Elon zabiják. Má nás za pokusné králíky, říká režisér dokumentu o bourajících teslách

Nejbohatší člověk planety rád slibuje nemožné. Neplatí to jenom o Muskově zapojení ve druhé administrativě prezidenta Donalda Trumpa, ve které chtěl proškrtat biliony z amerického federálního rozpočtu a neuspěl.

Muskovou hlavní prací je stále vedení automobilky Tesla. V rámci ní už dlouhá léta slibuje, že brzo nabídne plně autonomní – tedy samořídící – vozy.

„Autonomní řízení vozů Tesla bude mnohem bezpečnější než řízení člověkem,“ nechal se Elon Musk mnohokrát slyšet.

Nicméně už v současném omezeném samořídícím módu tesly dál bourají. A Muskova firma nemá nejlepší reputaci, co se týče zodpovědnosti za smrtelné nehody, ve kterých umírají nejen vlastníci jejích vozů, ale i další účastníci provozu.

O nehodách autonomních vozů i drsné snaze potírat všechny whistleblowery, kteří na nepravosti v postupech Tesly upozorňují, natočil německý režisér Andreas Pichler snímek Elon a pokusní králíci.

Film, který v těchto dnech vstupuje i do běžné české distribuce, byl uveden na letošním ročníku festivalu Jeden svět, kde jsme režiséra vyzpovídali.

Váš film se točí kolem smrtelné nehody zaviněné autonomním vozidlem. Jak vlastně proběhla?

Film má v zásadě jeden hlavní příběh: rodiny Benavidezových. Mladý pár stál u svého auta kousek za Miami, pozorovali hvězdy. Za nimi byla křižovatka, ke které zrovna přijížděla tesla.

Dnes už víme, že řidič tesly nedával pozor, protože hledal svůj telefon. Říkal si: mám zapnutého autopilota, nemusím se soustředit. Nesledoval tedy silnici, protože spoléhal na technologii Tesly. Auto na křižovatce vůbec nezastavilo, jelo rovně a do páru plnou rychlostí narazilo.

Dylan přežil, ale s těžkými zraněními a trpí dodnes. Jeho přítelkyně Neymar Benavidez zemřela na místě.

Tesla opakovaně tvrdila, že žádná data nejsou.

Rodiny, hlavně rodina Neymar, si začala klást otázky. Co se přesně stalo a proč? Zjistili, že při nehodě byl aktivní autopilot. Najali si právníky, začali víc zkoumat dotčenou technologii a Teslu zažalovali.

Trvalo jim téměř pět let, než získali data z dotčeného vozu, což je obtížné a daří se to jen vzácně. Tesla jim opakovaně tvrdila, že žádná data nejsou – přestože z aut odchází do automobilky telemetrie, v tomto případě firma tvrdila, že nic nemá.

Pomocí hackerů a odbornictva ale rodina data nakonec získala a dokázala, že je někdo záměrně smazal. Nakonec spor s Teslou vyhráli a automobilka byla za nehodu shledána částečně odpovědnou.

Rozhodnutí padlo v srpnu 2025. Zajímavé je, že Tesla se samozřejmě pokusila proti verdiktu odvolat, ale neuspěla. Nakonec tedy musí zaplatit opravdu hodně peněz. Jde o první případ svého druhu.

V jiných podobných případech se Tesla vždycky dokázala s oběťmi dohodnout mimosoudně, zaplatila jim velké částky. Rodina Benavidezových to ale odmítla. Je to důležitý případ a už teď víme, že přijdou další.

Říkáte, že je těžké získat z Tesly data. Neposunuly se v tomhle směru úřady alespoň v USA? Nezačaly po nehodách například zabavovat klíčové části vozu a snažit se ta data získat samy?

Šílené je, že celý systém uvnitř Tesly je postaven tak, že z těch disků může číst jen Tesla – a to hodně vypovídá o chabosti regulace. V případě Benavidezových se policie pokusila data získat, ale i ona byla odkázaná na to, co jí Tesla řekne: jestli data existují, nebo ne. Nevím, jestli se teď něco změní, aby byla data čitelná i pro jiné subjekty.

Komu vlastně věřit

V Trumpově administrativě jsou lidé jako viceprezident J. D. Vance, kteří bývali překvapivě docela pozitivní k antitrustovým snahám Bidenovy administrativy, konkrétně k práci šéfky FTC Liny Khan. Před volbami ji chválili, po volbách ty konkrétní kroky moc antimonopolní nebyly. Část vašeho filmu je o Muskových snahách kupovat si vliv u Donalda Trumpa. Jak vnímáte tenhle povolební posun?

