Rusko se noří do čím dál větších socioekonomických problémů. Zároveň se zastavil postup ve válce, kterou Vladimir Putin rozpoutal na Ukrajině. Vedle obyčejných Rusů se tak k prezidentovi obrací zády i jeho skalní příznivci a prováleční blogeři. Formuje se v zemi nová opoziční síla?
Radikalizovala je válka – i blokace Telegramu | Koláž: Voxpot / Unsplash
Instagramový profil ruské influencerky Mariji Čadiny se na první pohled neliší od tisícovek jiných. Černobílé umělecké portréty střídají tipy, jak si správně vyčesat drdol, uvařit syrniky nebo udělat svěží ranní make-up.
Mezi praktickými návody na půvabnou vizáž však stále častěji najdete příspěvky zcela jiného charakteru.
Vždy elegantně upravená Čadina v nich svým sledujícím servíruje obsah jako podle osnov přesvědčených proválečných publicistů: vybízí k bezmezné podpoře bojovníků „speciální vojenské operace“, vysmívá se ukrajinskému prezidentovi a líčí Rusko jako zemi obklopenou mořem nepřátel.
Čtyřiadvacetiletá modelka, jejíž manžel bojuje na frontě, platí aktuálně za jednu z předních tváří nové generace takzvaných Z-blogerů.
Oproti mnohým svým mužským protějškům popularizuje Čadina ruskou válku bez hysterických výlevů, z tepla svého moderně zařízeného domova.
A slaví úspěch: na Instagramu už má přes 334 tisíc sledujících. V posledních týdnech však její víru v ruské vítězství nahrazuje frustrace a naštvání.
„Blokování Telegramu, masové vybíjení dobytka na Sibiři. Vláda nás prostě ignoruje,“ stěžuje si Čadina.
„Přijde mi, že v naší zemi probíhá měsíce nějaká sabotáž, jejímž cílem je stáhnout náš patriotismus na nulu,“ sdílí chmurné pocity z vývoje ve své domovině – a sklízí velký virtuální potlesk v komentářích.
Zařadila se tak po bok dalších ruských instagramových a telegramových hvězd, které na svých profilech veřejně kritizují neutěšené poměry v zemi.
Podobné projevy se přitom na sociálních sítích hromadí už několik měsíců, a to napříč všemi sociálními vrstvami. Zaznívají jak mezi těmi, kdo se k politice dosud nevyjadřovali, tak z úst těch, kdo po únoru 2022 aktivně roztleskávali Putinovu válku i utahování šroubů na domácí scéně.
Putin by měl být souzen
Mezi prokremelským novinářstvem, blogery a blogerkami i autory proválečných kanálů na sociálních sítích se šíří epidemie hluboké frustrace. Vedle chmurných socioekonomických vyhlídek se hladce nevyvíjí ani situace na ukrajinské frontě, o níž většina zmíněných aktivně informuje.
Úspěchy v posledních měsících žádné, místo nich naopak postupy Ukrajinců a vítězství v nedohlednu. Členové Z-kruhů přitom tepali velení armády, potažmo režim i v „lepších“ časech: volali zejména po větším přísunu zbraní na bojiště a tvrdším postupu vůči protivníkovi, ale i zesílení cenzury a represích na domácí scéně.
Ve srovnání s jejich radikálními výzvami tak působil Kreml jako umírněný hlas, což mu v očích běžné ruské veřejnosti hrálo do karet. Provládní blogeři a publicisté si na oplátku žili v klidu – jen museli být obezřetní, aby jejich rétorika nezašla příliš daleko a nedotkla se někoho na nejvyšších místech až příliš.
Teď se zdá, že jsou všechny červené linie překročeny.
„Vladimir Putin není legitimním prezidentem. Měl by rezignovat a být souzen jako válečný zločinec a zloděj,“ šokoval svým výrokem v polovině března dříve loajální prokremelský bloger Ilja Remeslo.
Ruskému prezidentovi se podle Remesla rychle krátí čas a u moci nevydrží ani do konce letošního roku. Ve své sérii kritických příspěvků přitom shrnul všechny problémy země, kvůli nimž si Putin nezaslouží více podpory.
Zvláště vyzdvihl korupci a blokování internetu, zejména komunikační platformy Telegram. Za jeho slova mu Kreml následně „odpověděl“ nucenou hospitalizací v psychiatrické léčebně v Petrohradu.
„Nazývám to radikalizací komunity Z. Vždy se u nich objevovaly chmurné fáze, kdy viděli situaci špatně, ale že by byli už třetí měsíc v řadě v takto hluboké depresi, jsem ještě nezažil,“ vysvětluje pro podcast serveru Meduza novinář Ivan Filipov.
Zkraje roku byla podle něj špatná nálada spojena se zaseklým postupem ruské armády v Ukrajině, růstem ztrát a naopak úspěšnými posuny ukrajinských sil. V polovině února pak silně prohloubilo deprivaci oznámení úřadů o plánovaném vypnutí oblíbené platformy Telegram.
„Od chvíle, kdy Z-blogeři naplno pochopili, že blokace Telegramu je nevyhnutelná, se stali mnohem radikálnější,“ pokračuje Filipov a poukazuje přitom na klíčovou komunikační roli, kterou Telegram v ruské společnosti donedávna plnil – ostatně skrze něj komunikovali i vojáci z fronty.
