Co číst nejen o svátcích? Vyzkoušejte knižní tipy od Voxpotu

Chcete se dozvědět něco o obchodu s drogami v americké armádě nebo se začíst do svědectví Ujgurky? A se dozvědět víc o tom, jak venezuelský režim v čele s Nicolásem Madurem dokázal přežít spoustu krizí?

Podívejte se na naše knižní tipy, které vám přinesou informace a zamyšlení nad aktuálními tématy.

Anna Košlerová
redaktorka Voxpotu

Kniha, která mě hluboce ovlivnila a za kterou jsem opravdu vděčná, se jmenuje Místo, odkud není návratu. Svědectví Ujgurky Mihrigül Tursun je výpovědí ženy a matky uvězněné v nekonečném systému perzekucí.

Její odvaha, cesta za záchranou rodiny a zároveň neustálá nejistota, co přijde dál, mě při čtení několikrát rozbrečely. Jejímu příběhu vděčím za vhled do každodennosti ujgurských rodin a celé komunity, kterou Čína systematicky ničí. 

Další knížka, kterou jsem hodně cenila a naopak se u ní dost nasmála, je Boy Mum: Raising Boys at the Age of Toxic Masculinity. Ačkoliv název zavání rodičovskou příručkou, ve skutečnosti jde o citlivý a intelektuálně stimulující ponor do toho, co je to zdravá maskulinita a jak ji dnešní společnost formuje.

Novinářka a máma tří kluků se pohybuje na pomezí memoáru, reportáže a kulturní analýzy, mapující slepá místa mužské socializace. Noří se do témat jako duševní zdraví, přátelství, školní prostředí, pornografie a také „cancel culture“ nebo manosféry.

Tohle čtení mi dost rozšířilo představu, kým kluci a muži jsou – a kým se mohou stát.

Simone Radačičová
redaktorka Voxpotu

Před několika týdny jsem připravovala článek o zabíjení civilistů v Sarajevu. Vyvolalo to ve mně otázky, jak bylo něco tak děsivého vůbec možné. Kdo to jen mohl dopustit? A kdo byli ti lidé, kteří jen tak pro zábavu tiskli spoušť?

Začetla jsem se pak do knihy Ani mouše by neublížili od Slavenky Drakulić. Autorka pocházející z Rijeky se zúčastnila procesů u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Vedle případu Slobodana Miloševiće nebo Ratka Mladiće se věnuje i těm „menším“, ale o nic méně děsivějším.

Dá se u lidí odhalit zlo? Prozradí je jejich tvář nebo oči, považované za bránu do duše? Nebo je vrahem ten milý soused jiného vyznání odvedle, který o vás ví všechno, všem pomáhá a ani mouše by neublížil? Odpověď už asi tušíte, ale kniha vás přesto překvapí.

Yerbolat Bekbau
marketing a sociální sítě

Na knihu Careless People od whistleblowerky Sarah Wynn-Williams jsem čekal v roce 2025 asi nejvíc. Jsou to pracovní drby na steroidech. Potvrzuje o zakladatelích a vedení firem, co jsme tušili: they just don’t give a f*ck. Čtení, které spolehlivě odnaučí věřit, že ti „nahoře“ jsou automaticky lepší, chytřejší nebo pracovitější. Nejsou.

Nejúčinnější protiválečná literatura je ta, která se k válce přiblíží na dosah ruky. Bachmut od Myroslava Lajuka je přesně taková. Je to brutální, upřímný a hluboce osobní příběh bitvy o Bachmut, v němž je na prvním místě člověk. Pokud vás zajímá ruská invaze na Ukrajinu, začněte touto knížkou. Geopolitiku si nechte na potom.

Jolana Humpálová
zástupkyně šéfredaktora Voxpotu

​​Doporučit bych chtěla ne jednu knihu, ale celé nakladatelství. Dlouhodobě sleduju práci Incipit, nezávislého nakladatelství ze Sezimova Ústí, kterému se daří do Česka přinášet neotřelé, odvážné texty od zahraničního autorstva.

