České stroje pro ruskou válku: Brněnský gigant nadále pracuje s ruskými zbrojaři

V článku se dozvíte, že:

• Česká firma Alta dodávala i přes sankce stroje ruským zbrojařům.
• Zákazníkem byl například ruský podnik na sankčním seznamu EU vyrábějící komponenty pro dělostřeleckou munici.
• Alta tvrdí, že ruské pobočky již nevlastní, v rejstříku však stále figuruje.
• Firmy byly prodány vlastnímu právníkovi, což je klasická technika obcházení sankcí.
• Český úřad připustil, že obchody mohly porušovat sektorové sankce vůči Rusku.

Na podzim loňského roku se ruská společnost A-R obrátila na arbitrážní soud v Jekatěrinburgu. Její zákazník Čeljabinská kovárna a válcovna (ČKPZ) jí dlužil peníze – přes 300 tisíc eur – za obráběcí stroj. Ten dodala závodu klíčového pro výrobu dělostřelecké munice o rok dříve.

Dodaný stroj se používá k preciznímu obrábění ocelových dílů – převodovek, motorů, komponentů pro energetiku i pro produkci vojenské techniky. A přestože byl vyroben téměř před 50 lety, jeho modernizace v roce 2008 z něj opět udělala moderní zařízení.

Letos v půlce března se oba ruské podniky dohodly na smíru – Čeljabinský podnik přislíbil A-R splatit dlužnou částku – v přepočtu zhruba 7,7 milionů korun.

S převodem peněz na účet dodavatelské firmy by ale mohl být problém – společnost A-R totiž dodnes vlastní česká skupina Alta Invest, na niž se vztahují evropské sankce zakazující obchod s ruským zbrojním průmyslem.

De iure ruské pobočky vlastníme, de facto ne

Zmíněný čeljabinský závod je historicky napojený na ruský vojenský průmysl. Mezi jeho hlavní odběratele patří ruský výrobce výbušnin, munice, průmyslových trhavin nebo raketových motorů na tuhé palivo. Kvůli tomu jej jen týden před dodáním českého stroje – na konci června 2024 – zařadila Evropská unie na svůj sankční seznam.

„Na základě státní zakázky v oblasti obrany vyrábí tato společnost dělostřelecké střely určené k použití v útočné válce Ruska proti Ukrajině,“ odůvodnila Komise své rozhodnutí.

Evropské sankce, které zakázaly vývoz obráběcích strojů pro vojenské účely nebo pro podniky ruského vojensko-průmyslového komplexu, však začaly platit už po anexi Krymu v roce 2014.

Metalurgické strojírenství je totiž klíčové pro ruskou schopnost vést válku v Ukrajině – některé jeho komponenty si ale Rusko nedokáže samo vyrobit a je tak závislé na dovozu. Právě Česká republika je vedle Itálie, Belgie nebo Německa dlouhodobě kritizována za to, že tyto stroje do Ruska – někdy i přes sankce, jak jsme v minulosti popsali – dodává.

Čtěte také: Ostravská rodinná firma pomáhá ruské válečné mašinérii

Záznamy z ruského arbitrážního soudu ukazují také na několik dalších obdobných problematických dodávek Čechy vlastněné firmy A-R pro ruský vojenský průmysl.

Na základě dokumentů ruského arbitrážního soudu zakoupil v prosinci 2022 strojírenský podnik Zio-Podolsk, jedna z dceřiných firem ruského státního jaderného kolosu Rosatom, český obráběcí stroj značky Škoda. Vyroben měl být teprve následující rok. Do provozu byl soustruh uveden v létě 2024 a v okamžiku podání stížnosti na podzim stejného roku dlužil podnik firmě A-R bezmála 43 milionů rublů, tedy zhruba 10,2 milionů korun.

Společnost Alta Invest jsme kontaktovali. V odpovědi firma trvá na tom, že žádné sankce neporušila, a podle jejího vyjádření už dnes A-R de facto do skupiny Alta nepatří. Její vysvětlení celé situace je poměrně kuriózní.

