Některé státy čelí za svůj jaderný program sankcím a obrovskému mezinárodnímu tlaku, zatímco jiné země jsou de facto akceptovány jako jaderné mocnosti, přestože by takové zbraně podle jaderných smluv mít neměly.

„Jde o kombinaci geopolitického dědictví minulého století a skutečně přítomných dvojích standardů, které jsou v geopolitice inherentně zakotveny. Zvláště zřetelné je to v západním přístupu k některým zemím, jako je právě Irán,“ říká v Pulsu Alžběta Dvořáková z PRCP.

Na papíře podle ní existují jasná pravidla, jejich výklad a vynucování se však odehrává v geopolitickém prostředí , kde mají největší vliv jaderné mocnosti.

Čtěte také: PULS | Neradikalizuje vás náhodou vaše oblíbená influencerka?

„Typickým příkladem je Indie, která stojí mimo režim nešíření jaderných zbraní již od počátku, tedy od minulého století, a přesto je tato situace de facto akceptována. Naproti tomu státy, které jsou v konfliktu se Západem nebo vůči nimž Západ chová nedůvěru, čelí izolaci a výrazně odlišnému přístupu – jinak než třeba zmíněná Indie nebo Izrael,“ vysvětluje odbornice na kontrolu zbrojení.

Kdo rozhoduje o tom, kdo může a nemůže mít jaderné zbraně? Jak fungují jaderné smlouvy – a fungují vůbec? Proč bychom měli přemýšlet o tom, jakým jazykem o jaderných zbraních mluvíme? A co si myslet o vlivu AI? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts a kdekoliv jinde, kde podcasty posloucháte.