Přes všechny čáry. Kokain láme světové rekordy
Zoufalá etická stopa kokainu nijak nebrzdí jeho uživatele po celém světě. Rostoucí produkci i spotřebu oblíbené drogy mapuje nová zpráva OSN.
Produkce i spotřeba oblíbené drogy vzrostla na nová maxima | Foto: Colin Davis / Unsplash
Celosvětový obchod s kokainem překonává rekordy. Obchod s ním aktuálně představuje nejrychleji rostoucí trh s omamnými látkami ve světě.
Zpráva Úřadu OSN proti drogám a zločinu (UNODC) uvádí, že stoupá jak produkce kokainu v Kolumbii, tak počet jeho uživatelů na celém americkém kontinentu i v Evropě.
„Produkce, objem zabavené látky a spotřeba kokainu vzrostly na nová maxima,“ zdůrazňuje zpráva.
Roční celosvětová produkce kokainu vzrostla podle posledních dostupných dat z roku 2023 na více než 3700 tun. Přestože si nechvalné prvenství drží zmíněná Kolumbie, pašeráci pronikají do dalších trhů v Asii a Africe. Svůj vliv posilují také zločinecké skupiny ze západního Balkánu.
Zvyšuje se také počet lidí, kteří kokain užívají. Ještě v roce 2013 jich bylo podle zprávy sedmnáct milionů, o deset let později jejich počet poskočil na pětadvacet milionů.
Čtěte také: Krvavý příběh kokainu: Kolik násilí a smrti je za jednou čárou v pátek večer?
„Kokain se pro bohatší části společnosti stal módní záležitostí,“ komentovala zprávu pro agenturu AFP hlavní výzkumnice UNODC Angela Me.
Nejde zároveň o jedinou drogu, která je ve společnosti na vzestupu. Rozšiřuje se také trh se syntetickými drogami jako jsou amfetamin nebo metamfetamin – přispívají k tomu nižší výrobní náklady a také nižší riziko, že policie nebo celní správa odhalí výrobce nebo pašeráky těchto drog.
„Zpráva ukázala, že organizované skupiny obchodníků se nadále přizpůsobují, využívají globální krize a cílí na zranitelné populace,“ komentovala zjištění Ghada Waly, výkonná ředitelka UNODC.
Waly navrhuje investice do prevence a řešení příčin vzestupu drogového trhu, a to ve všech částech dodavatelského řetězce. Vedle toho by měly státy například posílit přeshraniční spolupráci nebo farmářům nabídnout alternativní možnosti obživy.
To dlouhodobě zkouší právě Kolumbie. Bogota platí farmářům za vypletí koky a nasazení například kakaovníků nebo kávovníků.
Tím však farmáři podstupují riziko – není jisté, zda se plodinám bude dařit, nebo zda je zločinecké skupiny nezačnou vydírat.
Jeden z farmářů pro agenturu AFP pod podmínkou anonymity řekl, že podobný projekt nebude fungovat v některých oblastech jako je třeba okolí města Argelina, kde nelegální skupiny zastiňují stát a mají více členů, než tamní policie.
„Žádná ozbrojená skupina, která žije z koky, nebude chtít, aby ji farmáři přestali pěstovat a nahradili ji kávovníky,“ očekává farmář.
