Americký prezident Donald Trump prohlásil, že po Venezuele se Spojené státy zaměří na Kubu. Tamní režim se přitom potýká s hlubokou ekonomickou krizí a rozsáhlým nedostatkem zdrojů, který ještě vyostří stopka pro venezuelskou ropu.
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel a jeho venezuelský protějšek Nicolás Maduro | Foto: Shutterstock
Štědrý večer ve druhém největším kubánském městě Santiago de Cuba proběhl úplně jinak, než by si tamní obyvatelé přáli. Od odpoledne zůstaly velké části města bez elektrického proudu a lidé tak nemohli pořádně připravit večeři nebo se sejít se svými příbuznými.
Nezávislý novinář Yosmany Mayeta Labrada zveřejnil video města ponořeného do tmy. Jen tu a tam silnici osvítí světlo projíždějících automobilů. Nikde nezáří žádné dekorace a s výjimkou několika mála světel není vidět téměř nic, jen všeobjímající tma.
„Skoro nic nesvítilo, panovala tu atmosféra smutku a rozčilení,“ popsal jeden z obyvatel města.
Podobné výpadky proudu přitom nejsou pro Kubánce žádnou novinkou. Zastaralá a neudržovaná energetická infrastruktura si neustále vybírá svou daň a podobných rozsáhlých výpadků zažívají ostrované víc a víc.
Většinou trvají několik hodin, někdy – jako na Štědrý den v Santiagu de Cuba – ještě déle. A pokud nejde proud, většinou to znamená, že ani neteče voda.
Tísně a blackoutů navíc zřejmě přibude. Na ostrov stále více dopadá ropná blokáda, kterou na klíčového spojence Kuby – Venezuelu – uvalil americký prezident Donald Trump ještě před samotným zásahem proti Nicolási Madurovi.
„Jakékoliv omezení nebo zastavení venezuelské ropné pomoci je pro Kubu velmi bolestivé,“ potvrzuje Voxpotu profesor a odborník na Kubu Theodore Henken z Baruch College v New Yorku.
A právě po zásahu v Caracasu se oči Trumpovy administrativy upřely na Havanu. „Kdybych byl v Havaně a byl členem vlády, měl bych obavy,“ vyslal jasný signál americký ministr zahraničí Marco Rubio během tiskové konference pár hodin po zadržení Madura.
Nebezpečné známosti
Havana a Caracas udržují velmi blízké vztahy – obchodní, politické i bezpečností – od roku 1999, kdy se ve Venezuele dostal k moci Hugo Chávez. Dokonce se jednou nechal slyšet, že obě země propojuje „moře štěstí“.
„Za posledních zhruba dvacet pět let Kuba a Venezuela navázaly partnerství, které se vyrovná tomu, jaké měla Havana se Sovětským svazem během studené války. Jde o partnerství hospodářské a ideologické,“ popisuje Theodore Henken.
Podle něj viděl někdejší kubánský vůdce Fidel Castro ve venezuelském prezidentovi z let 1999 až 2013 svého chráněnce a poskytoval mu morální podporu. Kuba na oplátku získala cenou a potřebnou komoditu: ropu.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