Vance se chtěl tvářit, že je více pro spotřebitele a pracovníky. Jenže teď má jiné silné spojence. Já to ale sleduji spíš z pohledu velkých firem v Silicon Valley. A tam, pokud vím, není žádná tendence antimonopolní kroky skutečně uplatňovat. Naopak, děje se přesný opak.

Zvlášť s dnešními firmami kolem AI platí logika, že musíme být největší, musíme být první, kdo novou technologii vytvoří. Takže Trump nakonec jedná úplně naopak a tyhle firmy výrazně posiluje. Podle mě se rodí něco nového v mocenském vztahu mezi digitálními firmami a politikou, což je dost děsivé – vzniká nové impérium, založené i na rozsáhlém dohledu a kontrole obyvatelstva.

Už existuje to, čemu v němčině říkáme „Schulterschluss“ (soudržnost zájmových skupin, pozn. red), těsné sepětí. Silné propojení. Nevidím žádnou snahu tyhle firmy rozbíjet. Naopak.

Čtěte také: Beranidlo jménem Musk. Trump s ním proráží brány federálních úřadů

Podaří se Tesle po všech těch nehodách získat důvěru veřejnosti? Vy osobně byste si do takového auta sedl?

Já osobně se autonomním vozidlem nikdy svézt nenechám, nebo aspoň ne v dalších letech nebo desetiletích. Kdo ví, možná v nějaké vzdálené budoucnosti. 

Podstatné a neuvěřitelné je, že dnes se všechno točí kolem narativu. Jde o příběh a ovládnutí jeho komunikace. Musk na to spoléhá už víc než deset let: celou dobu tvrdí, že už příští softwarová aktualizace udělá z tesel plně autonomní auta. A není to pravda. Dodnes nejsou plně autonomní.

V některých ohledech jsou dokonce dost nebezpečné. Umí spoustu věcí, ale pořád mají zásadní chyby a problémy. Je rozdíl, když vám spadne počítač, a když máte digitální problém v autě jedoucím rychlostí sto kilometrů v hodině.

A přesto Musk dokáže stále udržovat velký příběh, že je to „za rohem“, že autonomní řízení přijde za měsíc, dva, příští rok… Ale určitě přijde. Tím živí víru v představu, že technologie vyřeší spoustu problémů, a zároveň sebe sama prezentuje jako jakéhosi mesiáše.

Kolem toho je pak celý ekosystém – nejen skuteční „věřící“, ale i lidé, kteří do jeho firmy investovali obrovské peníze, nebo obyčejní lidé, kteří koupili akcie Tesly. Všichni chtějí, aby se příběh stal pravdou. A dohromady to vytváří ohromný tah.

Viděli jsme, že po volbách, kdy Trump musel začít plnit sliby, se podpora trochu drolila. Má tvrdé jádro, podobné Muskovi, který má svou armádu na Twitteru. Jenže Elon potřebuje, aby si jeho auta kupovali také ti, kteří nejsou jeho fanoušci.

Samozřejmě. Viděli jsme, že důvěra klesá, a klesala i cena akcií Tesly. Ale celkově vzato vždycky přijdou s nějakým novým příběhem. To je fascinující.

Teď se Tesla hlavně prodává jako budoucí AI firma. Mají spoustu dat. A samozřejmě, systémy autonomního řízení používají prvky umělé inteligence, takže jsou na technologické špičce. A teď mluví o tom, že začnou vyrábět roboty do domácnosti, na všechno možné.

Když ty roboty vidím, neumím si představit, že budou brzy u nás doma. Ale příběh pokračuje. Zdá se, že je pořád dost lidí, kteří mu věří, a Musk má stále velkou moc.

Tesla je jen jedna část. Samozřejmě důležitá, protože jde o viditelný produkt. A vydělává peníze. Pak je tu SpaceX. V dnešní době plné pocitu zkázy a temnoty je někým, kdo slibuje, že pomocí technologií vyřešíme spoustu problémů a poletíme na Mars. To je stále silný zdroj očekávání.

Má důvěru těch, kdo mají peníze. Je to skoro jako komunita, která chce věřit tomu příběhu, protože do něj investovala velké peníze.

Vnímáte Muskův pokus kupovat si vliv a možná i přátelství s Donaldem Trumpem tak, že i kdyby důvěra klesala, ale on si podržel podporu prezidenta, stává se „too big to fail“?

