Místo pomoci výhružky. Ceuta ukázala hranice evropské solidarity

Během pouhých 24 hodin se do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky dostalo až šedesát tisíc migrantů z Maroka. Takový nápor příchozích během krátké doby Evropská unie ještě nezažila.

Jako první se s kritikou Španělska ozvala Itálie. „Řím nebude nečinně přihlížet,“ napsala premiérka Giorgia Meloni na X s tím, že kvůli bezpečnosti občanů je připravena přijmout mimořádná opatření. Mezi nimi je pozastavení Schengenského prostoru se Španělskem.

Brzy se k Římu přidali další premiéři a klíčoví představitelé z Dánska, Švédska nebo Finska a dalších zemí. Mezi nimi nechyběl i český premiér Andrej Babiš – nechal se slyšet, že Schengenský prostor se musí pro Španělsko okamžitě uzavřít. Ve stejném duchu jako předseda vlády se ozvali také další čeští politici.

Všechny tyto výroky přitom zazněly ve chvíli, kdy nebylo jasné, co přesně za vzedmutím obrovské migrační vlny v Ceutě stálo. A nevíme to doteď.

📷 Fotogalería | Máxima alerta en Ceuta tras el cruce descontrolado de miles de personas desde Marruecos.

📌 Mira aquí más imágenes 🔗 https://t.co/pPq5HBjsiF pic.twitter.com/7yg7HI1RpT

— EL PAÍS (@el_pais) July 30, 2026

Kde byla marocká pohraniční stráž? Jak si mohly marocké bezpečnostní složky nevšimnout, že se u hranic tvoří tak obrovský dav? Odvrátily zrak záměrně?

Kdo mezi Maročany šířil zprávu, že španělské úřady nemohou jen tak vrátit někoho, kdo se do exklávy dostane po moři? A jakou roli hrála nedávná návštěva španělského premiéra v Alžírsku, se kterým má Maroko dlouholeté spory?

O tom, že nešlo o spontánní rozhodnutí až šedesátitisícového davu, se nedá pochybovat.