Ruskojazyčný server Insider přišel v pondělí se zjištěním, že dlouholetá lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoka spolupracovala několik let s ruskou tajnou službou.
Lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoka / Foto: EU Observer / CC
Celý život se netajila svým vstřícným vztahem k Rusku. Hlasitá bojovnice za práva ruské menšiny v Lotyšsku se léta vymezovala proti vstupu pobaltské země do EU a NATO. Později otevřeně podpořila anexi Krymu, stejně tak i kremelské vojenské angažmá v Sýrii. Zato invaze na Ukrajinu v roce 2022 ji nechávala chladnou. Řadu Lotyšů však její postoj nepřekvapil, ve své domovině je totiž dlouhodobě považována za výraznou představitelku páté kolony Moskvy.
Vazby na FSB i ruské diplomaty
Nyní však definitivně spadla klec a domněnky o jejím provázání s Kremlem se konečně potvrdily. Dlouholetá poslankyně Evropského parlamentu, nyní třiasedmdesátiletá Tatjana Ždanoka původem z Lotyšska, pracovala v utajení pro ruskou rozvědku, a to přinejmenším od roku 2004.
Alespoň s takovými závěry přišla podrobná investigace serveru The Insider. Podle ní se politička po dobu osmi let aktivně scházela s Dmitrijem Gladějem, zaměstnancem petrohradské pobočky FSB (Federální služba bezpečnosti). Jejich uniklá korespondence prozrazuje výživnou spolupráci na celé řadě projektů.
Čtěte také: Výchova vzorných Rusů. „Putinův pionýr“ už pohltil miliony dětí
Ždanoka svého ruského důvěrníka po léta pravidelně informovala o své práci zákonodárkyně, debatách v Europarlamentu i proruských náladách v Lotyšsku. S podporou Gladěje v roce 2007 například uspořádala v Evropském parlamentu veřejné slyšení věnované reakci estonské vlády na protesty v Tallinnu. Ty následovaly po přemístění památníku sovětským vojákům z rušné křižovatky na hřbitov.
Přinejmenším jednou politička žádala po svém prostředníkovi finance ve výši 6 000 dolarů na propagaci a pořádání ruského vlasteneckého svátku Dne vítězství v Lotyšsku. Z příspěvku chtěla konkrétně nakoupit mimo jiné stužky svatého Jiří, které by se v Lotyšsku rozdávaly.
Politička byla ve své kooperaci s ruskou tajnou službou poháněna především ideologií.
Jak uvádí server The Insider, s Gladějem Ždanoka spolupracovala až do roku 2013. Poté jí byl z FSB přidělen nový prostředník Sergej Belťjukov vystupující pod přezdívkou Sergej Krasin. V kontaktu ovšem byla s vícero ruskými zpravodajci.
Kontroverzní političku rovněž pojily silné vazby na ruskou ambasádu v Rize. V hlubším kontaktu byla třeba s diplomatem Georgijem Muradovem, kterého západní zpravodajské služby též podezřívají ze špionáže. Muradov během svého působení v lotyšském hlavním městě aktivně lobboval u tamní ruské menšiny za to, aby ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 hodila svůj hlas právě Tatjaně Ždanoce. Jeho snaha nakonec vyšla a politička svůj mandát v Bruselu obhájila.
Rusové v Lotyšsku jako Židé v Německu
Co pohánělo lotyšskou političku takto aktivně spolupracovat s východním sousedem? Více než materiálním ziskem byla podle Insideru motivována především ideologií. „Přestože je Ždanoka držitelkou lotyšského pasu, vybudovala si kariéru, v níž se staví proti existenci Lotyšska jako suverénní země,“ vysvětluje investigace na serveru The Insider.
Jistou úlohu v jejím postoji však také mohl sehrát fakt, že je podobně jako dalších 25 % obyvatel pobaltské země ruského původu. Ačkoliv se již narodila v Rize, lotyšského občanství se dočkala až v roce 1996, tedy pět let poté, co země získala nezávislost.
Na sklonku 80. let patřila k vůdcům Interfrontu, politické organizace, jež se stavěla proti nezávislosti Lotyšska na Sovětském svazu. Vytýkána jí je též její působnost v komunistické straně v roce 1991.
Čtěte také: Ruiny i supermoderní školy. Jak Rusko proměňuje okupovaná ukrajinská města?
Právě kvůli své věrnosti komunistické straně nemůže být Ždanoka od roku 1999 volena do lotyšského parlamentu ani do místních zastupitelstev. Společně s politikem Alfrēdsem Rubiksem měla povolení být volena pouze do Evropského parlamentu. V něm poprvé usedla v roce 2004, kdy byla zvolena na kandidátce největšího ruského politického bloku v Lotyšsku. O rok později založila ruskojazyčnou Alianci EU.
Vedle podpory politiky Vladimira Putina na sebe v Europarlamentu také v minulosti strhla pozornost svými kontroverzními výroky ohledně postavení etnických Rusů v Lotyšsku, jejichž situaci přirovnala k Židům před druhou světovou válkou.
Její bruselskou kariéru však v roce 2022 završila invaze na Ukrajinu, po které Riga zpřísnila legislativu týkající se budoucích kandidátů do politických funkcí. Na jejím základě se Ždanoka již nemůže ucházet o své znovuzvolení.
