Trump kvůli Íránu vyhrožuje Španělsku

Ze všech evropských lídrů a lídryň vystoupil proti americko-izraelskému útoku na Írán nejkritičtěji španělský premiér Pedro Sánchez. 

Operaci označil za „porušení mezinárodního práva“ a kritizoval „neoprávněnou a nebezpečnou vojenskou intervenci“. 

Jakmile se v sobotu 28. února do světa rozlétly první zprávy o dění na Blízkém východě, Madrid měl jasno a okamžitě dal najevo svůj záporný postoj. Odmítl také, aby Američané používali k útoku na Írán vojenské základny Rota a Morón de la Frontera ležící v Andalusii. 

Španělská ministryně obrany Margarita Robles následně vysvětlila, že americké jednotky na základnách musí „fungovat v rámci mezinárodního práva“ a nesmí poskytovat podporu s výjimkou humanitárních důvodů.

Sánchez je ve své kritice Spojených států a Izraele dlouhodobě konzistentní. Španělsko pod jeho dohledem opakovaně prosazovalo, aby Evropská unie ostřeji vystoupila proti Izraeli kvůli válce v Gaze přinášející bezprecedentnímu množství civilních obětí na palestinské straně.

Jako jeden z prvních státníků také označil dění v tomto úzkém pruhu území za genocidu.

„Jedna věc je chránit vaši zemi, ale bombardovat nemocnice a zabíjet nevinné děti hladem je něco úplně jiného,“ prohlásil španělský premiér na adresu Izraele loni v září. 

Sánchezova vláda také volala po přehodnocení unijního postoje k asociační dohodě s Izraelem.  

Po letošním lednovém útoku Spojených států na Venezuelu a únosu tamního autoritářského lídra Nicoláse Madura se španělský premiér opět postavil do čela evropské kritiky.

Operaci označil za „nebezpečný precedent, který nám připomíná minulé agrese a žene svět do nejisté a nebezpečné budoucnosti, jaké jsme už zažili po jiných invazích hnaných žízní po ropě“.

Čtěte také: Maduro padl. Co čeká Venezuelu?

Podobně se Sanchéz vyjádřil i po zahájení americko-izraelské operace, která si podle něj „vyžádá stovky nevinných životů a zavede celý region do teroru přinášejícího mnohem více globální nestability“. 

Jeho výroky neušly americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který se proti Sánchezovi ostře vymezil. Jako už několikrát v minulosti pohrozil hospodářskou odvetou.

„Se Španělskem nechceme mít nic společného,“ prohlásil Donald Trump během tiskové konference s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.

„Přerušíme s ním veškerý obchod. Mohl bych zítra – nebo ještě lépe dnes – zastavit vše, co má co do činění se Španělskem. Mám právo to zastavit. Embarga… cokoliv budu chtít,“ dodal bez dalších detailů. Jeho předchozí zavedení cel přitom americký Nejvyšší soud prohlásil za nezákonné.

Trump se do Madridu opřel také proto, že odmítá navýšit výdaje na obranu na pět procent HDP. V tomto ohledu ale Španělsko není jediné. Například Česko letos v rozpočtu vyčlenilo na obranný sektor jen 1,8 procenta HDP.

Německý kancléř Merz se v rámci tiskové konference s Trumpem za svého partnera z Evropské unie nepostavil, ani americkému prezidentovi nijak neodporoval. Na jednu z otázek odpověděl, že Španělsko by skutečně mělo výdaje na obranu navýšit.

Až v soukromí Merz údajně Trumpa upozornil, že Španělsko coby člen Evropské unie nemůže být vyčleněno z obchodní dohody uzavřené loni mezi Bruselem a Washingtonem. 

Španělskou vládu postoj německého kancléře zaskočil. „Od chvíle, kdy jsme ve vládě, jsme zažili tři kancléře a kancléřky: Merkel, Scholze a nyní Merze. Nedokážu si představit, že by podobná prohlášení učinili první dva, tehdy panoval jiný, proevropský duch,“ pustil se do Merze španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. 

Trumpova ruská ruleta

Ani sám premiér Sánchez nenechal Trumpovy výhrůžky bez odezvy a odmítl se podvolit tlaku amerického prezidenta.

Ve středu 4. března se v projevu vrátil k válkám v Iráku, Ukrajině nebo Gaze, a prohlásil, že Trump hraje „ruskou ruletu s osudy milionů lidí“. 

„Nikdo neví, co se teď stane. Dokonce ani cíle těch, kteří jako první zahájili útok, nejsou jasné. Musíme být připraveni na možnost, že to bude dlouhá válka s mnoha oběťmi a tedy i s vážnými hospodářskými dopady na celý svět,“ upozornil Sánchez.

Jeho kritici tvrdí, že se svým nesouhlasem s USA a Izraelem snaží odvrátit pozornost od nestabilní vlády a  několika korupčních skandálů, které sužují premiérovy spojence i nejbližší okolí. 

Sanchézově Socialistické straně navíc klesají preference v době, kdy vyhlíží regionální volby ve dvou autonomních oblastech v Andalusii, a pak také Kastilii a Leónu. 

Příští rok se pak konají volby parlamentní, které by podle aktuálních průzkumů vyhráli opoziční lidovci s náskokem šest procetních bodů. 

Odmítavý postoj k Trumpovi přitom Sánchezovi může přinést cenné politické body. Podle veřejného výzkumného ústavu CIS chová 76,6 procenta Španělů vůči americkému prezidentovi negativní nebo velmi negativní postoj. 

Téměř osmdesát procent ho pak vnímá jako hrozbu světovému míru. 

Není to žádný Churchill

Španělský premiér není z evropských lídrů jediný, kde s útokem na Írán vyjadřuje nesouhlas. Na jeho straně je také francouzský prezident Emmanuel Macron, který ve středu Sánchezovi zavolal, aby mu kvůli Trumpovým výhrůžkám vyjádřil solidaritu.

Macronův postoj tak kontrastuje s Merzovým mlčením v Bílém domě. Podle Macrona jsou americko-izraelské útoky na Írán „mimo rámec mezinárodního práva“ a Paříž je tedy „nemůže schvalovat“. 

Britský premiér Keir Starmer pak nedovolil, aby Spojené státy prvním útokům na Írán využily základnu na Čagoských ostrovech.

„Není to žádný Winston Churchill,“ reagoval Trump a nechal se slyšet, že je z postoje britského předsedy vlády velmi zklamaný.