Fentanyl chybu neodpouští. Hrozí Česku americký scénář?

„Dobrej body high, člověk prostě zapomene na problémy. Je to strašně úžasný pocit,“ shrnuje dvacetiletý Honza účinky fentanylu.

Se syntetickým opioidem se muž, jehož jméno redakce kvůli ochraně identity změnila, poprvé setkal v osmnácti letech.

„Byl jsem u svýho dealera, kterej mi ho doporučil na spaní a úzkost. Poprvé to bylo lepší než všechny drogy, které znám, dohromady,“ vzpomíná.

Honza dnes říká, že každodenní užívání fentanylu omezil na jeden až dva dny v týdnu. Látku kupuje od svého dealera ve formě náplastí. Ty vyvařuje a látku užívá nitrožilně.

„Většinou je pro mě fentanyl dostupnější než jiné opiáty, ale vím, že užívat ho denně jako dřív nemůžu – měl jsem nechutný absťáky když jsem to kouřil. Teď užívám méně a spíš nitrožilně a to bych asi nedokázal vysadit,“ je si vědomý své závislosti, ale problémy mu prý nedělá.

Jezdím vlakem za kámošema a fetujeme spolu.

U fentanylu často platí, že čím kratší trvání účinku, tím prudší a rychlejší abstinenční příznaky. Samotný „opiátový absťák“ (na rozdíl od předávkování) život zdravého člověka přímo neohrožuje, ale nepříjemný je extrémně.

„Připomíná velmi silnou chřipku: člověk se probouzí propocený, je mu špatně, má průjem, bolesti svalů a kloubů. Bolí ho celé tělo, někdy i ‚kořínky vlasů‘,“ popisuje redakci abstinenční příznaky adiktolog Radek Jurnikl z organizace Sananim.

V takové chvíli je jedinou úlevou předpřipravená stříkačka nebo rozlepená fentanylová náplast.

Do školy ani do práce Honza nechodí. Střední školu přerušil rok a půl zpátky.

„Jednou bych si ji chtěl dodělat, teď ale jezdím po Česku vlakem za kámošema a fetujeme spolu. Pak ještě máme různý jiný aktivity, o těch bych ale mluvil nerad,“ vypráví.

Naše konverzace je roztříštěná. Odpovídá mezi přesuny a je unavený. „Dnes nedokážu smysluplně odpovídat… jsem nevyspanej,“ hlásí přes Signal.

Ve své sociální bublině není jediný, kdo si silný opioid vpichuje. „Znám asi patnáct dalších lidí, kteří fentanyl užívají,“ říká Honza a dodává, že bere i další opiáty. „Heroin, palladon, oxy, případně morfin, záleží na situaci,“ vyjmenovává.

Popisuje takzvané polyužívání – kombinování více látek. A ani v něm není výjimkou.

Radši fetovat sám

„Podle zkušenosti s klienty, s nimiž se zejména v Praze setkávám osobně, je fentanyl ve většině případů doplňkovou drogou,“ vysvětluje adiktolog Jurnikl.

Polyužívání je u opiátů běžné. Zároveň s ním roste riziko předávkování: člověk může z prvotního utlumení rychle spadnout do bezvědomí.

Čtěte také: Krvavý příběh kokainu: Kolik násilí a smrti je za jednou čárou v pátek večer?

„Předávkování u opioidů často začíná jako běžný nástup účinku – euforie, teplý pocit, útlum a ‚noding‘, tedy stav, kdy člověku přichází a odchází vědomí,“ popisuje výzkumník v oblasti drogové politiky z České psychedelické společnosti Martin Duřt.

Problém je, že se stav může rychle zlomit do bezvědomí a hlavně do změlčeného dýchání: látka utlumí části mozku, které řídí dech, a člověk se může udusit,“ dodává.

Další riziko podle něj představuje zvracení, kdy se člověk může v utlumeném stavu udusit vlastními zvratky.

Honza je přesvědčený, že fentanyl nebezpečný není, respektive podle něj ohrožuje jen lidi, kteří ho nesprávně dávkují. Sám u sebe nosí nosní sprej Nyxoid, určený pro případy, kdy se člověk opioidy předávkuje a začne se mu zastavovat dech.

