Bod nula: Jednání o míru v Ukrajině se vrací na úplný začátek

Během posledních týdnů se s přepracováním návrhu mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou začalo zdát, že Donald Trump si je čím dál jistější blížícím se úspěchem.

V průběhu posledního kola jednání se Kreml dostal do situace, kdy mohl i na Trumpa působit jako síla, která o mír nestojí. Snažil se proto držet zdání konstruktivního přístupu, i když jednání nešla ve směru výhodném pro Rusko.

Krátce před nedělním setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na Floridě si Trump telefonoval s Vladimirem Putinem a v postu na své síti Truth Social následně hovor označil za velice produktivní.

„Věřím, že jsme s oběma stranami mnohem blíž míru než kdykoli předtím. Byla doba, kdy on [Volodymyr Zelenskyj] byl blízko, ale prezident Putin nebyl. Jindy byl prezident Putin blízko a on nebyl. Ale myslím si, že oba chtějí, aby se to stalo,“ prohlásil pak Trump s úsměvem na společné tiskové konferenci po jednání.

Jen o den dříve si Vladimir Putin oblékl polní uniformu a uspořádal televizní zasedání, na kterém si nechal armádními veliteli shrnout, kde všude dnes ruská armáda postupuje.

„V důsledku tempa, které sledujeme na frontové linii, se náš zájem na stažení ukrajinských vojsk z území, které zatím ovládají, blíží nule,“ shrnul vystoupení s tím, že když Ukrajina nebude souhlasit s jeho podmínkami míru, Rusko si je vynutí silou.

Tím Putin nenápadně prohlásil, že se představy Ruska o podobě ukončení války liší od představ Ukrajiny a USA – navzdory všem deklaracím o dobře postupujících jednáních – úplně stejně, jako tomu bylo před rokem.

Hlavně se nepohádat

Jak jsme se sem ale dostali? Na konci listopadu se objevil osmadvacetibodový plán, který vyděsil svými prakticky kapitulačními podmínkami Kyjev i evropské země.

Teď se práce na jeho revizi do nového dvacetibodového návrhu, s bezpečnostními garancemi pro Ukrajinu a zmrazením konfliktu na současné linii dotyku, dostala do situace těžko stravitelné naopak pro Moskvu.

Zároveň se stala další věc, kterou je pro Moskvu těžké zkousnout. Volodymyr Zelenskyj totiž ve svém vánočním poselství opatrně popřál smrt Putinovi.

„Dnes všichni sdílíme jeden sen. A máme jedno přání, za nás všechny: Ať už zemře,“ řekl Zelenskyj větu, která se představitelům zemí, které chce Putin vidět jako své vazaly, neodpouští.

Mezi evropskými lídry a lídryněmi stojícími za Ukrajinou tak panovala nervozita už před setkáním Zelenského s Trumpem.

„Prosím, nezacházej příliš daleko. Dávej pozor. Je důležité, abyste měli s Trumpem dobrou schůzku. Není vůbec zaručené, že to půjde dobře,“ varoval Zelenského podle diplomatických zdrojů deníku Kyiv Independent krátce před setkáním na Floridě německý kancléř Friedrich Merz.

Ten za prioritu označil hledání shody Ukrajiny s USA právě na tématu územních ústupků a bezpečnostních garancí. Emanuel Macron měl dodat, že klíčové bude odsouhlasit si s Trumpem společnou pozici pro případ, že Putin dohodu odmítne. A své obavy vyjádřil i Donald Tusk.

Jen krok k míru…

Samotná schůzka Trumpa a Zelenského nicméně proběhla podle dostupných informací bez zásadních problémů. Na následující tiskové konferenci dokonce zaznělo, že i naprosto klíčový bod Kyjeva, kterým jsou bezpečnostní garance pro Ukrajinu, je mezi oběma zeměmi zhruba z 95 procent dohodnut.

Naplnění obav evropských lídrů přišlo následující ráno. Během společného telefonátu měl Putin Trumpovi oznámit, že v noci Ukrajina zaútočila drony na jeho prezidentskou rezidenci ve Valdaji v Novgorodské oblasti.

To je mimochodem rezidence, o které se během letošního podzimu psalo, že je kvůli stoupající Putinově paranoie chráněna dvanácti systémy protivzdušné obrany.

Čtěte také: Přichází Anička: Rusko ukazuje Česku novou velvyslankyní lidskou tvář

Kreml nedodal zatím žádné důkazy, že k útoku opravdu došlo. Zelenskyj hned reagoval, že jde o lež.

Ruské ministerstvo obrany jen prohlásilo, že čtyřicet devět z jedenadevadesáti útočících dronů bylo sestřeleno nad Brjanskou oblastí, ležící asi šest set kilometrů daleko od Valdaje, a další nad Smolenskou oblastí o pár set kilometrů blíž. Zbytek pak přímo nad Novgorodskou oblastí.

Vzhledem k tomu, jak daleko od Valdaje byla většina dronů sestřelena, je prakticky nemožné potvrdit, zda byla rezidence opravdu cílem. Chybí navíc fotografie nebo videa z jejich průletu či zneškodnění – na rozdíl od jiných ukrajinských útoků.

Jenže už se jako na povel rozhýbal celý Putinův diplomatický aparát, který spustil masivní tlak.

