Přehledně: Co se strhlo mezi Pákistánem a Afghánistánem?

„Pákistán, to je zdroj všeho zla na světě!“ říká mi zemědělec v pohraniční oblasti kolem Džalálábádu, který má kvůli milicím problémy se zásobováním.

„Z Afghánistánu se šíří jen chaos a strach!“ vypráví mi asi o měsíc později chlapík na trhu v Pešávaru.

Mezi oběma městy leží hraniční přechod, slavný hindúkúšský Chajbarský průsmyk, místo obchodu, uprchlických táborů, zlodějů a nestability.

Slovo „nestabilní“ jde dnes ale použít pro celou délku hranice. Co se mezi oběma zeměmi děje?

Koncem února opět začalo vzájemné ostřelování. Ve čtvrtek 26. února v noci pak dopadly pákistánské střely na cíle v oblasti Kábulu a Kandaháru, ležících daleko od tradičních příhraničních cílů. V pátek se pak útoky soustředily na místa u hranic.

Pákistánská operace Ghazab li’l-haq (Oprávněný hněv) přišla zároveň s vyhlášením války a přinesla sto třicet obětí v řadách Tálibů. Afghánistán udává nižší čísla a naopak se chlubí úspěchy v útocích na Pákistán, které Pákistán popírá.

Obě strany se už několik dní navzájem obviňují ze zabíjení civilistů a sdílejí fotografie a videa zajatých vojáků.

Současné boje jsou následkem kulminace dlouhotrvajících sporů, které naposledy vybuchly v říjnu 2025 a byly zastaveny s pomocí Turecka a Kataru. V jádru sporů leží přes dva a půl tisíce kilometrů dlouhá hranice, takzvaná Durandova linie.

Ta je výsledkem afghánsko-britských jednání z konce 19. století, ale moderní Afghánistán ji neuznává s argumentem, že vznikla koloniálním nátlakem a uměle rozdělila paštunská území – ty pak spolu s dalšími Afghánistán označuje za okupovaná.

Jeho státní média před několika dny sdílela mapu Velkého Afghánistánu, který má zahrnout rozsáhlá pákistánská území. Pákistán se pak snaží zbavit ozbrojených skupin, které od příchodu Tálibánu k moci v roce 2021 stále intenzivněji útočí na jeho území.

V prvé řadě jde o Pákistánský Tálibán (TTP), ale také o Balúčistánskou osvobozeneckou frontu (BLO), operující na západě a jihozápadě země. Z jejich podpory obviňuje pákistánská vláda právě Afghánistán.

Čtěte také: Benzín, nebo něco ostřejšího? Jak se podniká ve stínu Tálibánu

Pákistán disponuje početnější a modernější armádou a zejména letectvem. Tálibán je oproti tomu schopen využít nekonvenční metody.

Mezi ně patří sebevražední útočníci, kterými disponuje v řádech tisíců, a kamikaze drony, které mohou přispět k destabilizaci jeho souseda. K ní by se bezpochyby připojily i teroristické organizace v oblasti.

V případě další eskalace konfliktu může velmi snadno dojít k destabilizaci celého regionu daleko za původní sporná území. V krátké době tak svět znovu napjatě sleduje, co se bude v Hindúkúši dít.

Autorka je výzkumnice, cestovatelka a novinářka.