„Používá ho přes sto milionů uživatelů, je to důležitý prostředek komunikace v rámci fronty, pro její spojení s domovem. Veškerý fundraising pro potřeby fronty probíhá skrze Telegram,“ přibližuje novinář.
Výnosný byznys
Řada blogerů si navíc na Telegramu vybudovala jméno a komunitu – a část z nich svůj obsah dokonce zmonetizovala. „Úřady jim sáhly na výdělek, ale nenabídly žádnou kompenzaci,“ popisuje Voxpotu novinář Andrej Pěrcev z nezávislého serveru Meduza.
Náhradu za oblíbenou platformu má představovat státem vytvořená aplikace Max, která je silně propojená s ruskými bezpečnostními složkami a poskytuje jim tak na vyžádání data svých uživatelů.
I proto se na Max příliš nehrnou ani obyčejní Rusové, ani „zetkaři“, z nichž někteří disponují obrovskou fanouškovskou základnou – například Rybarův účet má přes 1,5 milionu odběratelů.
Telegram jim poskytoval možnost fungovat bez obav ze sledování, čehož mnohé kanály hojně využívaly a postupem času se proměnily v semeniště sílící občanské nespokojenosti a vládní kritiky.
Nechybí výtky proti konkrétním velitelům či zaměstnancům ministerstva obrany, nadhazují se otázky vládním úředníkům a probírají se chyby z bojiště. Není tak divu, že se úřady snaží vliv i dosah některých kanálů značně přiškrtit, obzvlášť teď, kdy z bojiště nechodí žádné pozitivní zprávy.
Kritické diskuze by v případě Maxu úplně vymizely, nebo se dostaly pod pečlivý dohled bezpečnostních složek.
„Z toho, co jsem zaznamenal, zůstávají blogeři stále na Telegramu. Nevšiml jsem si, že by masově přecházeli na Max,“ přibližuje Pěrcev. Většina uživatelů zakázané aplikace se k ní dále přihlašuje pomocí VPN a publikum jim tedy zatím nemizí.
Trpělivost dochází
Spolu s vypínáním internetu zetkařskou komunitou prostupují rostoucí obavy z počínajících represí ze strany států vůči nim. Naposled takto vzbudil podezření případ blogera a zakladatele telegramového kanálu Iz Doněcka razgoritsja plamja (Z Doněcka se plamen rozšíří) Alexandra Vaskovského.
Toho v pondělí 13. dubna úřady zadržely a obvinily z diskreditace ruské armády v příspěvcích, ve kterých se opíral do korupce v doněckých orgánech i kremelských snah rekrutovat studenty do dronařských jednotek.
Některé ze svých příspěvků přitom Vaskovskij napsal před více jak dvěma lety – až nyní ale došla úřadům trpělivost a podnikly proti němu zátah.
Vzrůstající pronásledování ze strany státu odstartovalo loni v září, kdy ruské ministerstvo spravedlnosti označilo válečného blogera a aktivního sběratele finanční pomoci pro armádu Romana Aljochina za zahraničního agenta. Takový cejch byl přitom obvykle spojovaný hlavně s liberální sférou.
Koncem října se pak do registru teroristů a extremistů dostala publicistka původem z Krymu Taťána Montjanová a v listopadu byla z diskreditace armády obviněna autorka telegramového kanálu Ochranota V vatnike (Bezpečnost ve vatované bundě) Oksana Kobelevová.
Sérii podzimního nátlaku završil šéf čečenských speciálních sil Apti Alaudinov, který pohrozil trestním stíháním všem, kdo „válcují zemi zevnitř” a píší o neúspěších ruské armády.
K tomu, že by v zemi vůči rozzlobeným patriotům přímo započala koordinovaná vlna perzekucí, je ale zdrženlivější Andrej Pěrcev. A spíše poukazuje na velkou rozmanitost celé zetkařské komunity.
„Nespokojení jsou teď asi úplně všichni, ale aktivně se vymezuje tak třetina. Většina dál stojí za režimem. Postavit se Putinovi pořád znamená oslabovat stát,“ vysvětluje novinář uvažování prokremelských blogerů.
Řada kauz přitom podle něj ani tak nesouvisí s kritikou, jako spíš se vzájemnými vnitřními konflikty. „Panuje mezi nimi konkurence a toky peněz proudících do sbírek na frontu se tenčí,“ popisuje Voxpotu Pěrcev.
Kdo má kontakt ve strukturách silových složek (takzvaných siloviků), ten může jiného blogera snadno „zašlapat do do země“. Zmíněná publicistka Montjanová ostatně vzbudila zájem státních orgánů poté, co kritizovala přední tvář tvrdé kremelské propagandy Vladimira Solovjova a s ním spojené blogery.
Slavný moderátor provozuje nadaci podporující vojáky na frontě a podle Pěrceva se do některých konkurenčních zetkařských influencerů strefuje často.
Nejde přitom o ideologické rozbroje, nýbrž o ekonomické důvody a strach ze ztráty výdělků. A právě do nich se propíše zostření státních blokací platforem, kudy výdělky tečou.
V aktuální šíři běží teprve od počátku dubna, takže poklesy příjmů a odchody odběratelů teprve přijdou – a dotknou se všech internetových osobností, které si ve virtuálním prostoru postavily živnost.