Sám ho zatím použil dvakrát: v obou případech když fentanyl užíval s kamarády, kterým se po užití zastavil dech. Pravděpodobně jim tím zachránil život.

„Od té doby radši fetuju sám, nechápu že nebyli schopni si to správně nadávkovat,“ konstatuje.

Nyxoid dostává Honza v kontaktním centru nebo od terénních pracovníků.

„Jde o základní harm reduction intervenci, jež by měla být volně dostupná v každém civilizovaném státě,“ konstatuje Duřt.

„U nás je bohužel pro uživatele dostupný jen v omezené míře v některých kontaktních centrech a dalších podobných službách. Například v lékárně ho volně sehnat nelze,“ upozorňuje.

Fentanyl přitom na české drogové scéně není žádnou novinkou. Podle bývalého národního drogového koordinátora Jindřicha Vobořila se u nás objevuje přes patnáct let.

Se syntetickým opioidem se lidé mohou setkat i ve zdravotnictví, kde se fentanylové náplasti používají na tlumení bolesti. „Nalepíte náplast a týden se o to nemusíte starat,“ vysvětluje Vobořil. Účinná látka se postupně uvolňuje přes kůži.

Právě tento legální kanál je zároveň jednou z cest, kudy se fentanyl dostává na černý trh. Někteří uživatelé si dokážou obstarat nepoužité náplasti, případně získávají zbytkový fentanyl z použitých, odložených náplastí. 

Stejně tak to dělá i Honza. „Náplasti jsem dával do sklenky a užíval to smoked, přes meth pipe,“ přibližuje.

Česko příkladem

Scénář, který vidíme v některých amerických městech, se ale podle Vobořila v Česku ani Evropě neděje.

„V rámci Evropské unie jsou už delší dobu nastavené mechanismy dostupnosti substitučních látek. Fentanyl se u nás proto nikdy nestal takovým problémem,“ vysvětluje pro Voxpot s tím, že Česko jde cestou zmíněné „harm reduction“.

„Americká administrativa dělala průzkum v zemích s nízkou prevalencí úmrtí na opioidové drogy a Česká republika byla jednou z nejlepších. Ve Spojených státech potom nastavili opatření tak, jak jsme je doporučili i my,“ vysvětluje Vobořil.

Existuje skupina, pro kterou může být fentanyl zvlášť rizikový: lidé s fyzickými i psychickými následky války, kteří mají zároveň stížený přístup ke zdravotní péči.

Vobořil konkrétně upozorňuje, že velký zlom může přijít ve chvíli, kdy skončí válka na Ukrajině a lidé se budou vracet do tuzemského stavebnictví.

„Náš stavební průmysl mluví o tom, že bude chtít minimálně sto až sto padesát tisíc lidí zpátky, protože mu odešli do války. Jenže na Ukrajině je situace jiná – je tam fentanyl, heroin, celá řada látek ve velkém množství. Zvlášť u navrátilců z válečného prostředí může představovat obří problém,“ varuje.

Válečné zranění, chronická bolest a poruchy spánku patří mezi faktory, zvyšující riziko problémového užívání opioidů – zvlášť pokud lidé nemají dostupnou léčbu bolesti a psychickou podporu.

Čtěte také: Skoulet to s traumaty. Co brzdí léčbu pomocí MDMA?

Společenská debata pak podle Vobořila snadno sklouzne ke zkratkám a nálepkování. „Nevím, jak o tom mluvit, aby nevznikl jednoduchý a stigmatizující příběh typu ‚teď sem přijedou feťáci z Ukrajiny‘,“ popisuje scénář, na který by se Česko mělo připravit.

Právě proto podle něj dává smysl držet a posilovat, co u nás dlouhodobě funguje.

Prudce ubylo užívání heroinu.

Naše drogová politika navíc v posledních letech výrazně proměnila opioidní krajinu: i díky širší dostupnosti substituční léčby prudce ubylo užívání heroinu. Klíčovou roli sehrálo zavedení buprenorfinu a možnost, aby opiodové substituce předepisovali praktičtí lékaři a lékařky.

