Během několika málo dnů hned dva africké státy ukončily diplomatické styky s Ukrajinou, která se přitom na tomto kontinentu snaží vyvážit vliv Moskvy. Svou vinu může mít i podobné koloniální vnímání, jaké má často Západ.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na návštěvě Zambie / Zdroj: Міністерство закордонних справ України / CC BY 4.0
Když ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na začátku tohoto týdne přistával v subsaharské Africe, ani by si nepomyslel, že během této návštěvy hned několik států s jeho zemí ukončí diplomatické styky.
Kuleba se vydal na cestu po Africe už počtvrté za poslední dva roky. To jasně ukazuje zájem Kyjeva na zlepšování vztahů s africkými státy. Expert na africké mezinárodní vztahy Ueli Staeger z Amsterodamské univerzity řekl v únoru Voxpotu, že „cílem je oslabit vojensko-diplomatickou prestiž Moskvy na kontinentu.“
Země regionu jsou odpovědné za své dvoustranné dohody s Ruskem a že za výsledné akce nesou odpovědnost jen ony.
A přesně tak cestu popisovalo i ukrajinské ministerstvo zahraničí. „Jedním z klíčových témat bude účast afrických států na globálním úsilí o obnovení spravedlivého míru pro Ukrajinu a svět,“ informovala agentura Ukrinform.
Jenže když Kuleba vkročil na africký kontinent oznámilo Mali ukončení diplomatických vztahů s Kyjevem. A za dva dny to stejné udělal Niger. Na stranu těchto dvou zemí se postavilo i Burkina Faso. To vyzvalo mezinárodní společenství aby odsoudilo Kyjev za podporu terorismu.
Tyto tři země v poslední době navázaly bližší vztahy s Moskvou a jasně se vymezují proti pronikání Západu na kontinent. Jenže ukrajinského velvyslance si předvolal i Senegal – vnímaný jako spojenec Evropy.
Čtěte také: Ukrajinští speciálové loví v Súdánu wagnerovce. Jak Kyjev proniká do Afriky?
Za tím vším je incident na severu Mali a vyjádření mluvčího rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny Andrija Jusova.
Cizí vměšování ohrožuje africkou bezpečnost
Před dvěma týdny uštědřili tuarežští rebelové ze severu Mali spolu s Al-Káidou potupnou porážku wagnerovcům a malijským vojákům. Jde o největší masakr ruských žoldáků v Africe, což znamená velký problém pro jejich prestiž na kontinentu, stejně jako pro vojenskou juntu v malijském Bamako.
K zásluhám se pak přihlásil také právě Jusov, který řekl, že Tuaregům Ukrajinci poskytli „užitečné informace, a to nejen ty, které jim umožnily provést úspěšnou vojenskou operaci proti ruským válečným zločincům“.
O incidentu Voxpot podrobně psal.
To samozřejmě rozzlobilo vojenskou juntu a její okolní spojence. Kyjev ale šlápl vedle, což dokazuje i nesouhlasný postoj Senegalu. Zatímco wagnerovci byli vládou v Mali pozváni, Ukrajinci nikoli. Jde tedy o vměšování se do záležitosti jiného státu.
Ukrajinu pokáralo také Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). To 5. srpna vydalo prohlášení, v němž vyjadřuje soustrast Mali a odsuzuje „jakékoli zahraniční vměšování do regionu, které ohrožuje mír a bezpečnost".
Afričané jsou vůči tomuto velmi opatrní. Kontinent má historickou zkušenost se zástupnými válkami mezi Západem a Východem.
Po vypovězení vztahů ze strany Mali na to ukrajinské ministerstvo zahraničí reagovalo pouze kritikou. Rozhodnutí popsalo jako „krátkozraké a ukvapené“ a nařklo Mali z přehlížení skutečnosti, kdy „vojenské struktury kontrolované Kremlem, používají teroristické metody a jsou přímo zapojeny do mnoha válečných zločinů, zabíjení civilistů a špatného zacházení s válečnými zajatci jak na Ukrajině, tak v afrických zemích“.
Jako by Kyjev naskočil na rétoriku evropských států jako například Francie, která je sahelskými státy označovaná za arogantní.
Čtěte také: Proč odchází Francie ze Sahelu s tichou potupou? Stručná historie francouzského kolonialismu
Nicméně Senegal ujistil deník Le Monde, že „mezi Dakarem a Kyjevem není žádné napětí“. Z jejich strany tak může jít o získávání plusových bodů v regionu. V něm se totiž dění netočí kolem války v Evropě, kterou mnozí vnímají jako konflikt daleko od nich.
Evropská válka do Afriky nepatří
Tomu nasvědčuje právě prohlášení ECOWAS, které má silné partnerství se Západem a zavedlo sankce proti juntám Aliance států Sahelu (AES), kterou utvořily Niger, Mali a Burkina Faso. Nyní se ale hospodářské uskupení snaží státy AES přesvědčit k návratu a v čele toho úsilí stojí právě Senegal.
Výtky všech pak zdůrazňují snahu vyhnout se zástupnému konfliktu v regionu. Africké státy se nepovažují za hráče v rusko-ukrajinské válce a zdůraznily svou neutralitu a přání pokračovat v rozvíjení svých samostatných partnerství s Ruskem, Ukrajinou a zbytkem Západu bez zahraničního vměšování.
Čtěte také: Rusko hledá africké přátele. Za odměnu nabízí zbraně, moc, vraždění a znásilňování
ECOWAS také varovalo Rusko před ovlivňováním krize v Nigeru po místním převratu v červenci 2023 a odsoudilo porušování lidských práv v Mali spojené s Ruskem. Uskupení ale objasnilo, že země regionu jsou odpovědné za své dvoustranné dohody s Ruskem a že za výsledné akce nesou odpovědnost jen ony.
Když tedy navštěvoval Kuleba africké země jako Malawi, Mauricius a Zambii, aby posílil vazby, v jiné části kontinentu zažily krizi. Ukrajinská snaha v Africe, kdy Kyjev otevírá nová velvyslanectví a pokouší se vrátit obchod na předválečnou úroveň, je ohroženo stejnou chybou jako evropské ambice– přemýšlením o Africe v rámci koloniální ideologie.
.jpg)