Do čela Mexika se poprvé postaví žena. Řešit bude drogové kartely i migraci

Do prezidentského paláce v Mexico City se vůbec poprvé v historii přestěhuje žena – Claudia Sheinbaum. Podle předběžných výsledků bývalá starostka hlavního města získala v prezidentských volbách přes 58 procent hlasů. Pro její rivalku z koalice opozičních stran Xóchitl Gálvez pak hlasovalo téměř 27 procent voličů.

Jakmile Sheinbaum předstoupila před dav svých stoupenců, náměstím Zócalo v samém srdci Mexico City se začaly rozléhat výkřiky „presidenta, presidenta“.

„Budeme pokračovat v naší politice tak, aby Mexiko bylo stále více demokratickou, svobodnou a suverénní zemí,“ prohlásila.

Doplnila, že to není jen její vítězství, ale úspěch všech žen. „Říkala jsem od začátku, že to není jen on mně,“ nechala se slyšet.

Naváže na svého mentora

Jednašedesátiletá politička, jejíž prarodiče židovského původu uprchli do Mexika před pronásledováním z Litvy a Bulharska, se svezla na popularitě odcházejícího prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora, známého pod zkratkou AMLO. By to právě on, kdo působil jako její politický mentor, jenž jí pomohl rozvíjet kariéru.

I proto je pro některé Mexičany Sheinbaum tak trochu záhadou. Neví, jak moc se bude nadále řídit politikou a kroky, které dříve prosadil AMLO, nebo zda se nakonec pokusí vydat svou vlastní cestou.

Sheinbaum přitom už dříve naznačila, že hodlá například pokračovat ve finanční podpoře starších lidí nebo samoživitelek. Naváže také na velké infrastrukturní projekty svého mentora.

Mezi ně patří třeba projekt 1550 kilometrů dlouhé železnice na Yucatánském poloostrově nazvaný Tren Maya. Ten se jako had vine skrz historicky i přírodně cenné oblasti a propojuje Cancún mimo jiné s významnými mayskými památkami. Proti probíhajícím pracím protestuje část tamních obyvatel, kteří se obávají obrovských ekologických dopadů.

Budoucí prezidentka slibuje, že velkou část její agendy zaberou také otázky spojené s rozvojem mexické ekonomiky. Její země se snaží upevnit svoji pozici coby prvního obchodního partnera USA, kam vyváží vše od oblíbených avokád a dalších zemědělských produktů až po auta a různé spotřebiče.

Čtěte také: Mexiko dohání USA. Přibývá tam závislých na fentanylu 

Její země přitom může těžit z rostoucího napětí mezi Pekingem a Washingtonem, který nedávno uvalil vyšší cla na čínské elektromobily a další zboží. Pro Mexiko se tím otevírá okno nových příležitostí, jak přilákat další investice třeba do rychle rostoucího automobilového průmyslu.

Musí zasáhnout proti násilí

Aby ho ale Mexičané mohli využít, musí se Sheinbaum zaměřit na násilí drogových kartelů a gangů. Ty se zaměřují dokonce na politiky.

Poradenská společnost Integralia už dříve informovala, že od září do května bylo v Mexiku zavražděno 34 kandidátů. O politickém násilí psal Voxpot v tomto článku.

Zatím není příliš jasné, jak chce Sheinbaum zasáhnout proti zločineckým organizacím, které soupeří o trhy, pašerácké trasy a celkově o moc. Dříve přitom potvrdila, že nechce nic měnit na prezidentově politice „Abrazos, no balazos“, tedy „objetí, ne kulky“.

Čtěte také: Vraždy a drogy ve jménu božím. V Latinské Americe nic neobvyklého

Tento přístup je založen na snaze vymýtit kořeny násilí, což je podle prezidenta chudoba a nedostatek příležitostí. Vytvořil proto různé sociální programy na pomoc nejchudším.

Odcházející prezident rovněž odmítá přímou konfrontaci s kartely a gangy. Ta by podle něj byla totiž až příliš krvavá.

„Největší výzvou, které země čelí, je organizovaný zločin. Rozšiřuje se území, které je pod kontrolou kartelů a gangů. A to je věc, ve které musí Sheinbaum brzy dosáhnout pokroku,“ řekl pro CNN Will Freeman, odborník z think-tanku Council on Foreign Relations.

Čtěte také: Kokain a násilí. Mexické drogové kartely přenesly svou rivalitu do Ekvádoru

Doplňuje, že politička po svém mentorovi zdědí také vysoký rozpočtový schodek, jenž vznikl kvůli štědrým sociálním programům nebo výdajům na infrastrukturu.

Budoucí prezidentka se oficiálně ujme funkce 1. října. Vedle vysoké kriminality a ekonomiky se bude muset věnovat i dlouhodobým otázkám, které rezonují mexickou společností. Jsou to třeba migrace nebo klimatické změny, které obyvatelé pociťují stále silněji. To ostatně ukázaly i nedělní volby, které proběhly během spalující vlny veder.