Všichni už na to zapomněli, protože dnes se věci dějí strašně rychle. Ale byla chvíle, kdy lidé tesly zapalovali, a cena akcií automobilky po nástupu Trumpa do úřadu okamžitě klesla. Musk ho dokázal přimět, aby jeho značku veřejně propagoval: „Koupím si teslu. Je to skvělé auto.“

Na nás to působí úplně absurdně, ale kdy naposledy jste viděl prezidenta, který dělá přímou reklamu automobilce?

Nedlouho poté se ale Musk s Trumpem dostali do velmi veřejného konfliktu – a Trump umí být hodně mstivý.

To určitě umí.

Někdy mají společné zájmy, ale někdy ne. Trump dokázal, že antimonopolní politiku umí použít jako klacek proti někomu, koho nemá rád. Dokážete si představit, že by něco takového použil proti Muskovi, pokud by konflikt pokračoval?

V posledních měsících jsme řešili, jak vlastně ukončit náš film. Teď končíme tím, že Musk ztrácí přímý vliv přes ministerstvo spravedlnosti, ale pořád je na scéně – a to je podstatné. Pořád je tady a existuje velká MAGA aliance, která zahrnuje spoustu různých hlasů.

Musk ovládá jedno z největších médií, respektive sociálních sítí. Trump ví, že potřebuje Muskovy peníze a jeho moc na síti X.

Na druhé straně Musk potřebuje peníze od státu. Nesmíme zapomínat, že SpaceX stojí hlavně na zakázkách od NASA, což je veřejná instituce, financovaná z veřejných peněz. Zároveň má Tesla dodnes asi třetinu příjmů z emisních povolenek, takže Musk je s americkým státem úzce spjatý.

Lidé jako třeba profesor Quinn Slobodian říkají, že Musk není protistátní. Jen chce, aby stát pracoval pro něj. To je vlastně opak klasické libertariánské představy.

Kosmický rozměr

Když havaruje autonomní tesla, můžete zastrašovat účastníky nehody nebo je vyplatit velkými částkami, a není to tak na očích. Když ale havaruje raketa, to už tak snadno neutajíte. Myslíte, že eroze důvěry – i ze strany trumpovského státu – může přijít skrze nějaké velké selhání SpaceX?

Vyšetřování, která probíhala i proti SpaceX – nejen proti Tesle – se týkala hlavně problémů s využíváním vzdušného prostoru. Když rakety vybuchnou, což se děje běžně, narušení vzdušného prostoru je nesrovnatelně větší než při běžném startu. Takže z toho vznikaly konflikty.

Co vím, zatím se nic opravdu velkého nestalo. Možná je to jen otázka času.

V češtině se váš film jmenuje Pokusní králíci Elona Muska. Když jsem název viděl poprvé, říkal jsem si, že „pokusní králíci“ jsou ti, kdo v teslách jezdí, ale hlavní případ ukazuje oběti nehody, které v tesle neseděli. Jsme v očích Muska a Tesly pokusnými králíky nedobrovolně my všichni? 

Do jisté míry to tak samozřejmě můžete říct. Mít tato auta na silnicích znamená potenciální nebezpečí pro všechny. Náš film také jasně ukazuje, že pro Muska je technologický pokrok mnohem důležitější než jednotlivé oběti, jednotlivé smrti.

Tahle filozofie je v Silicon Valley docela rozšířená. Je to slib, a taky výrazně mužský, bílý, maskulinní příběh, že technologie jsou odpovědí na všechno. Oni si opravdu myslí, že je důležitější „posouvat technologie“, než vést demokratickou debatu, jaké technologie vlastně chceme a potřebujeme. A za jakých podmínek.

To je pro mě jádrem filmu: říct fajn, všichni máme rádi nové hračky, ale chci mít slovo v tom, co se uvádí na trh a co ne. V tomhle smyslu metafora, že jsme všichni pokusní králíci, vystihuje podstatu. Problém je, že dotyční s technologií tak pospíchají, až je nikdo z nás – ani naše instituce, ani demokratické mechanismy – nedokáže zastavit.

A to je podle mě velké nebezpečí. Navíc Musk a další opravdu věří, že demokracie jsou slabé, protože jsou pomalé.

Což je krok směrem k fašistickým idejím, že společnost má řídit technologická elita.

Rozhovor vznikl v rámci mezinárodního filmového festivalu Jeden svět.