Ruský krach. Proč Rusko zatím ekonomicky nekolabuje

Autor působí na IES UK. Názory vyjádřené v článku jsou výhradně osobními názory autora a neodrážejí oficiální stanovisko afiliovaných institucí nebo zaměstnavatele.

Ekonomika se obvykle nerozpadne přes noc.

Jedním z hlavních průvodních mechanismů je ztráta důvěry ve měnu, tedy v nástroj, kterým lidé v ekonomice platí za zboží a služby.

Měna totiž nemá v úzkém slova smyslu hodnotu sama o sobě – bankovky jsou nakonec pouze papír a peníze na účtech jen jedničky a nuly. Hodnota měny je ale odvozena od síly ekonomiky, která za ní stojí, a od důvěry, že ji ostatní přijmou. Jednoduše, že za ni bude možné i zítra koupit zboží, zaplatit nájem nebo vyplatit mzdu.

V případě Ruska jde o rubl. Pokud lidé přestanou věřit, že má hodnotu, přestanou ho používat a začnou přecházet na jiné měny, nebo dokonce barter. V takové chvíli se směna zboží a služeb začíná rozpadat a s ní celá ekonomika.

Historie nabízí mnoho příkladů: Německo v meziválečných letech, Jugoslávie v devadesátkách nebo současná Venezuela a Libanon.

Čtěte také: Hra o Libanon. Rozhodnou bankéři, nebo radikálové?

Ve všech zmíněných případech provází ekonomický kolaps ztráta důvěry ve měnu. Inflace pak neroste o desítky procent ročně, ale o stovky nebo tisíce.

Představte si, že by se cena jednoho rohlíku ze tří korun najednou vyšplhala na padesát nebo sto korun. Taková inflace ničí úspory uložené na účtech, znehodnocuje mzdy a rozvrací investice – firmy přestávají opravovat stroje, domácnosti odkládají velké nákupy.

V Rusku se však inflace podle oficiálních zdrojů drží na šesti procentech, což je daleko od situace, která by vedla k rozpadu měny. Po roce 2022, kdy dosáhla třinácti procent, navíc inflace postupně klesá.