Mluvčí Denisa Ranochová Voxpotu řekla, že v době, kdy se skupina chystala společnost A-R prodat, zavedla Ruská federace 35procentní daň z prodeje ruských firem se zahraničními aktivy.

„Vzhledem k tomu, že jsme se na financování agrese Ruska nechtěli podílet, není v ruském obchodním rejstříku přepis uveden, i když již společnost A-R není součástí skupiny ALTA,“ vysvětluje Ranochová.

To by znamenalo, že Alta sice svá ruská aktiva formálně prodala, ale protože z transakce nechtěla platit daně, tak změnu formálně nezapsala do rejstříku. Z právního hlediska tak své ruské firmy stále vlastní a je za ně z hlediska evropského práva zodpovědná.

Ranochová dodává, že „tento administrativní nesoulad z výše popsaných důvodů zcela akceptují financující banky i ukrajinští obchodní partneři, kteří si podobné věci důkladně prověřují.“

Finanční analytický úřad: Může jít o porušení sankcí

Redakce Voxpotu zaslala podrobný popis případu českému Finančnímu analytickému úřadu, který má ve své kompetenci vymáhání sankcí. Úřad odpověděl, že nemůže poskytovat právní stanoviska k jednotlivým případům, ale zároveň dodal, že se může jednat o porušení sankcí vůči Rusku.

Tady by měl být paywall. Naše investigativní články se snažíme zamykat co nejméně, aby měli přístup ke kvalitním informacím všichni, bez ohledu na to, jestli mají právě dost peněz na účtu. Jestli si ale můžete dovolit nás podpořit, vstupte do Voxpot Klubu. Jen díky platícím členům a členkám se můžeme složitým případům věnovat. Děkujeme🙏

„Při obchodu s ruskými zbrojovkami může dojít rovněž k porušení tzv. sektorových sankcí,“ stojí v odpovědi. Sektorové sankce se vztahují na celé odvětví ekonomiky, v tomto případě na dodávky ruskému obrannému průmyslu.

Čtěte také: Vláda se bojí jít proti ruskému vlivu. Odhalili jsme proč

Z firemního právníka majitelem impéria

Čechy vlastněná firma A-R držela v Rusku poměrně rozsáhlé strojírenské impérium. Prostřednictvím firmy T 21 (Transport 21) koupila v roce 2019 Uljanovský závod těžkých strojů (ZTSU). Do jeho modernizace pak měla investovat milion eur, v přepočtu zhruba 25 milionů korun.

Podle účetní závěrky z roku 2023 patří mezi dlouhodobé smluvní partnery ZTSU další zbrojovka, kterou je „Speciální konstrukční kancelář“. Ta vyvíjí a vyrábí dělostřelecké systémy a salvové raketomety Grad, Smerč a Tornádo. Rovněž je na sankčním seznamu EU.

V březnu 2024 se tým ZTSU rozhodl odpracovat jeden den na podporu ruských vojáků v Ukrajině.

„Vydělané finanční prostředky byly použity na pořízení vybavení, které přiblíží vítězství, nebo dokonce zachrání život našemu vojákovi!“ oznamil podnik v příspěvku na ruské sociální síti VKontaktě. V následujícím měsíci darovali zaměstnanci vojákům tři drony, videobrýle a akumulátory.

Formálně už tou dobou Uljanovský závod Altě nepatřil – krátce po zahájení plošné ruské invaze na Ukrajinu oznámila v březnu 2022 česká mateřská firma prodej svých ruských aktiv. Šlo o stručné prohlášení bez bližších informací o podobě a podmínkách transakce.

S prohlášením o změně majitele přišel i uljanovský závod, který uvedl, že podnik nově přešel do stoprocentního ruského vlastnictví.

Jméno nového majitele českého strojírenského impéria v Rusku však ani jedna firma nezmínila.

