Brífink Voxpotu vám na začátku každého týdne dává informační náskok. Jaké události hýbaly světem přes víkend a co se vyplatí sledovat v týdnu od 27. dubna do 3. května.
Donald Trump při střelbě v Bílém domě | Zdroj: The Times
I když se nedá říct, že by byl současný svět právě klidný, na tento týden není ve světě naplánovaných příliš významných událostí jako jsou volby nebo velká setkání státníků.
Pozornost médiíá si tak aspoň během víkendu dokázali přitáhnout aktéři, kteří něco udělali bez varování - ať už střelec na White House Correspondents Dinner o kterém píše Matěj Schneider nebo útočníci v Mali, které dnes pokrývá Filip Brychta.
Budeme ale také sledovat vyvíjející se dění na Blízkém východě nebo v Ukrajině, kde slyšíme plno řečí o míru, ale nevidíme žádné realistické kroky, které by k němu opravdu vedly.
Andrej Babiš na Kavkaze a v Centrální Asii
Vojtěch Boháč
Premiér Andrej Babiš zamířil v neděli spolu s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem na svou první mimoevropskou cestu. Ta vede do Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu a podle předsedy vlády má jít o demonstraci orientace vlády na ekonomickou diplomacii.
Hlavním cílem delegace je v době nejistoty kolem uzavírání Hormuzského průlivu jednat o dodávkách ropy a plynu. Právě Ázerbájdžán byl v minulém roce hlavním dovozcem ropy do ČR. Kvůli importu energetických surovin máme s totiž s Ázerbájdžánem i Kazachstánem výrazně zápornou obchodní bilanci.
Spolu s oběma politiky se na cestu vydalo také padesát zástupců českých firem, kteří budou usilovat o zvýšení českých exportů do regionu. Jde hlavně o představitele obranného a leteckého průmyslu, energetiky a dopravy.
Kazachstán je zároveň od ruské invaze na Ukrajinu jednou z nejvýznamnějších zemí, přes kterou proudí do Ruska sankcionované zboží. Zajímavé by mohlo být zeptat se delegace, zda bude i tohle tématem cesty.
Čtěte také: České stroje pro ruskou válku: Odhalili jsme, že brněnský gigant dál pracuje s ruskými zbrojaři
Útoky džihádistů v Mali
Filip Brychta
V sobotu 25. dubna spustily v Mali různé islamistické skupiny koordinované útoky na několik významných měst. V neděli odpoledne se sice podle oficiálních vyjádřeních podařilo armádě ofenzivu zastavit, různá strategicky významná místa jsou ale stále mimo vládní kontrolu.
Vytlačení armády se podařilo díky spojení Fronty za osvobození Azawadu (FLA) a islamistické skupiny JNIM. Dosud přitom obě síly působily většinou odděleně. FLA jako separatisté a JNIM jako džihádisté.
Po dobytí měst Kidal a Mopti bylo velké množství vojáků soustředěno zejména do hlavního města Bamaka. Poblíž něj byl při bombovém sebevražedném útoku kamionem zabit ministr obrany Sadio Camara. Město Kidal měli navíc bránit ruští žoldáci najatí vládou a jde tak o další velkou ránu pro ruský vliv.
I z toho důvody začaly ruské propagandistické účty na sociálních sítích šířit, že za útoky tajně stojí Francie. To uvedl také vůdce Burkina Faso a prezident Aliance států Sahelu Ibrahim Traoré. „Podporují to nepřátelé osvobozeneckého boje v Sahelu,“ řekl.
Na začátku týdne se na mnoha místech stále bojuje a velké části území na severu a východu zůstávají mimo státní kontrolu.
Čtěte také: Džihád je základ státu. Jak posilují islamisté v Sahelu
Vrátí se do čela slovinské vlády Janez Janša?
Simone Radačičová
Přestože parlamentní volby se ve Slovinsku odehrály už 22. března, zhruba 2,2 milionová země stále vyhlíží novou vládu.
Současný slovinský premiér Robert Golob, jehož strana v hlasování zvítězila, ale před několika dny oznámil, že nedokáže sestavit funkční koalici a přechází do opozice. V 90členném parlamentu získal 29 křesel, potřebuje si ale zajistit podporu nejméně 46 poslanců.