Policie eviduje do dvaceti případů fatálních intoxikací ročně a jejich počet zásadně nestoupá.

„V České republice dominuje zájem o stimulanty. Opioidních uživatelů je podle odhadů necelých deset tisíc – nejvíce v Praze, Středočeském, Ústeckém a Jihomoravském kraji,“ říká tisková mluvčí Národní drogové centrály Lucie Šmoldasová.

Nízká čísla ale nejsou důkaz bezpečnosti látky – spíš toho, že zatím fungují pojistky systému a po fentanylu není velká poptávka. Mezi nejohroženějšími jsou také lidé z heroinové scény, kteří po fentanylu sáhnou ve chvíli, kdy heroin není dostupný – nebo když je nabídnut nabídne jako levnější a snadnější alternativa.

Která skupina je ale širší a potenciálně zranitelnější? „Máme tu armádu lidí, kteří dlouhodobě berou různé léky proti bolesti nebo na spaní – a v situaci, kdy jim přestanou zabírat, se může objevit pokušení sáhnout po něčem silnějším,“ upozorňuje Vobořil.

Podobnou logiku popisuje i Honza z úvodu textu. Fentanyl mu dealer doporučil „na spaní a úzkost“. První dojem? „Úžasný. Vylepšené benzáky,“ pochvaloval si s odkazem na amfetaminy.

Méně viditelnou – ale neméně rizikovou – skupiny pak představuje zdravotnictvo. „Jen se o tom nemluví, protože tito lidé nejsou tolik vidět,“ konstatuje Vobořil.

K látkám se často dostanou legálně nebo pololegálně a většinou jsou schopní do určité míry dál fungovat v práci. „Nemusí kvůli tomu krást ani shánět velké peníze, takže jejich problém snadno zůstává skrytý,“ vysvětluje.

Americká krize

Pro všechny skupiny však platí, že fentanyl není droga „na zkoušku“. Pro člověka, který na opioidy není zvyklý, může být i minimální dávka nebezpečná.

„I velmi malé množství látky, například vyvařené z kousku náplasti, může vést k těžkému předávkování a smrti. U fentanylu se dávky pohybují v miligramech a u nezkušeného člověka může být i relativně nízká smrtelná,“ upozorňuje adiktolog Radek Jurnikl.

Takzvaní psychonauti – tedy zvědavé uživatelstvo bez rozvinuté závislosti, které experimentuje s různými návykovými látkami – se v případě fentanylu objevují jen výjimečně.

„Pokaždé mě velmi znepokojí, když se setkám s relativně mladým, třeba třicetiletým člověkem, který fentanyl užívá,“ popisuje s tím, že v Česku jde spíše o ojedinělé případy než o masový trend.

Kontrast je nejviditelnější při pohledu do Spojených států, kde se už roky řeší takzvaná opioidová krize. Jejím symbolem se staly obrazy z čtvrtí zasažených fentanylem: ztuhlá těla v nepřirozených pozicích.

Jde zároveň o pohodlnou zkratka pro politiky, snadno překrývající spletité příběhy lidí, na které dopadá chudoba, duševní onemocnění i úsporná ekonomická opatření.

Ještě v roce 2023 evidovaly Spojené státy přes 105 tisíc fatálních předávkování a opioidy byly zodpovědné za 76 procent úmrtí. Mezi srpnem 2024 a 2025 pak odhadovaný počet mrtvých klesl na 73 tisíc.

Fentanyl přitom nepředstavuje hrozbu jen pro uživatele, kteří opioid přímo vyhledávají – v USA jsou jím kontaminované i jiné drogy.

„Běžná je kontaminace fentanylem i jeho různými analogy, především jinými opioidy. Došlo i k situacím, kdy byl fentanyl přimíchán do kokainu či extáze,“ líčí výzkumník Martin Duřt.

Evropa zatím podobný americký scénář nezažívá. „Počty úmrtí spojených s fentanylem a jeho deriváty tu zásadně nenarůstají,“ potvrzuje Voxpotu mluvčí Evropské protidrogové agentury Kathryn Robertson.

