Co řešil Orbán v Kyjevě? Výzvy k příměří i otázku Maďarů na Ukrajině

Viktor Orbán v Kyjevě? To asi čekal málokdo. V úterý 2. července nakonec přece jen vystoupil maďarský premiér z vlaku v ukrajinské metropoli. Přesně den poté, co Budapešť převzala předsednictví v Radě Evropské unie. Naposled do Kyjeva zavítal mimochodem v roce 2012 ještě za vlády proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Jeho nynější návštěva, při níž jednal i s prezidentem Zelenským, se tak zřejmě zapíše do dějin.

Zatímco od počátku ruské invaze střídal v Kyjevě jeden evropský politik druhého, Orbán si raději podával ruce s Vladimirem Putinem a hlasitě kritizoval Brusel za vojenské balíčky pomoci napadené zemi. Jestliže si však někdo myslel, že Orbán coby premiér předsednické země změní rétoriku a stane se hlasem Bruselu, spletl se.

Místo toho Zelenskému doporučil, aby se zamyslel nad tím, jak uzavřít co nejdříve příměří a poté začít s Ruskem jednat.

To ukrajinská hlava státu na společné tiskové konferenci raději více prostoru věnovala vzájemným bilaterálním vztahům. Obchod, přeshraniční spolupráce, energetika či budování infrastruktury. Tyto všechny oblasti mají tvořit základ budoucí velké mezistátní dohody.

Utlačování Maďaři na Zakarpatí?

Nabízí se však otázka, zda bude smlouva řešit i jablko sváru současných vzájemných vztahů, a to postavení maďarské menšiny žijící v Zakarpatí na samém západě Ukrajiny. Právě díky její údajné diskriminaci se vztahy Kyjeva a Budapešti dotýkají už několik let bodu mrazu.

Výrazně je zhoršilo přijetí kontroverzního školského zákona v roce 2017, jenž omezil na Ukrajině v rámci tehdejší derusifikační politiky používání jazyků národnostních menšin ve školách, tedy i maďarštiny. To Orbánův kabinet značně rozlítilo a jeho odpověď na sebe nenechala dlouho čekat.

Čtěte také: Za Trumpa i Orbána! Jak vznikla americko-maďarská konzervativní láska?

Od této chvíle Budapešť blokovala schůzky NATO a Ukrajiny na ministerské úrovni a k tomu se rovněž průběžně začala přidávat stále vyostřenější rétorika v podobě ustavičného obviňování Kyjeva z nacionalismu a extremismu.

V tom si ostatně Budapešť příliš nezadává ani s ruskou propagandou. Kartu diskriminované menšiny se navíc naučil Orbán vytahovat vždy, když se mu to hodí, lépe řečeno vždy, když potřebuje vyvinout tlak na Ukrajinu. Té nezbývá nic jiného než občas podlehnout. Loni v prosinci tak například Kyjev vytvořil speciální jazykovou výjimku ve vzdělávání pro Maďary na Zakarpatí. Výměnou za to Orbán nevetoval balíček finanční injekce v podobě 50 miliard eur pro napadeného souseda.

Že by se přijatou výjimkou napětí mezi oběma zeměmi konečně vytratilo? Nikoli, Budapešť sice unijní pomoci stopku nedala, uvedla však posléze, že s postavením své komunity není plně spokojena.

Dá se tak předpokládat, že třeskuté téma zakarpatských Maďarů otevřeli oba vrcholní politici za zavřenými dveřmi i toto úterý.

Oteplení vzájemných vztahů by se totiž Ukrajině velmi hodilo, obzvlášť teď, když se Maďarsko na půl roku ujalo předsednictví v Radě EU. To mu sice nedává příliš velkou reálnou moc, umožňuje mu to ale ovlivňovat unijní agendu.