Kluby jsou veřejná služba. Aby přežily, Praha jim musí zajistit stabilitu

Praha z nejrůznějších evropských srovnání vychází tragicky. Je tu draho, vaše dítě se dost možná nedostane na preferovanou střední školu, bydlení vás tu oproti jinému Evropanovi bude stát násobně větší část příjmů, vyrazit někam na kole nebo pěšky zase mnohem pravděpodobněji ohrozí váš život.

Pokud by se hlavní město ale náhodou chtělo – vedle funkční MHD – něčím chlubit, je nasnadě podívat se na hudební scénu. V západní Evropě kosí polykrize hudební kluby ve velkém. V Londýně mezi lety 2020 a 2024 zavřelo 480 z nich, napříč Británií zmizelo v sektoru meziročně 75 tisíc pracovních míst.

V Berlíně hlásí nadpoloviční většina klubů velké finanční problémy, téměř čtvrtina zvažuje, že do půlky roku 2027 ukončí činnost. Úpadek zažívá i Francie – v osmdesátých letech bylo v zemi třikrát více nočních podniků než dnes.

Pražanka se zájmem o hudbu má nicméně i v průměrném týdnu co dělat, aby stihla všechny zajímavé středně velké a malé koncerty, které se tu dějí. Zatímco britské kulturní novinářky jako součást svého pátečního večera popisují hodinovou cestu za kulturou na periferii Londýna, na pražské Štvanici se v samém srdci města o běžném víkendu děje i několik akcí najednou.

Akce jako Lunchmeat mají jméno i mezi zahraniční hudební komunitou. Mezi zdejšími organizátory hudebních akcí narazíte na lidi, kteří patří mezi evropskou industry špičku.

Britská hudebnice FKA Twigs v roce 2025 postavila celou svou PR kampaň k nové desce Eusexua na vyprávění o tom, jak jí pohnul zážitek z návštěvy pražské klubové scény – míněno konkrétně z klubů Fuchs2, Bike Jesus a Ankali. Umělkyně se v rozhovorech podivovala nad tím, jak nenuceně cool je návštěvnictvo zdejších ravů a koncertů elektronické hudby.