Podle zjištění Voxpotu se jím stal jekatěrinburský právník Alty v Rusku, Aleksandr Panin. Ten zastupoval A-R jak u letošního soudního sporu s Čeljabinským závodem, tak i u dalších soudních sporů přinejmenším od roku 2013.

„Prodej aktiv vlastním právníkům patří mezi rozšířené strategie obcházení sankcí“

Mluvčí Alty tuto skutečnost potvrdila: „Důvodem prodeje společnosti T21 panu Paninovi byla vzájemná důvěra vybudovaná během let obchodní spolupráce. Výhodou je jeho výborná znalost nejen ruských, ale i mezinárodních právních předpisů. V průběhu let nás úspěšně zastupoval v řadě obchodních sporů a získal si naši značnou důvěru,“ vysvětlila Ranochová.

Ruskou společnost T21 ani Uljanovský závod společnost Alta podle jejího vyjádření už neovládá. Redakce Voxpotu a The Insider požádaly o vyjádření i samotného advokáta Panina. Ten se ale do uzávěrky textu nevyjádřil.

Podle odborníka na praní peněz z ruské divize Transparency International Vladislava Netjaeva patří prodej aktiv vlastním právníkům mezi rozšířené strategie obcházení sankcí.

„Spříznění právníci a advokáti mohou vystupovat jako nastrčené osoby při držení aktiv politicky exponovaných osob, a to jak v rámci země, tak i v zahraničí.“

Kdo ovládá Uljanovský závod?

Přesto v únoru 2023, už po údajném prodeji výrobního podniku, navštívil město Uljanovsk Jiří Schalk, bývalý generální ředitel ruské pobočky Alta-Rus a současný ředitel obchodní divize Business Development v rámci skupiny Alta.

Jeho návštěvu potvrzují záznamy z uniklých databází ruských leteckých společností, které má redakce k dispozici. Podle vyjádření mluvčí Ranochové souvisela Schalkova návštěva závodu s řadou neuhrazených pohledávek z dřívější obchodní činnosti.

Další indicií, která naznačuje porušování sankcí, je import strojů a jejich komponent do Ruska i po únoru 2022.

Podle exportních záznamů, které má redakce Voxpotu k dispozici, v průběhu prvního roku invaze dovezla Alta do Ruska přinejmenším čtyři použité obráběcí stroje českých značek. U všech strojů je uvedeno, že jsou určeny pro nevojenské účely a u všech byla k dodání do Ruska použita zprostředkovatelská lotyšská firma Michel.

Podle čerstvých záznamů v ruské databázi celních prohlášení je současnou dodavatelkou velké části komponent pro T21 a A-R čínská firma Verich Shenzhen. Podle zjištění Voxpotu část komponentů strojů importuje tato čínská firma z Česka.

Vzestup a pád

Za skupinou Alta už od jejího počátku stojí Vladimír Plašil, pětašedesátiletý brněnský podnikatel, kterého v roce 2019 Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy za přínos českému hospodářství.

„Myslím, že jsem ocenění dostal za četné obchody ve východní Evropě. Doufám, že jich i nadále bude dost, ale kvůli sankcím pro Rusko to zatím není jisté,“ řekl tehdy Plašil pro iDnes.

Své první zkušenosti získal podnikatel v československém zahraničním obchodním podniku Pragoinvest – státní společnosti, jež dodávala obráběcí stroje do Sovětského svazu.

Po pádu komunismu převzala Alta Plašilovy ruské obchodní vazby a navázala na jeho obchodní minulost.

Už na počátku nultých let patřila firma mezi významné dodavatele strojírenských řešení do Ruska a měla vlastní zastoupení v Jekatěrinburgu. Podílela se na rozsáhlé modernizaci hned několika ruských závodů, například tamního strojírenského gigantu Uralvagonzavod nebo Ašinského metalurgického závodu. Oba dnes patří na seznam podniků, které dodávají státní zakázky pro ruské Ministerstvo obrany.

