„Když jsem začínala psát svou knihu Ženy krajní pravice, šlo mi hlavně o ženy známé jako krajně pravicové aktivistky, které začaly na svých sociálních sítích zveřejňovat všednější, banálnější témata. Přišlo mi to zajímavé, protože to byl poměrně výrazný odklon od krajně pravicových aktivistů, kteří se zaměřovali čistě na politické komentáře a nechtěli ukazovat každodenní aspekty svého života,“ vysvětluje v Pulsu Eviane Leidig z Univerzity v Oslu.

Trend se podle ní ale v posledních letech obrátil . „Vidíme naopak trendy lifestylová témata, která  prostřednictvím algoritmů přivádějí lidi do extrémnějších vod krajní pravice,“ říká. Za obratem stojí strategie i algoritmy.

Čtěte také: PULS | Byl útok na Írán nelegální? A změnilo by to něco?

Leidig mluví o své kamarádce, která jí několikrát poslala video na kontrolu. „Ptala se, jestli je nějaká influencerka krajně pravicová, nebo jestli je ‚tradwife‘ – s tím, že takový obsah vídá ve svém feedu. A i já sama, a to se radikalizací zabývám už roky, jsem si videa musela přehrát několikrát, než jsem si uvědomila, že ano. Že používáním nějakého konkrétního slova influencerka kóduje své politické názory,“ upozorňuje.

„Na povrchu pak mohou taková sdělení působit apoliticky nebo jako součást životního stylu. Ale jakmile se ponoříte hlouběji, zjistíte, že jde o záměrnou strategii,“ popisuje v Pulsu.

Kde se vzalo propojení lifestylového obsahu na sítích s krajní pravicí? Jakou roli hrají ženy v krajně pravicových strategiích? Jak se liší obsah v USA a Evropě? Proč si vede tak dobře na sociálních sítích? A v čem vězí velký feministický paradox? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts a kdekoliv jinde, kde podcasty posloucháte.