Patří Brazílie Pánu Ježíši Kristu? Prezidentské klání můžou rozhodnout i náboženské třenice

Den brazilské patronky Matky Boží z Aparecidy, který připadá na 12. říjen, je jedním z nejdůležitějších brazilských svátků. Letos ale získal nový rozměr: stal se dalším kolbištěm právě probíhající kampaně prezidentských voleb.

Zemi, která je rozdělená mezi příznivce úřadujícího levicového prezidenta Luly da Silvy a pravicově konzervativního klanu Bolsonarů, totiž polarizuje i samotná víra. A ta může výsledek voleb výrazně ovlivnit. Druhé kolo se odehraje už 25. října.

Právě senátor Flávio Bolsonaro, syn bývalého prezidenta Jaira odsouzeného za pokus o státní převrat, se postaral o poslední velkou kontroverzi. V srpnu totiž prezidentský kandidát v debatě na největší brazilské televizi slíbil, že jedním z prvních kroků po jeho zvolení bude vyhlášení dekretu prohlašujícího, že „Brazílie patří Pánu Ježíši Kristu“.

Tento výrok ale vyvolal paniku nejen mezi katolickou částí brazilské veřejnosti. Na sociálních sítích se začaly šířit spekulace, že chce Bolsonaro odebrat Panně Marii titul patronky Brazílie.

Kandidát na prezidenta to ale rázně odmítl a na důkaz své upřímnosti navštívil populární katolický podcast. Krátce na to však obvinil brazilskou Národní biskupskou konferenci ze stranění Lulovi a šíření dezinformací.

Čtěte také: Bolsonaro Brazílii zcela neopustil. Zemi rozděluje politika, náboženství i armáda

Spor mezi Bolsonarem a katolickou církví přitom pokračoval i na zmíněný svátek Matky Boží z Aparecidy. Pomyslné rýpnutí do kandidáta krajní pravice si totiž neodpustil arcibiskup z Aparecidy Dom Mário Antônio da Silva. „Nemůžeme zůstat lhostejní k válkám, ničení přírody a mnoha dalším zlům, která postihují nás, která postihují obyvatelstvo Brazílie a světa,“ pronesl arcibiskup a vyzval k pomoci nejchudším a hlavně „míru beze zbraní“.

Několik týdnů předtím přitom Flávio Bolsonaro mluvil o posílení práva na držení zbraní. „Musíme navrátit lidem právo na legitimní sebeobranu, protože ozbrojení jsou převážně zločinci,“ deklaroval tehdy Bolsonaro.

Evangelikálové na vzestupu

Celá kauza jen ukazuje, nakolik je brazilská politika pevně propojená s vírou. Není divu: podle výzkumu brazilského Institutu pro náboženská studia (ISER) z roku 2026 tvoří katolíci a evangelikálové 79 % brazilské populace. Celkem 73 % Brazilců pak ve výzkumu uvedlo, že Bibli vnímá jako zdroj „morálního a každodenního vedení“.

Většina brazilské populace je tak sice nadále katolická (přes 50 %), počet lidí hlásících se k evangelikálním církvím ale prudce roste a představuje už téměř třetinu obyvatelstva. Politický vliv tohoto náboženského směru navíc podíl věřících značně převyšuje.

Výzkumníci si také všímají jasného trendu: okolo čtvrtiny Brazilců v určitém okamžiku svého života změní náboženství a 6 z 10 lidí mladších 35 let nejsou katolíci.

Ačkoli nelze dát rovnítko mezi danou skupinu věřících a jednoho z kandidátů, protože svou roli hrají také socioekonomické faktory i region původu, čísla hovoří jasně: zatímco současnou hlavu státu preferuje převážně katolické voličstvo (oproti Bolsonarovi si drží náskok až 25 procentních bodů), jeho vyzyvatel naopak boduje u evangelikálů, převážně pak u neopentekostálního hnutí.

U tohoto hnutí, v Česku známého jako letniční, má na svého soupeře náskok třiceti procentních bodů.

Čtěte také: Žlutá už není barva naše. Brazílii rozdělil i milovaný fotbal

Odráží se v tom náboženská realita Latinské Ameriky, která má svůj základ v 60. letech minulého století, kdy se v latinskoamerickém regionu šířila takzvaná Teologie osvobození (Teología de la liberación). Ze spojení víry a důrazu na sociální spravedlnost, péči o chudé, ale i kritiky kapitalismu, čerpal i loni zesnulý papež František, rodák z Argentiny.

Evangelium prosperity

Naopak evangelikální tábor se, navzdory napojení některých pastorů na organizovaný zločin, zhlédl v rodinném konzervatismu, antikomunismu a také odporu vůči interrupcím či rozšiřování práv LGBTQ+ skupin.

Na to vše Flávio Bolsonaro sází ve své volební kampani: slíbil jmenovat soudce Nejvyššího soudu, kteří se staví proti právu na interrupce či legalizaci užívání drog. Sám Bolsonaro a jeho strana pak mají za sebou také neúspěšnou snahu zakázat stejnopohlavní sňatky.

K tomu se navíc za vlády Jaira Bolsonara evangelikální církve a organizace sblížily s politickou mocí, která se stavěla nepřátelsky k územním právům původních obyvatel s důrazem na „křesťanskou morálku“.

S tou ve vztahu ke svým ideovým odpůrcům i zločineckým kartelům souvisí také tvrdý postup po vzoru salvadorského autoritáře Nayiba Bukeleho, který proslul rozsáhlými vězeňskými komplexy s často nelidskými podmínkami.

Kde katolíci nabízejí soucit a odpouštění, tam evangelikálové přicházejí s tvrdým trestem.

Je to ale i důraz na individualismus a osobní úspěch a kritika zásahů státu, neboli „evangelium prosperity“, prosazované kromě pravicových politiků i mnohými pastory, které ženou často zklamané levicové voliče do náručí krajní pravice.

Teď se ukáže, jestli stejně jako pastoři postupně vytlačující z brazilského venkova i velkých měst katolické kněze, nahradí jednoho z posledních zástupců „růžové“ levicové vlny v Latinské Americe definitivně klan Bolsonarů.