Odkazuje se na data z minulých let: v roce 2023 byly drogy v Unii spojené s 7400 úmrtími a fentanyl byl příčinou smrti ve 153 případech. I tady hraje pozitivní roli přístup harm reduction, který je v řadě unijních zemí dlouhá léta samozřejmostí.

„K ochraně Evropanů před rozsáhlou opioidovou krizí přispívá lepší pokrytí a přístup k léčbě závislosti na drogách – zejména k substituční léčbě,“ potvrzuje Robertson.

Dalším podstatným rozdílem je, že Evropanům nejsou opiody předepisovány v takové míře, jako v USA.

„Ve Spojených státech byla první vlna opioidové krize spojena s masivním nadužíváním a zneužíváním opioidů na předpis. V evropských zemích podobné nadužívání nemáme doložené,“ popisuje Robertson, ale zdůrazňuje, že předepisování léků je potřeba nadále monitorovat.

I když policie v unijních zemích čas od času odhalí výrobny, kde se syntetické opioidy řežou, míchají a balí k prodeji, na evropský černý trh se fentanyl dostává nejčastěji ze zemí mimo Unii.

Evropou se pak vedle legálního zdravotnického řetězce šíří i v dalších formách. „Jednak jako krystalický prášek, nebo v pilulkách, které se vydávají za jiné léky,“ vyjmenovává Robertson.

Hlavní obavou zůstává, že může být přimícháván do heroinu – nebo ho lidé užijí v domnění, že jde o jinou látku. Zároveň pak situace v pobaltských zemích ukazuje, že ani Evropa není vůči fentanylu imunní.

„V Estonsku měli dlouho takzvaný kompot, tedy domácí výrobu opiátů. To se jim podařilo docela efektivně vytlačit. Pak přišel heroin, ale i ten se postupně vytlačil. Jenže přišel fentanyl a začali umírat lidi,“ líčí Jindřich Vobořil.

Estonsko zažilo jednu z nejtvrdších fentanylových krizí v Evropě kolem přelomu tisíciletí, kdy se droga ve velkém objevila na tamním trhu jako náhrada za heroin.

Hlavním spouštěčem byla náhlá krize dostupnosti heroinu, související s omezenou produkcí opia v Afghánistánu. Trh zareagoval přechodem na levnější a mnohem silnější syntetické opioidy: fentanyl a později i jeho analogy.

Čtěte také: Benzín, nebo něco ostřejšího? Jak se podniká ve stínu Tálibánu

Výsledkem byl prudký nárůst předávkování a úmrtí, kdy si země dlouhé roky držela jednu z nejvyšších úmrtností na předávkování opiáty v Evropě.

Estonsku se časem podařilo dostupnost fentanylu omezit a současně posílilo harm reduction – hlavně dostupnost Nyxoidu a terénní služby. S tím i klesly případy předávkování a úmrtí.

Tenký led

„Situace se může rychle změnit,“ komentuje Robertson dnešní stav v celé Evropě. Právě rychlost, kterou jsou státy schopné reagovat, je v případě fentanylu klíčová.

„Nejjasnějšími signály krize by byla ohniska fatálních i nefatálních předávkování a také zvýšený záchyt fentanylu v jiných drogách,“ říká Robertson.

V Česku je prozatím přimíchávání fentanylu vzácné. Podle Jindřicha Vobořila i Radka Jurnikla se ale může stát, že se do tuzemska začne šířit krystalický fentanyl – a ten by zemi mohl rychle uvést do krize.

Čeští uživatelé drog mají prozatím vcelku spolehlivý způsob, jak fentanyl odlišit od jiných látek: testování laboratorní cestou nebo testovacími proužky, které mají být brzy dostupné pro uživatele i terénní pracovnictvo.

Právě pojistkám jako je testování, substituce a terénní služby vděčíme za to, že se v Česku prozatím neodehrává americký scénář. 

Dvacetiletý Honza sice o fentanylu mluví jako o něčem, co se dá „uhlídat“, jenže tahle droga chyby neodpouští.