Bad Bunny zbrojí na Super Bowl. Pozlobí Trumpa?

V roce 2021 se během poločasu závěrečné události ligy amerického fotbalu Super Bowl, který je tradičně vyhrazen pro velkolepé hudební vystoupení, vedle headlinerky Shakiry na třicet sekund objevil muž ve výstředním, stříbřitě třpytivém outfitu.

Společně zarapovali tehdejší enormní hit I Like It, jen aby mladík slyšitelně i viditelně překypující energií a sebejistotou následně zmizel ze stage.

O pět let později se tentýž umělec na stadion během Super Bowlu vrátí, ale třicet sekund už mu stačit nebude.

Symbolicky naváže na Glorii Estefan, Jennifer Lopez a zmíněnou Shakiru – a jako první hudebník v historii Super Bowlu představí hudební vystoupení ryze ve španělštině.

Pro jedenatřicetiletého Benita Antonia, známějšího pod jménem Bad Bunny, půjde o vrchol jeho kariérní snahy tematizovat a ctít svůj portorikánský původ. A nemusí skončit pouze u toho.

Co řekne Taylor?

Finále ligy amerického fotbalu, běžně známé jako Super Bowl, je jednou z nejsledovanějších sportovních událostí roku. Popularita NFL navíc stabilně roste.

Zatímco před pěti lety sledovalo finále 102 milionů lidí, předloni to bylo 123 milionů a loňský ročník sledovalo více než 127 milionů diváků a divaček.

Vedle zisků z reklamy tak vzniká i výrazný prostor pro obavy politiků, kterým by případná kritika mířená proti nim ve vysílání s bezkonkurenčním dosahem mohla výrazně uškodit – a dost možná i přímo ovlivnit voliče.

Stačí se podívat na ročník 2024, kdy Trump a jeho tým preventivně spustili nenávistnou kampaň proti Taylor Swift, která na finále dorazila fandit svému příteli, fotbalistovi Travisi Kelceovi. Republikáni se strachovali, že zpěvačka během vysílání nějakým způsobem podpoří Joea Bidena, tehdejšího demokratického kandidáta na znovuzvolení do prezidentského úřadu.

Loňská show rappera Kendricka Lamara pak přímo nesla prvky politického symbolismu, kdy choreografie, vizuály i texty odkazovaly na systematické prohlubování rasových rozdílů v USA.

Podobné obavy může vzbudit i letošní finále, které se odehraje 8. února. Ostatně už samotné oznámení účasti portorikánského zpěváka neslo silný politický podtext.

Zpráva pro Trumpa

Latinskoamerická kultura pod Trumpovou administrativou trpí. Federální úřad pro imigraci (ICE) zintenzivnil zátahy a Nejvyšší soud navíc agentům úřadu povolil zajišťování osob na základě „latinského vzezření“ nebo komunikace ve španělštině, což jejich právní zástupci označují za rasovou profilaci.

Právě z obav zátahů ICE na účastnictvo koncertů se Bad Bunny rozhodl celé USA ze svého nadcházejícího světového turné vynechat. Úřad a jeho agenty označil za „zmr*y, kteří nedokážou neotravovat pracující“.

Jeho vystoupení na Super Bowlu tak vysílá zprávu, že nejpočetnější menšina ve Spojených státech má i v čase, kdy americký prezident otevřeně touží po návratu rasistické a represivní koloniální politiky, právo na své kulturní zastoupení a tvoří jednotnou kulturní identitu Spojených států.

„Co (Bad Bunny) pro Portoriko dokázal, je skutečně inspirující. Je pro nás čest ho představit na největším pódiu světa,“ konstatoval pro časopis Rolling Stone rapper Jay-Z. Právě jeho společnost Roc Nation je klíčovým partnerem v současném výběru umělectva do poločasových show Super Bowlu.

Nelze se tedy divit, že už oznámení koncertu se stalo trnem v oku krajně pravicových politiků. Například komentátor magazínu Daily Wire označil Bad Bunnyho za aktivistu a velkého trumpovského hatera, který nezpívá v angličtině.

Zpěvák amerického prezidenta kritizoval opakovaně. „Nikdy nezapomenu, co Trump udělal a neudělal, když Portoriko potřebovalo starostlivého a kompetentního vůdce,“ uvedl Bad Bunny, když v uplynulých volbách podpořil demokratickou kandidátku Kamalu Harris.

