Klimatická situace by mohla být horší, než si vědci mysleli. K informaci, že systém oceánských proudů v Atlantiku slábne, se přidala zpráva, že by mohl i zkolabovat – mnohem dříve, než se předpokládalo. Zimy by byly krutější a sucho drásavější, hladina oceánů vyšší. Co to pro nás i planetu znamená? A jak se při další takové zprávě máme vůbec cítit? O tom v Pulsu mluví klimatolog Miroslav Trnka a ekopsycholog Jan Krajhanzl.
.png)
Systém oceánských proudů Atlantická meridionální cirkulace (AMOC) je podle zjištění vědců v ohrožení. Větším, než se předpokládalo. Hned dvěma způsoby jej narušuje klimatická změna.
AMOC funguje díky větrům i principu střetu teplejších, slanějších vod z tropických moří s těmi studenými oceánskými. Právě do nich se ochlazené, ale stále hustší proudy zanořují. Jenže voda je nyní kvůli srážkám naředěnější, méně slaná než dříve, a zanořuje se proto hůře. A to není vše.
Čtěte také:Proč Izrael útočí na Libanon?
„Jakmile se otepluje arktický oceán, voda je příliš teplá na to, aby se zanořila do hlubších vrstev. Není dostatečně studená,“ vysvětluje v Pulsu klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Kolaps AMOC by měl dalekosáhlé důsledky, a to nejen pro Evropu. Přesunul by například tropický dešťový pás, na němž závisejí miliony lidí kvůli pěstování potravin.
Pro Českou republiku by to znamenalo především drasticky chladnější a sušší klima. Stejné plodiny, které dnes pěstujeme, by za nových podmínek již neprosperovaly a zemědělství by se muselo zcela přeorientovat.
„Naše chápání atmosférického systému říká, že jde o pro nás něco mimořádně nepříjemného – je klíčové si uvědomit, že na takovou situaci nemáme žádný vypínač. Když dojde k zeslabení, nemáme nějaký jednoduchý způsob, jak cirkulaci znovu rozběhnout,“ upozorňuje vědec Trnka.
Cirkulace se podle něj pravděpodobně rozběhne sama, až koncentrace CO₂ klesne. Nevíme ovšem jakým způsobem, ani jak dlouho to bude trvat. „Při posledním výrazném ochlazení v rámci mladšího dryasu trvaly poruchy a výkyvy v klimatu třeba dva tisíce let,“ vysvětluje klimatolog.
„To nejsou věci, které by se daly vyřešit za deset hodin, za deset dní nebo za rok – a jsou nezávislé na tom, co si o tom bude myslet ten, či jiný ideologický proud,“ uzavírá.
Jaký přístup ke klimatické změně bychom měli podle ekopsychologa Jana Krajhanzla pěstovat ve společnosti? Jak Česko klimatickou krizi vlastně vnímá? A komunikuje Evropa efektivním způsoby hrozby, které pro ni změna klimatu představuje? Pusťte si novou epizodu.
.png)
.png)
.png)
.png)