Brífink Voxpotu vám na začátku každého týdne dává informační náskok. Jaké události hýbaly světem přes víkend a co se vyplatí sledovat v týdnu od 18. do 24. srpna?
Celý svět jistě nepřestane mluvit o setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Přibude k tomu setkání evropských zástupců ve Washingtonu, kam dorazí také prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.
V pozadí schůzky hlav států pak zůstal krok Donalda Trumpa, který ve svém příspěvku připomíná Matěj Schneider a Simone Radačičová doporučuje sledovat španělské Baleárské ostrovy. Novinky přicházejí mimo jiné i z Afriky. A týkají se taktéž Donalda Trumpa.
Mírová jednání o ukončení války na Ukrajině pokračují
Eva Čeplová
V pondělí 18. srpna se ve Washingtonu u Donalda Trumpa sejdou zástupci Evropské unie, Německa, Francie a dalších zemí evropských zemí. Chybět nebude ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pondělní jednání bude navazovat na páteční schůzku mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce. Ta přitom žádné konkrétní výsledky nepřinesla.
Donald Trump ale následně navrhnul, že by se lídři Ukrajiny a Ruska mohli sejít v pátek 22. srpna k trojstrannému summitu. K tomu, že k němu skutečně dojde, jsou však skeptičtí. Musel by s ním odsouhlasit Vladimir Putin, o čemž světová média silně pochybují.
Jasnější obrysy zatím mají pondělní rozhovory. Ty by se podle evropských lídrů měly týkat především nastolení příměří a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Kvůli schůzce v Bílém domě spolu v neděli jednali zástupci koalice ochotných, jejíž součástí je i Česká republika. Evropa je podle šéfa německé diplomacie Johanna Wadephula připravena poskytnout napadené zemi společně se Spojenými státy. Odmítl také, aby probíhalo jednání o Ukrajině bez Ukrajiny.
Čtěte také: Trump je poslední, kdo stále nechápe Putinův humor
Baleárské ostrovy hledají cesty, jak se vyrovnat s náporem běženců
Simone Radačičová
Španělské Baleárské ostrovy se v posledních týdnech a dnech potýkají se stále větším náporem běženců. Připlouvají na člunech a bárkách z pobřeží severní Afriky, vůbec nejčastěji Alžírska.
Zatímco celkový počet migrantů, kteří se dostali do Španělska bez potřebných dokladů klesl, za prvních šest měsíců letošního roku na Balérské ostrovy připlulo na tři tisíce běženců. A to je meziroční skok o zhruba 170 procent.
S podobným náporem se ale úřady na ostrovech Mallorca, Ibiza, Menorca nebo Formentera nedokážou jen tak vyrovnat. Volají o pomoc centrální vládu v Madridu a vzkazují ji, že se cítí opuštěni. Ta slíbila, že navýší kapacity.
Vzhledem k příznivému počasí je velmi pravděpodobné, že bárky a čluny zamíří k břehům Baleárským ostrovů stále častěji i v dalších dnech a týdnech.
Někteří politici a obyvatelé se obávají, že by na souostroví mohla ústit nová migrační trasa, stejně jako to do nedávna bylo v případě Kanárských ostrovů. Ty naopak v prvním půlroce zaznamenaly pokles v počtu běženců o 46 procent.
Čtěte také: Ať dorazí v pořádku. Kanárské ostrovy učí lidskosti vůči migrantům
Rozhodne se Kongres bojovat proti Trumpovým potenciálním vojenským zásahům Mexika?
Matěj Schneider
Ve světle summitu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem trochu zanikl krok amerického prezidenta, který by mohl vést k nasazení americké vojenské síly na území Mexika. Trump v průběhu srpna podepsal direktivu, která nařizuje americkému ministerstvu obrany používat armádních sil proti těm v Mexiku operujícím kartelům, které americká vláda označuje za teroristické organizace.
Je to součástí leta eskalující rétoriky amerických konzervativců, kteří někdy v některých případech mluví o zásazích amerických komand, jindy raketových střel. Proti takovému postupu se opakovaně vymezují mexičtí představitele, jako teď například prezidentka Claudia Sheinbaum.
30 humanitárních organizací teď vyzývá americký Kongres, aby se Trumpově kroku postavil. Američtí zákonodárci ale v posledních dekádách nebyli příliš bojovní v omezování rozšiřující se tendenci Bílého domu používat unilaterárně vojenských sil.
Čtěte také: Na kartely chce Trump poslat komanda. Ať se to Mexiku líbí, nebo ne
Uzná Trump Somaliland?
Filip Brychta
Texaský senátor Ted Cruz předložil prezidentu USA Donaldu Trumpovi své argumenty ohledně uznání nezávislosti samozvané republiky a označil Somaliland za klíčového bezpečnostního a diplomatického partnera Washingtonu.
„Somaliland se ukázal jako klíčový bezpečnostní a diplomatický partner USA, který pomáhá Americe prosazovat naše národní bezpečnostní zájmy v Africkém rohu i mimo něj,“ napsal Cruz minulý týden.
Cruzův dopis přichází v době, kdy somalilandská kauza získává na síle ve federální vládě. Po léta se tento separatistický stát nabízel americkým vládám jako protiváha čínského vlivu ve východní Africe.
Nyní USA jedná o základně u Rudého moře a dvoří se také skrz údajnou nabídku hostit uprchlíky z Gazy výměnou za uznání. Poskytnout chce Washingtonu i přístup ke kritickým nerostným surovinám.
Nicméně zásadně proti je samozřejmě Somálsko i některé další africké státy. Existuje obava, že po úspěchu Somalilandu by jeho příkladu mohli následovat další separatisté a dojít k mnoha konfliktům.
Postoje Trumpa k této malé neuznané zemi se rozhodně vyplatí sledovat.
Čtěte také: Somaliland se nechce vzdát jednoho z regionů a nebojí se zabíjet. Místní ale chtějí k Puntlandu
Bude Evropa bez ropy z Namibie?
Filip Brychta
Namibijský přístavní úřad zrušil tendr na základnu pro přepravu ropy a plynu v Luderitzu jen několik dní po jeho spuštění a bez vysvětlení. To je rána pro ambice země stát se předním ropným producentem Afriky.
Své investice a plány tam mají společnosti jako Shell, TotalEnergies, Galp nebo Rhino Resoures. Právě Luderitz měl být energetickým uzlem země.
Velké otázky to vyvolává také ohledně projektů na zelený vodík. I ten měl být námořně dopravován do Evropy. Jak se situace vyvine bude vhodné sledovat, protože strategie EU se zdroji z afrických zemí počítá.
Čtěte také: Evropu má nakrmit africký vodík. Pro koho je tenhle deal opravdu zelený?
