Čistky v čínské armádě. Co to znamená pro prezidenta Siho a její rostoucí sílu?

Lidově osvobozenecká armáda je jedním z mocenských pilířů Čínské lidové republiky. Má bránit Komunistickou stranu Číny – a máme příklady z dějin, kdy už se tak stalo.

Rozhodně však nejde o monolitickou strukturu, která jen plní příkazy. Stejně jako uvnitř komunistické strany existují soupeřící frakce, v armádě tomu není jinak.

Čínský prezident Si Ťin-pching za třináct let své vlády mnoho těchto frakcí potlačil, nebo alespoň značně okleštil. V posledních měsících nicméně z Pekingu přichází mnoho zvěstí o nestabilitě Siho režimu, včetně hlasů prorokujících prezidentův konec.

Jde však zatím především jen o zvěsti. Kromě toho, že je Si Ťin-pching generálním tajemníkem komunistické strany a prezidentem ČLR, je také předsedou Ústředního vojenského výboru.

V půlce října právě v čínské armádě došlo k další čistce, která upoutala mezinárodní pozornost. Jejím hlavním cílem totiž byl místopředseda Ústředního vojenského výboru, Che Wej-tung, tedy druhý nejdůležitější muž čínské armády. Spolu s ním bylo odstraněno dalších osm vysoce postavených činitelů napříč různými armádními strukturami od nejvyššího velení až po vojenskou policii.

Čtěte také: Gangsteři z pískoviště. Sledujeme soumrak mezinárodní diplomacie?

Odstranění místopředsedy Ústředního vojenského výboru je však událostí, k jaké nedošlo od Kulturní revoluce, kdy Mao Ce-tung uvedl Čínu do krvavého chaosu, aby upevnil svou moc, tedy od 60. let minulého století.

Co přesně tato událost znamená pro vnitřní stabilitu režimu, stranické a armádní vztahy či samotné postavení Si Ťin-pchinga, je nyní předmětem spekulací.

Vyvozovat z toho širší závěry jde jen velmi těžko. Bezpečně lze říct snad jen to, že režimem – alespoň navenek – tato čistka nijak zásadně neotřásá.