Na kořeny se nezapomíná

Jedenatřicetiletý umělec je jednou z největších globálních popových hvězd současnosti – zmíněnou Taylor Swift v rámci celkové poslechovosti přeskočil mezi lety 2020-2022.

Od svého debutu X100PRE v roce 2018 pravidelně atakuje žebříčky a láme rekordy poslechovosti a návštěvnosti, převážně spojené s reggaetonem, který ze sexismem pohlceného a odsuzovaného žánru dostal na respektovanou světovou úroveň.

Postupem času začal zdůrazňovat důležitost svého původu. Veškeré písně zpívá ve španělštině, ve stejném jazyce dává rozhovory, objevuje se ve filmech či skečích pořadu Saturday Night Live.

Právě s Portorikem, nezačleněným územím Spojených států, se nejvíce pojí zpěvákův důrazný politický aktivismus. Realita karibského ostrova se totiž v posledních letech znatelně proměnila.

Portoriko se stále těžce vzpamatovává z následků ničivého hurikánu Maria, při jehož řádění přišlo o život téměř tři tisíce lidí a více než 180 tisíc ztratilo domov.

Správa ostrova tehdy ve snaze o posílení obnovy a přílivu investic zavedla výrazné úlevy na daních. Toho ale využili převážně developeři a bohatí Američané, kteří se pokouší Portoriko přetvořit v „ideální“ dovolenkovou destinaci.

Podobný osud potkal Havajské ostrovy, které se v posledních letech staly symbolem pro nedostupné bydlení, enormní náklady na život a odliv původních obyvatel, nahrazovaných převážně bílou elitou ze Spojených států.

Právě situaci tichomořského státu tematizuje Bad Bunny v písni Lo Que Le Pasó a Hawaii (Co se stalo Havaji?), ve které z gentrifikace ostrovů viní politicko-společenské směřování spojených států.

Baladický song je pomyslným vrcholem loňské desky Debí Tirar Más Fotos (doslovný překlad by zněl „Měl jsem udělat více fotek“), na které se zpěvák lehce odklání od svého primárního reggaetonu a propojuje s tradičnějšími žánry latinskoamerické hudby, jako je salsa.

Reggaetonová hudba se často váže k létu, zpoceným tělům v plážových klubech a náladou, která v nás rozhodně nevyvolá negativní emoce spojené se zmíněnou gentrifikací, generační úzkostí nebo společným zpracováváním národního traumatu.

Bad Bunny ale výše uvedená témata prozkoumává v intimních polohách, které se vzdalují rapovějšímu nádechu jeho hudby z předešlých let, ale zůstávají v emocionálním, tělesném vibu.

Na intenzitě jeho skladeb ani samotných textů to neubírá: v hodinové stopáži zmíní vysidlování farmářů, skupování pozemků a privatizaci pláží.

Hudba se posunula, ale její společenský a politický náboj zůstávají. Už v roce 2019 pomohl Bad Bunny zviditelnit aféru RickyLeaks, kdy na veřejnost unikla komunikace tehdejšího guvernéra Ricarda Rossella a jeho spolupracovníků, zahrnující homofobní urážky portorikánského zpěváka Rickyho Martina.

Bad Bunny společně s rapperem Residente nahráli skladbu Afilando los Cuchillos, která se stala protestní hymnou. Rosello zanedlouho rezignoval.

O tři roky později svůj singl El Apagón doprovodil kritickým dokumentem o realitě Portorika po ničivých hurikánech, namířeném také proti energetické firmě LUNA.

200 milionů pro domácí

Bad Bunny nezapomíná na každodenní problémy běžných Portoričanů ani v časech, kdy je z něj globální hvězda.

Loni v létě tak v San Juanu po dobu tří měsíců hrál víkendové koncerty v rámci portorikánské rezidence. Třicet vyprodaných koncertů – každý pro téměř dvacetitisícové publikum – přililo do ostrovní ekonomiky 200 milionů dolarů.

Prvních devět koncertů navíc mohli navštívit pouze obyvatelé ostrova, navíc s výrazně nižší cenou za lístek než zahraniční návštěvníci.

Druhou únorovou neděli tak čeká Spojené státy energické vystoupení, které má potenciál pohnout debatou kolem utlačované latinskoamerické menšiny. Pustí si ho i náruživý televizní divák Donald Trump?