Po anexi Krymu a uvalení ekonomických sankcí na Rusko sice Altě výrazně klesly tržby – z více než deseti miliard korun v roce 2014 na 2,7 miliardy v roce následujícím – spolupráce české firmy s ruskými partnery však pokračovala.

Už v listopadu 2014 podepsal Plašil memorandum o výstavbě závodu na výrobu kovoobráběcích strojů ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga v ruské republice Tatarstán. Dnes v Alabuze kromě jiného ruské děti montují drony pro útoky na ukrajinské civilisty.

V roce 2016 pak společnost Alta-Rus dodala stroje v hodnotě šesti milionů eur petrohradskému výrobci dílů pro ruské vojenské lodě Zvezda-Reduktor. Přesto zisky české firmy nadále klesaly.

Podle tehdejšího vyjádření mluvčího Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Františka Kotrby Rusko i nadále zůstávalo pro české firmy významným partnerem.

„Z pohledu našich exportních možností se jedná do značné míry o unikátní trh, jehož potřeby velmi dobře korespondují s našimi možnostmi a naopak. Právě proto je pokračování ekonomických sankcí pro české firmy s orientací na ruský trh výrazný a prohlubující se problém,“ uvedl tenkrát Kotrba.

Optimistický scénář se však nenaplnil. Definitivní ránou byla pro české strojírenství včetně Alty plošná invaze, po níž EU uvalila ještě přísnější sankce na dovoz zboží dvojího užití, kam patří i soustruhy.

V letech 2023 a 2024 tyto firmy odvedly do ruského rozpočtu více než 60 milionů korun

„Firma to přežila, i když jsme přišli o tři naše nejvýznamnější trhy, tedy Rusko, Bělorusko a Ukrajinu. Tyto tři země pro nás představovaly zhruba 80 až 90 procent našich tržeb,“ řekl Plašil v rozhovoru pro iDnes v roce 2024.

Podle zjištění redakcí Voxpotu a The Insider tvořily v roce 2024 celkové tržby ruských firem  Uljanovský závod, A-R a T21 oficiálně spadajících pod skupinu Alta 2,2 miliardy rublů, v přepočtu zhruba 550 milionů korun.

Alta podle vlastních slov své ruské firmy neprodala, aby se vyhnula placení daní ruskému státu. Přesto v letech 2023 a 2024 odvedly tyto firmy a firmy jejího právníka do ruského rozpočtu celkem 204 milionů rublů, což odpovídá více než 60 milionům korun.

Sankce, které nesankcují

Případ skupiny Alta ukazuje, jak sankce v praxi fungují – nebo spíše nefungují. Firma veřejně oznámila odchod z Ruska, své pobočky převedla na vlastního právníka a u dalších dvou do rejstříku změnu ve vlastnictví vůbec nezapsala. Partneři Alty, hlavně banky, které mají povinnost prověřovat své klienty, tuto „nesrovnalost“ podle Alty tolerují.

České stroje tak i přes stále agresivnější politiku a sankce do ruských zbrojovek proudily dál. Tamní závody navíc odvádějí daně do ruského rozpočtu a jejich zaměstnanci sbírají peníze na drony pro ruské vojáky. Český Finanční analytický úřad obchody označil za možné porušení sankcí, ale žádný konkrétní postih zatím nenásledoval.

Čtěte také: Řekni, kde ty sankce jsou: Vláda tiše toleruje šíření ruského vlivu v Česku

Alta přitom není výjimkou. Česká republika je dlouhodobě kritizována za to, že obráběcí stroje – klíčové pro ruskou zbrojní výrobu – do Ruska dodává i přes sankce, někdy přímo, jindy přes zprostředkovatele. Dokud zůstává vymáhání sankcí slabé a právní mezery široké, mají firmy jako Alta důvod počítat s tím, že se jim to vyplatí.

Článek vznikl ve spolupráci se Sergejem Panovem z nezávislého ruského investigativního serveru The Insider.