PULS | Dvojí metr ve Velké Británii?

Vražda a především nově zveřejněná videa z bodycams a kroky policie vyvolaly dost intenzivní debatu v Británii i mimo ni. 

K případu se samo sebou vyjádřily různé osobnosti britské politiky – na to se podíváme později. A ano, chytla se ho především krajní pravice.

Nejde o novinku – její politika je ostatně založena na generování určitých emocí.

„Tragický incident krajní pravice přeměnila ve způsob, jak rozvinout sérii vlastních talking points, které takovým skupinám umožňují vytvářet pocit relevance a růst,“ říká v Pulsu historik Paul Jackson z University of Northampton, který se extremismem a krajní pravicí zabývá. 

Čtěte také: PULS | Z místa: Jaké je Jordánsko během války?

Hlavní tváří britské krajní pravice je momentálně Nigel Farage – předseda strany Reform. 

Ve svém „projevu k národu“ – ať už to od lídra strany s osmi poslanci v Dolní sněmovně znamená cokoliv – se Farage rozhodl jít proti všemu, co si přál otec zavražděného Nowaka. 

Ve zkratce se nechal slyšet, že v Británii panuje kultura dvojího metru – tedy že podle něj práva a privilegia bělochů „znamenají méně“ než ty připadající lid  em z etnických menšin. 

Na vraždu Nowaka narouboval obvyklá krajně pravicová témata: masovou imigraci, kulturní proměnu britských měst, EDI (tedy Rovnost, diverzita, inkluze) i narativ bílé oběti.

Čtěte také: PULS | Jak daleko jsme od kolapsu?

Sociolog Aaron Winter z Lancaster University vysvětluje, proč to funguje:

„Částečně je to i proto, že Overtonovo okno bylo posunuto tak moc k mainstreamizaci krajní pravice, že tyto případy nenacházejí pouze široké pochopení a sympatie, nejsou jen jaksi evokativní, vyvolávající určitou reakci. Děje se tak nyní i způsobem, ze kterého benefituje narativ krajní pravice.“