Rychlé čteníKonflikty

Od Říma po Tokio. Světem se valí vlna protestů proti izraelskému postupu v Gaze

Lidé nejen v evropských zemích stále častěji vycházejí do ulic na protest proti postupu izraelské armády v Pásmu Gazy. Kde všude se demonstruje a jaký vliv na to měla mezinárodní humanitární flotila?

Simone Radačičová

Berlin,Germany,May,18,,2024:,Pro Palestinian,Demonstrators,March,Through,The

Protesty v Berlíně | Foto: Shutterstock

Španělsko, Itálie, Francie, Rumunsko, Turecko nebo třeba Nizozemsko. Všechny tyto země v posledních dnech zaznamenaly protesty na podporu hladovějících obyvatel Pásma Gazy.

V uplynulých týdnech demonstrací postupně přibývalo a rozšiřovaly se. Nový impuls jim dala Global Sumud Flotilla, která se symbolickou dávkou humanitární pomoci do Gazy směřovala.

Skupina lodí, jejichž posádku tvořili aktivisté a aktivistky i řada osobností veřejného života z mnoha evropských zemí – především ze Španělska a Itálie – ale k břehům nedoplula kvůli zásahu izraelských bezpečnostních složek.

Demonstrace na podporu příměří se konaly také 7. října, tedy v den, na který připadá druhé výročí útoku Hamásu.

V Japonsku vyšly do ulic stovky demonstrantů nejen na podporu Palestinců a Palestinek, ale volajících také po propuštění izraelských rukojmí. Lidé se sešli v Tokiu či Osace i v dalších velkých městech.

Podpořte Voxpot

„Uznání Palestinského státu nestačí, když se stále podílíte na genocidě,“ uvedla pro server Politico třicetiletá Lena Grace Suda z Tokia, která vyzvala k zavedení sankcí proti Izraeli.

Velké demonstrace se v posledních dnech odehrávají především v Itálii a ve Španělsku.

Právě země na Pyrenejském poloostrově patří mezi nejhlasitější evropské kritiky izraelského postupu v Gaze. Premiér Pedro Sánchez v červnu jako jeden z prvních evropských státníků označil dění v Pásmu za genocidu.

V sobotu 4. října se konaly velké demonstrace po celém Španělsku. V Barceloně se jich zúčastnilo na sedmdesát tisíc lidí a často dorazily celé rodiny i s dětmi.

V Itálii se pak k celostátní stávce a protestům na znamení solidarity s palestinským obyvatelstvem a humanitární flotilou minulý pátek připojilo na dvě stě tisíc lidí.

Stávku svolaly velké odborové centrály USB a CGIL. V Římě se lidé vydali na pochod městem od náměstí před nádražím Termini, kde byla řada spojů buď zrušena, nebo zpožděna.

Podle policie v hlavním městě demonstrovalo na osmdesát tisíc lidí. „Je naší občanskou povinností ukázat, jak jsme rozzlobeni a nespokojeni s tím, co se děje ve světě, s naší vládou. Také chceme vyjádřit podporu flotile a Palestincům, kteří jsou zabíjeni a mučeni,“ řekl devatenáctiletý Giordano Fioramonti.

Čtěte také: Zadržení flotily aktivistů? Izrael nebyl v právu, říká odbornice

Lidé vyšli do ulic také v Turíně, Trentu či Palermu. Jen v Milánu se sešlo přes osmdesát tisíc demonstrantů.

Svoji sílu v Itálii ukazuje také hnutí zaměstnanců v přístavech, kteří už několikrát zablokovali dodávky zbraní pro Izrael.

Tamní premiérka Giorgia Meloni je tak kvůli velkým protestům a postoji zaměstnanců přístavů pod stále silnějším tlakem, aby ve svém postoji k Izraeli přitvrdila.

Izrael zadržel další plavidla

Zatímco na řadě míst po celém světě se demonstruje, Izrael zadržel další lodě z nové mezinárodní flotily čítající devět strojů a asi 150 lidí. Podle organizátorů k zastavení plavidel došlo v mezinárodních vodách.

České ministerstvo zahraničních věcí ve svém prohlášení napsalo, že dlouhodobě varuje před cestami do Pásma Gazy a jiných válečných oblastí.

„Cestující, kteří je vědomě porušují, musí počítat s tím, že konzulární pomoc bude omezená, ne-li nemožná,“ uvádí.

Na palubě flotily byla také Češka Šárka Přikrylová. Právě na její případ ministerstvo ve svém prohlášení – aniž by ji označilo jménem – poukazuje.

„Česká občanka na palubě flotily se rozhodla tato doporučení ignorovat,“ napsalo v prohlášení.

Ministerstvo podle svého vyjádření v souladu se zákonnými požadavky a standardními konzulárními pravidly podniklo všechny nezbytné kroky.

„Po ověření informací o její přítomnosti český zastupitelský úřad v Tel Avivu okamžitě kontaktoval izraelské orgány, provedl konzulární návštěvu, vysvětlil dostupné právní možnosti a poskytl základní asistenci. Odmítnutí podepsat deportační dokumenty ze strany české občanky následně prodloužilo proces opuštění Izraele,“ tvrdí ministerstvo.

Více k tématu Konflikty

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Informace o zpracování cookies.