Odhalení, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó sdílel důvěrné informace z unijního jednání s ruským ministrem Sergejem Lavrovem, potvrdilo tušenou pravdu: Maďarsko je nespolehlivý partner, kterému ostatní unijní státy nedůvěřují. Jak se kauza odrazí v dalším fungování evropského společenství?
Není nad přítele na telefonu | Ilustrační foto: Ministerstvo zahraničí Spojených států / Kremlin.ru / Maximalfocus (Unsplash) / Wikimedia Commons (CC BY 4.0)
Nad jednáním unijních ministrů a ministryň zahraničí se léta vznášel stín. Skoro jako by jich u stolu nesedělo jen dvacet sedm, ale o jednoho víc.
Až s koncem letošního března ale přišlo odhalení, že stín celou tu dobu vrhal maďarský účastník.
Ministr zahraničí Péter Szijjártó během přestávek pravidelně telefonoval svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi.
Ministrovi nepřátelské země, vedoucí válku v Ukrajině, vynášel aktuální informace o projednávaných tématech a navrhovaných řešeních.
Moskva prakticky seděla u stolu.
Ačkoliv se o Szijjártově zradě už delší dobu tiše spekulovalo, zpráva vyvolala v Bruselu pozdvižení. Jednání mezi členskými státy jsou důvěrná a postup maďarského ministra zásadním způsobem narušil principy unijní spolupráce.
„Moskva léta seděla u stolu prakticky na každém unijním jednání,“ konstatoval dobře informovaný zdroj deníku The Washington Post.
Maďarsko je na unijní půdě považováno za nespolehlivého a nedůvěryhodného partnera, který stojí – nejen co se týká války na Ukrajině – na jiné straně.
„Už před tímto incidentem mělo nedůvěryhodnou pozici a bylo na okraji jednání, a tohle nedůvěru extrémně posílí,“ hodnotí pro Voxpot výkonný ředitel bruselské kanceláře institutu Europeum Martin Vokálek.
Analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas pak označuje sdílení informací s nepřátelským státem za „bezprecedentní a mimořádně závažný incident“, který na fungování Unie dopadne dlouhodobě.
Krátce předtím, než se zpráva o Szijjártóově zradě rozletěla po Evropě, odmítl maďarský premiér Viktor Orbán společně se slovenským předsedou vlády Robertem Ficem devadesátimiliardový úvěr pro bránící se Ukrajinu.
Proti zápornému postoji Maďarska se tvrdě vymezil německý kancléř Friedrich Merz. Připomněl, že na předchozím zasedání v prosinci Orbán naopak s poskytnutím úvěru souhlasil, a obrat označil za „hrubý projev neloajality“.
„Jsem pevně přesvědčen, že zanechá hluboké stopy,“ prohlásil Merz. Předseda Evropské rady Antonio Costa pak postoj Maďarska označil za „vydírání“.
Budapešť se tak krátce před parlamentními volbami, které v Maďarsku proběhnou 12. dubna, dostala do ještě hlubší izolace.
Čtěte také: Tentokrát nás Orbán nepodplatí. Jak demonstruje předvolební Budapešť
Nic není tajné
Orbánova překvapivá otočka vyvolala frustraci v nejvyšších patrech Unie, kde se teď narychlo hledají cesty, jak navzdory maďarskému nesouhlasu pomoci Kyjevu a nenarušit naplánované kroky, ke kterým se EU zavázala.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.