Někdejší premiér Janez Janša, jehož strana ve volbách získala 28 mandátů, se zatím podle svého vyjádření nechce pokusit o sestavení nové vlády.
Média ale dříve informovala, že byl údajně v kontaktu s menšími stranami a hledal u nich podporu. Je tedy otázkou, co bude nyní následovat.
Populistický lídr, který stál v čele vlády už třikrát a sám sebe označuje za obdivovatele Donalda Trumpa, patří mezi euroskeptické hlasy v Evropské unii.
Příměří, které nikdo nedodržuje
Jolana Humpálová
Ačkoliv příměří mezi Izraelem a Libanonem oficiálně pokračuje, boje na jihu Libanonu neustávají. Zprávy máme o raketách vypálených Hizballáhem na Izrael, stejně jako o pokračujících izraelských útocích i demolicích na jihu Libanonu.
Navzdory klidu zbraní vydala izraelská armáda i další příkazy k evakuaci lidem ze sedmi jiholibanonských měst ležících mimo „nárazníkovou zónu“ – tedy severně od řeky Lítání. Stejně jako v minulé válce, která zpomalila příměřím v listopadu 2024, i tentokrát jde o klid zbraní jen na papíře.
Zatímco se Izrael a Hizballáh obviňují z jeho porušování, nejasnou budoucnost má i příměří uzavřené mezi USA a Íránem. Na očekávané druhé kolo rozhovorů v Islámábádu zatím nedošlo.
Nezdá se ani, že by se měla vyjednávání v příštích dnech uskutečnit. Americký prezident Donald Trump odvolal cestu svých zástupců do pákistánské metropole a íránský ministr zahraničí v pondělí zamířil místo do Islámábádu do Moskvy na konzultace s ruským lídrem Vladimirem Putinem.
Čtěte také: Proč Izrael útočí na Libanon
Král Karel III. míří do Spojených států
Eva Čeplová
V pondělí 27. dubna přiletí k příležitosti 250. výročí americké nezávislosti britský král Karel III. se svou ženou Camillou na čtyřdenní státní návštěvu Spojených států amerických do Washingtonu.
Čeká je setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, přijetí v Kongresu i slavnostní banket v Bílém domě. Následně se přesunou do New Yorku, kde bude Karel jednat s tamním starostou Zohranem Mamdanim, a do Virginie.
To hlavní ale, co si Londýn od návštěvy slibuje, je alespoň částečné napravení vztahů mezi oběma zeměmi, které jsou nejhorší za posledních 70 let. Šéf Bílého domu je totiž známý svou slabostí pro královskou rodinu a v minulosti se vždy pozitivně vyjadřoval o Karlu III.
Dříve těsné spojenectví mezi Spojenými státy a Velkou Británií značně pošramotily Trumpovy akce na mezinárodní scéně v posledních měsících, zejména pak rozpoutání války s Íránem. Do ní se k nelibosti amerického prezidenta odmítl Londýn zapojit.
Trump zažil další střelbu
Matěj Schneider
Americký prezident Donald Trump byl přes víkend evakuován z White House Correspondents Dinner, když do hotelu, ve kterém se akce konala, vnikl ozbrojený střelec. Ten byl záhy zastaven a zadržen ochrankou aniž by pronikl do samotného sálu, kde byli shromážděni hosté. Je to už potřetí, co se v blízkosti Trumpa v posledních letech podobným způsobem střílelo.
Během tiskové konference po střelbě Trump mimo jiné sdělil, že si uvědomuje, že prezidentování je nebezpečná práce a podobné útoky zažije velká část prezidentů. Dále uvedl, že incidenty jako tento jsou přesně důvodem, proč Bílý dům potřebuje dostavět jeho kontroverzní taneční sál.
Trump se každoroční večeře s washingtonskými novináři měl letos zúčastnit vůbec poprvé – v kontrastu oproti svým předchůdcům, kteří WHCD navštěvovali častěji a většinou tu pronáší satirický proslov. Tisková mluvčí Bílého domu před začátkem akce uvedla, že Trump je v projevu připraven volně přeloženo „pálit ostrými“. Prezident následně uvedl, že by kvůli útoku zrušenou akci rád do měsíce zorganizoval v náhradním termínu, ale že svůj projev ve světle střelby asi zmírní.
