zůstává nadále i poslancem, na Slovensku se ministr poslaneckého mandátu vzdává.

Když teď na okamžik odhlédneme od nominantů ze SNS a prohlédneme si další jména, jaký kabinet podle vás Robert Fico sestavil?

Řekl bych, že jsou v něm propojeny myšlenky a postoje Směru z let 2012–2020, ale i Směru, který prošel po roce 2020 velkým přerodem a začal se více přiklánět ke konspirační alternativní scéně. Nevidíme v něm žádnou snahu Směru a Hlasu, tedy dvou hlavních koaličních prvků, odpíchnout se trochu od minulosti.

Nelze zatím říct, že by se zástupci koalice nějak snažili změnit svou image, kterou nabrali během předvolební kampaně, tedy radikalizovaný slovník a příklon ke krajní pravici.

Neukazují, že by chtěli řešit problémy prizmatem evropským, ale spíše maloměšťáckým. Je tam pár lidí, kteří mohou být pro resort přínosem, ale většina se bude snažit staré praktiky zakonzervovat a Slovensko mentálně možná vracet zpět, možná ještě před vstup do EU.

Dojde zřejmě k významným personálním změnám. Předpokládám, že bude vyměněn šéf policejního sboru. Personální otřesy pak potkají i policejní inspekci a soudní radu.

Kteří ministři své resorty nikam neposunou?

Když pomineme ministerstva, na nichž by měli skončit zástupci SNS, skepticky se dívám třeba na to, že by resort obrany měl vést Robert Kaliňák, slovenské veřejnosti dobře známá tvář s velice kontroverzní politickou minulostí a spojená s řadou kauz. V jeho případě je tedy na místě se obávat, že by mohl svého postavení v čele takto informačně a mocensky významného úřadu zneužívat.

Otazník visí i nad pomocí Ukrajině, proti které v předvolební kampani tolik brojili zástupci Směru. Robert Kaliňák sice zřejmě nezastaví kontrakty, které už jsou rozběhnuté, jenže další zakázky už uzavírat nemusí, stejně jako může vystupovat proti podpoře Kyjevu na evropské úrovni.

Sledujeme „hledání nepřítele”. Zřejmě půjde po krku neziskovkám typu Zastavme korupci, Transparency International a dalším.

Nejsem rovněž přesvědčen o nominantu na post ministra vnitra Matúši Šutaji Eštokovi. Nedomnívám se totiž, že by rezortu dobře rozuměl v celé jeho šíři. On jej hodně zužuje na problematiku policie, jenže ta agenda je daleko širší a řeší záležitosti od státní správy až po migrační krizi.

Pochybnosti pak vzbuzuje i Boris Susko, kandidát na post ministra spravedlnosti, exposlanec za Směr a bývalý místopředseda ústavně-právního výboru. Za mě je to naprosto nevýrazný člověk, který jen stěží bude Ficovi odporovat.

Slyšela jsem, že kritiku Robert Fico sklízí i za adepta na post ministra zahraničí Juraje Blanára, který je rovněž místopředsedou strany Směr. Ministr zahraničí je poměrně klíčová pozice. Jak vnímáte právě toto jméno v čele resortu?

Blanár dlouhodobě vystupuje v rámci Směru jako expert na zahraniční politiku, byl rovněž chvíli předsedou zahraničního výboru Národní rady. Nelze tedy říct, že by byl touto agendou úplně nepolíbený. Na druhou stranu jsem nikdy nepostřehl, že by se účastnil třeba nějakých konferencí či alespoň slovenského bezpečnostního fóra. Nevšiml jsem si též, že by jeho činnost měla nějaký větší přesah za slovenské hranice.

Jsou mezi ministry i jména, která vás potěšila? 

Jsem osobně spokojený s nominací na ministra školství, kterým se má stát Tomáš Drucker. Je to manažer, který úspěšné vedl slovenskou poštu i resort zdravotnictví. Pozitivně též vnímám kandidáty na posty vicepremiéra pro Plán obnovy a ministryni zdravotnictví. Petera Kmece, respektive Zuzanu Dolinkovou za stranu Hlas považuji za dostatečně zkušené osobnosti s velkým vhledem do problematiky, které se mohou stát dobrými reprezentanty svých úřadů.

Konec neziskovek? 

Všichni kritici Roberta Fica varovali před tím, že jeho prvním krokem ve vládě bude vypořádání se s prokuraturou. Máte pocit, že se na ministerstva vnitra a spravedlnosti dostanou tváře, které budou vůči Robertu Ficovi dostatečně loajální?

Budoucí ministr Šútaj Eštok je v první řadě loajální vůči svému předsedovi Peteru Pellegrinimu a na něm záleží, jakou politiku bude Hlas prosazovat na resortu vnitra. Je však třeba myslet na to, že v úzkém vedení Hlasu jsou lidé jako třeba Denisa Saková, která má velmi blízko k Robertu Kaliňákovi či trestně stíhanému kandidátu za Směr Tiboru Gašparovi. Pochybuji tedy o tom, že by tato strana jednala nějak více v rozporu se Směrem.

To, zda se role nového ministra promítne i do vyšetřování jednotlivých kauz, se ještě ukáže, k významným personálním změnám však nepochybně dojde. Předpokládám, že bude vyměněn šéf policejního sboru. Personální otřesy pak potkají i policejní inspekci a soudní radu.

Robert Fico zatím nijak nezjemnil rétoriku vůči nevládním organizacím a při příležitosti podpisu koaliční smlouvy dokonce řekl, že tímto dnem končí jejich vláda.

Za posledních deset let byl Fico u moci šest a půl roku. Nevím tedy, kdy měly ty mimovládky vládnout, a zda se tam počítá doba jeho vlády, která mimochodem velmi výrazně podporovala neziskový sektor. Zkrátka sledujeme pokračování agendy „hledání nepřítele”, kterému přisuzuje svůj pád v roce 2018. Zřejmě tak půjde po krku neziskovkám typu Zastavme korupci, Transparency InternationalNadace Otevřené společnosti atd.

Poslechněte si: PULS | Fico jako „stabilita“, nebo „hrozba“? Slovensko možná ovládne krajní pravice

Jakým způsobem se jejich působení může snažit omezit?

Zejména prostřednictvím ekonomického tlaku, kdy může usilovat o omezení financování těchto vybraných organizací – ať už z rozpočtů ministerstev nebo ze zahraničních zdrojů. Další cestou by pak mohla být přímo změna legislativy, která by se více podobala buď maďarské, nebo ruské, kde jsou některé organizace označené nálepkou zahraniční agent.

Za svůj hlavní cíl si „boj s neziskovkami“ vytyčili zejména nově zvolení poslanci za SNS. Bude tedy hodně záležet na tom, zda budou v této oblasti skutečně aktivní. Rozhodující také bude, jaký postoj k takovým krokům zaujme Hlas. Sám jeho předseda Peter Pellegrini se nechal slyšet, že pokud by se orientace Slovenska měla přelít více na východ, odešel by z takové vlády. Až časem se tedy ukáže, co všechno bude Hlas schopen překousnout a jak daleko pustí Roberta Fica.

Zjistit více
Posuňte s námi Voxpot na novou úroveň
a získejte neodolatelné odměny
Zjistit více
Posuňte s námi Voxpot na novou úroveň
a získejte neodolatelné odměny
Přihlášení
Přihlášení