Naposledy jsem četla titul Jedináček od Mexičanky Guadalupe Nettel v překladu Martiny Kutkové. Nic netušíc, vzala jsem si relativně útlou knihu s sebou na soukromé cesty. Zpětně nevím, zda bych něco takového doporučila i vám – o syrovém, neúprosném příběhu zkoumajícím různé roviny bezdětnosti a mateřství jsem přemýšlela po zbytek dovolené. S tímto malým varováním nicméně knihu všem vřele doporučuji.

Incipit nyní přišel s novinkou Továrna na zlý sny od autorstva Hengameh Yaghoobifarah. Na knihu o kráterech na duši jsem dost zvědavá – už teď oceňuji grafické zpracování. 

Zuzana Lizcová
vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK a novinářka

Když se řekne emigrace ve 20. století, nejčastěji se nám vybaví příběhy Čechů a Slováků, kteří svoji zemi opustili před nacistickou okupací či v důsledku represí komunistického režimu. 

Méně už vzpomínáme na to, že Československo bylo také – na krátkou, ale důležitou dobu – bezpečným přístavem. Po Hitlerově nástupu k moci musela z Německa odejít řada významných osobností a jejich cesty s falešnými pasy, či přes vrcholky pohraničních hor vedly do českých měst, kde byli více či méně vřele přijaty.

Někteří měli peníze a dokázali si alespň dočasně zařídit solidní existenci. Jiní přišli bez halíře a konexí, jen s pár osobními věcmi. Rozdílnost jejich osudů popisuje ve své knize Vertraute Fremde. Exil in Prag 1933-1939 (Důvěrní cizinci. Exil v Praze 1933-1939) čtivě a s mimořádným smyslem pro detail Peter Lange, bývalý zpravodaj německého rozhlasu v Česku.

Čerpá přitom z archivních pramenů, memoárů, literárních děl i svědectví potomků exulantů. Můžeme si tak připomenout dobu, v níž Praha byla svobodnou multikulturní křižovatkou, dozvědět se, kde se nacházela významná centra německé imigrace, či si opět uvědomit, že nucený exil je vždy spojený s velkými výzvami a osobními ztrátami. Českého překladu se prý dočkáme brzy.

Matěj Schneider
redaktor Voxpotu

Jedna z nejpozoruhodnějších knih, která letos v USA vyšla, je The Fort Bragg Cartel od investigativního novináře Setha Harpa. Rozebírá obchod s drogami v americké armádě a zaměřuje se především právě na jihokarolínskou vojenskou základnu Fort Bragg.

Harp popisuje spletenec pašování a zneužívání drog, který vyústil v desítky mrtvých – jak předávkováním, tak sebevraždami a podle všeho i vraždami. 

Kniha je velmi aktuální: Harp mimo jiné popisuje spojnice s afghánským trhem z drogami a tamními zvláštními operacemi. Ty se do středobodu pozornosti amerických médií dostaly v uplynulých týdnech kvůli střelbě na národní gardisty ve Washingtonu, kterých se měl dopustit bývalý afghánský spolupracovník americké CIA.

Zároveň je mezinárodní obchod s drogami velkým tématem současné administrativy, které využívají například jako záminku eskalace vojenské konfrontace s Venezuelou.

Čtěte také: Falešná záminka k útoku? Trump stupňuje hrozby vůči Venezuele

The Fort Bragg Cartel sklízí chválu vlevo vpravo. Pozitivní ohlasy už stihly vyústit v příslib stanice HBO, že knihu zpracuje jako dokumentární minisérii.

Jaroslav Bílek
politolog a iberoamerikanista

Kolektiv odbornictva se v knize Authoritarian Consolidation in Times of Crisis: Venezuela under Nicolás Maduro snaží rozluštit jednu z politických hádanek dnešního světa. Jak je možné, že autoritářský režim ve Venezuele pod vedením Nicoláse Madura přežil tolik společenských, ekonomických, domácích i zahraničních politických krizí?

Pád „tropického Stalina“ je předpovídán už roky, ale Maduro nám stále ukazuje, že je mistrem politického řemesla a jeho vláda by mohla přežití autoritářských režimů vyučovat. 

Publikace nabízí svěží, a přitom podrobný vhled do fungování různých aspektů tamního režimu a jeho obyvatel. Pokud chcete více porozumět realitě Venezuely, nebo obecně fungování moderních autoritářských režimů, je kniha přímo pro vás.