Jako sehraný orchestr

Na webu Kremlu se ještě v pondělí večer objevil článek Putinova poradce Jurije Ušakova, podle kterého měla zpráva o útocích na prezidentskou rezidenci Trumpa šokovat a pobouřit. 

„Řekl, že si ani nedokázal představit takto šílené kroky Kyjeva. Zaznělo také, že to nepochybně ovlivní americký přístup ke spolupráci se Zelenským, jemuž současná administrativa – jak sám Trump uvedl – naštěstí ,tomahawky‘ nedodala,“ napsal Ušakov.

Jeho slova brzy nato potvrdil i sám Trump na tiskové konferenci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Řekl, že ho Putin o napadení informoval. „Není to dobré,“ konstatoval Trump s tím, že ho Putinova slova rozčílila.

Čtěte také: Mír pro Ukrajinu? Až se něco pohne, řekneme vám

V situaci tvrzení proti tvrzení má Trump tendenci stát spíš na straně Ruska, jak připomenula už o den dřív tisková konference se Zelenským, kde se vrátil ke klišé, že za vším vždy stojí Rusko.

„Prezident Putin chce mír, řekl mi to a já mu věřím. Nezapomeňte, že jsme společně prošli hoaxem, že za vším stojí Rusko, Rusko, Rusko,“ vysvětloval Trump s odkazem na častá tvrzení, že mu Rusko pomohlo dostat se do prezidentského křesla.

Hned po veřejném oznámení útoků se Kreml začal stavět do pozice konstruktivní síly ve vyjednávání, která stojí po boku všech, kdo chtějí mír. Narušovat ho má jen Zelenskyj.

Telefony se rozezněly

Ušakov ve svém textu napsal, že Rusko má v plánu pokračovat v jednání s USA ohledně ukončení války.

„V celé řadě otázek, ve kterých jsme v minulé fázi jednání dosáhli shody, bude ale ruská pozice přehodnocena,“ píše Putinův poradce. Změnu údajně sám prezident oznámil Trumpovi naprosto jasně a Američané by měli chápat, že Rusko nemůže postupovat jinak.

„Jednadevadesát dronů zaútočilo během nadějného mírového jednání, kterému se podle hodnocení na obou stranách oceánu mělo dařit posouvat vpřed,“ hlásaly zprávy ruského státního Prvního kanálu v úterý ráno.

Kyjevský režim údajně svým činem jasně ukázal, že mír není v jeho plánech.

„Zelenskyj a jeho okolí potřebují ke svému přežití a obohacení se jedině válku, ať už stojí život kolik chce Ukrajinců,“ převyprávěla ruská hlasatelka vládní linii.

Kremelské telefony se rozezněly do všech stran a následovala zahraniční prohlášení odsuzující údajný útok. Rozhořčení a rázné odsouzení měli bez potřeby dalších důkazů vyjádřit prezident Uzbekistánu i Kazachstánu, následně se z Indie přidal premiér Naréndra Módí nebo předseda vlády Pákistánu Šáhbáz Šaríf.

Čtěte také: Mrtvá ekonomika? Kam dostane Indii ruská ropa a Trumpovy hrozby

„Podobné neuvážené kroky nezůstanou bez odpovědi. Objekty odvetných úderů a čas jejich provedení ruskými ozbrojenými silami jsou stanoveny,“ prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov. Je podle něj třeba brát v úvahu definitivní přerod ukrajinské vlády směrem k teroristickému režimu a od základu přehodnotit ruské vyjednávací pozice.

Během jednoho dne se tak Putin pokusil shodit všechna dosavadní jednání ze stolu a říct, že musí začít znovu na úplně jiných východiscích. Tato komunikace přesně odpovídá prohlášením v polní uniformě už dva dny před údajnými útoky na jeho rezidenci: když Ukrajina nekapituluje, stejně si Rusko vezme silou vše, co chce.

Konec roku tak zřejmě Ukrajině přinese mohutné a cílené útoky Ruska na místa, kde to bude bránící se zemi bolet. A nový rok přichází bez naděje, že by se mír i po desítkách jednání na nejvyšší úrovni jakkoli přiblížil.

Když chce Kreml něco komunikovat v neurvalém mafiánském stylu, často to provede bývalý prezident a dnes předseda Bezpečnostní rady Ruska Dmitrij Medvěděv. Ten si svou novou rétorikou odčiňuje období, kdy býval vášnivým obdivovatelem Baracka Obamy a koketoval s ruskými liberály.

„Nebudu tu psát o jeho násilné smrti, ačkoli tomu hnusákovi právě teď smrtka dýchá na zátylek,“ obrátil se Medvěděv k Zelenskému.

„Je ale důležité, aby v budoucnu po jeho brzkém konci tělo tohoto zeleného človíčka skončilo naložené v lihu a vystavené v Petrohradské Kunstkameře, kde pro zábavu budoucích generací shromažďovali různé hnusáky už ruští carové,“ napsal Medvěděv na svůj Telegram.

Aktuální vývoj tak ukazuje, že očekávat brzký mír v Ukrajině není na místě.

Opraveno: V původním článku bylo uvedeno, že údajné ukrajinské útoky odsoudil Benjamin Netanjahu. Šlo o chybu, kterou jsme opravili v 17:20.