„Některé z bodů Trumpova příměří se částečně podařilo naplnit, ale podstatou by mělo být dosažení a zachování dlouhodobějšího míru mezi Izraelci a Palestinci. To většinou byla otázka, na které zkrachovala i ta předešlá příměří,“ říká na úvod debaty politolog a publicista Marek Čejka.

„Na druhou stranu – koncepce současného klidu zbraní je daleko propracovanější než u těch dvou předchozích. Izraelská vláda z toho nadšená není, myslím, že by raději pokračovala v boji na všech frontách. Do značné míry se tím ale odlišuje od pohledu Donalda Trumpa na Blízký východ. Nicméně ani hnutí Hamás není jednoduchý aktér a soupeř – jeho další vývoj taktéž není vůbec jasný. Jestli se hnutí stane pragmatickým, zda se odzbrojí a stáhne – alespoň ta militantní část,“ přemýšlí Čejka o současné situaci v Pásmu Gazy.

Poslechněte si také: PULS | Nachytal i vás? Vietnam hraje na všechny strany

Politolog Josef Kraus by současnou Gazu označil spíše za přerušovaný klid zbraní. „To nakonec odráží realitu o něco více,“ komentuje.

Na Blízkém východě podle něj ale všechno souvisí se vším. „Máme tady sice nějaké příměří, nebo jak to chceme nazývat, mezi Hamásem a Izraelem, ale míra násilí se posunula o kus dál na sever. Na hranice mezi Libanonem a Izraelem – do jižního Libanonu. Téměř den po vyhlášení příměří začaly izraelské síly bombardovat deklarované pozice Hizballáhu, zároveň s tím ale i pozice libanonské armády a civilní objekty. Došlo tedy k přesunu vojenského zaměření na sever,“ podotýká Kraus.

Co se děje uvnitř Hamásu od začátku příměří v Gaze? Co očekávat od zahraniční politiky nové vlády směrem k Blízkému východu? Jaká země v regionu nabírá na síle? A jak vypadají úskalí každodenního života v současném Íránu? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.