Libanon ve válce: Mezi íránským vlivem a izraelskou ofenzivou

Libanon se stal od americko-izraelských útoků na Írán jednou z frontových linií konfliktu. Během sedmi dnů připravily izraelské útoky v Libanonu o život téměř čtyři stovky lidí, z toho více než osmdesát dětí.

Poté, co v noci na první březnové pondělí poslalo šíitské hnutí Hizballáh v reakci na napadení Íránu rakety a drony na Izrael, se Libanonci ocitli zpět v situaci, kterou si prošli už několikrát – naposledy na podzim roku 2024.

Vrátilo se bombardování jihu země a vysídlení regionů i celých částí hlavního města, na jehož předměstí Izrael útočil také. Minulý týden pak izraelská armáda útoky stupňovala.

Čtěte také:Hledám bydlení, zn. sousedy srovnali se zemí. Jak se žije v bombardované zemi

V noci na sobotu provedla v údolí Bikáa operaci, při níž se za těžkého bombardování snažila najít pozůstatky izraelského pilota z roku 1986. Po střetech s Hizballáhem zemřelo jedenačtyřicet lidí.

Hizballáh zároveň pokračoval v ostřelování Izraele, které však nezpůsobilo žádné větší škody.

Od uzavřeného příměří po válce v roce 2024 izraelská armáda porušovala klid zbraní téměř denně. Libanonská armáda jedinkrát nezareagovala a do bojů nevstoupila ani v posledním týdnu.

Libanonskou stranou konfliktu s Izraelem tak zůstává hnutí Hizballáh, které vzniklo v osmdesátých letech s podporou Íránu jako reakce na izraelskou okupaci jihu země. Působí jako významná politická síla v zemi a zároveň má silné vojenské křídlo.

V posledních letech ale hnutí oslabilo nejen na politické, ale i vojenské rovině. Jeho zapojení do aktuálního konfliktu tak otevírá otázky ohledně jeho aktuální síly, schopnosti udržet politický vliv, stavu jeho vojenských kapacit, úrovně íránské podpory i širší stability uvnitř libanonské společnosti.

O všech těchto tématech jsme mluvili s Karimem Bitarem, docentem mezinárodních vztahů na Univerzitě svatého Josefa v Bejrútu a lektorem studií Blízkého východu na Sciences Po v Paříži.