Brífink Voxpotu vám na začátku každého týdne dává informační náskok. Jaké události hýbaly světem přes víkend a co se vyplatí sledovat v týdnu od 8. do 14. června?
Volby v Arménii vyhrál dosavadní premiér Nikola Pašinjan | Foto: Anthony Pizzoferrato | Anthony Pizzoferrato
Děláme novinařinu, která Česko propojuje se světem. Nic z toho ale nejde bez vás. Jsme malá redakce, která si nehraje na nic víc, než čím je – ale ví, že odvést světovou práci jde i z Česka, když za vámi stojí komunita, která to vidí stejně. Doporučte Voxpot svým známým a pomozte jim neztratit se v rozbouřeném světě.
V Arménii se sčítají poslední hlasy v parlamentních volbách a volební komise dává vědět, že si země i tentokrát vybrala cestu vzdalování se Rusku a pomalého přibližování se k EU. Arménie není jediná, kdo o víkendu dával najevo, že se má Moskva držet dál. Stejné sdělení jsme slyšeli i od Volodymyra Zelenského, který ho učinil specifickým způsobem - přes podnikatele Romana Abramoviče.
Vladimir Putin z těchto zpráv zřejmě nebude v největší psychické pohodě - stejně jako nebyl Donald Trum, když mu o víkendu odporovala moderátorka stanice NBC v otázce ukradených voleb. Trump to řešil tím, že odešel z rozhovoru. Inspiruje se Putin a odejde z Ukrajiny?
To, ale i shrnutí dění na Blízkém východě nebo fotbalové mistrovství světa přináší aktuální brífink.
Parlamentni volby v Arménii
Eva Čeplová
K vítězství v nedělních parlamentních volbách v Arménii, které určí další geopolitické směřování země, míří jasně vládnoucí strana Občanská smlouva současného prozápadního premiéra Nikola Pašinjana.
Po sečtení více než 94 procent hlasů vede se ziskem přes 50% hlasů, zatímco druhé nejsilnější uskupení “Silná Arménie” rusko-arménského miliardáře Samvela Karapetyana, jenž si přeje těsnější vztahy s Moskvou, si připisuje pouhých 23,3%. Stávající předseda vlády se v noci na pondělí již prohlásil za vítěze.
Klíčové hlasování tentokrát probíhalo na pozadí silného tlaku z Moskvy. Ta pár týdnů před volbami omezila dovoz vybraného arménského zboží a pohrozila jednostranným vypovězením smlouvy o dodávkách ropy a zemního plynu do země, pokud bude Jerevan dále pokračovat ve sbližování s Evropskou unií. Z Kremlu se dokonce ozvaly výhružky, že malou kavkazskou zemi čeká v takovém případě osud Ukrajiny.
Arménie sice v tuto chvíli nemá status kandidátské země, Pašinjanova vláda ale integraci s Bruselem značně prohloubila a v prozápadním kurzu chce pokračovat dál. Na to se však s velkou nelibostí dívá Rusko, které pomohlo v zemi během předvolebního období proti Pašinjanovi rozpoutat masivní dezinformační kampaň.
Čtěte také: Ruští boti znovu v akci. Jak zkouší Putin ovlivnit volby v Arménii
Írán a Izrael se znovu ostřelují
Jolana Humpálová
Pokud se v uplynulých týdnech komplikovalo dojednání mírové dohody mezi USA a Íránem, vývoj posledních dní situaci ještě ztížil. Namísto dohody o míru sledujeme návrat k vzájemnému bombardování – navzdory příměří uzavřenému 8. dubna mezi Washingtonem D.C. a Teheránem.
Strany potenciální smlouvy se dále ostřelují a nově se k bojům na této frontě vrátil i Izrael. Írán poslal rakety na izraelské cíle kvůli pokračující válce proti Hizballáhu v Libanonu a IDF už na útoky reagovala vlastními odvetnými údery.
Americký prezident Donald Trump přitom odvetu při telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem nedoporučil. Dále se tedy ukazuje, že Izrael jedná v nynější válce čím dál samostatněji – což jsme ostatně viděli už při jeho postupu v Libanonu.
Čtěte také: Trump slibuje, Hormuz stojí. Proč je červen klíčový?
Začíná mistrovství světa ve fotbale
Filip Brychta
Ve čtvrtek 11. června rozhodčí poprvé hvízdne a zahájí tím MS ve fotbale 2026. Jde o první mistrovství světa, které pořádají tři země: Spojené státy, Kanada a Mexiko. A krom napětí na hřišti bude cítit i na poli geopolitiky.
Vztahy Spojených států s jejich dvěma sousedy se totiž během druhé Trumpovy administrativy vyostřily kvůli obchodní a imigrační politice. Což je značný posun od roku 2017, kdy spolu státy mistrovství začaly plánovat.
Nyní před začátkem turnaje například Amnesty International varuje, že americká politika by mohla dopadnout na fanoušky a hráče z konkurenčních zemí (například na reprezentaci Íránu). Spojené státy americké mají přitom hostit zhruba tři čtvrtiny zápasů.
Každopádně půjde o největší turnaj v historii. Nejvíce není jen hostujících zemí, ale také utkání a podle organizátorů i návštěvníků. Hrát se bude v šestnácti městech a rozšířen byl turnaj z 32 na 48 týmů. Česko bude poprvé hrát v pátek 12. června proti Jižní Koreji od čtyř hodin ráno našeho času.
Čtěte také: Žlutá už není barva naše. Brazílii rozdělil i milovaný fotbal
Ruský podnikatel Abramovič předával zprávy mezi Moskvou a Kyjevem
Vojtěch Boháč
Zatímco se Vladimir Putin stále ještě rozhoduje, jak reagovat na situaci, kdy od začátku května v Ukrajině víc území ztrácí než získává, na pozadí se rozjíždí opatrné pokusy o obnovení mírových jednání. Finský prezident Alexander Stubb o víkendu mluvil o tom, že by Evropa měla převzít větší roli v celém procesu a začít přímo jednat s Vladimirem Putinem.
Vladimir Putin zároveň v pátek mluvil na Petěrburském ekonomickém fóru o tom, že se 21. května setkal s představitelem ruských podnikatelských kruhů, který byl v polovině května v Kyjevě na návštěvě ukrajinského prezidenta a přinesl od něj zprávu, že je Volodymyr Zelenský připravený na schůzku.
Deník Financial Times v neděli přinesl informaci, že tímto neformálním zprostředkovatelem byl bývalý majitel britské Chelsea, Roman Abramovič. Abrmovič fungoval jako zprostředkovatel kontaktu mezi oběma zeměmi už při jednáních krátce po začátku invaze v roce 2022.
„Jediný záměr Ukrajinců je zastavit postup našich ozbrojených sil,“ komentoval Zelenského zprávu Putin. Podle Zelenského mělo být hlavním cílem předat Putinovi zprávu, že se Ukrajina nestáhne z Donbasu. „Neodejdeme. Nedáme vám vítězství touhle cestou,“ měl podle svých slov Zelenský vzkázat ruskému prezidentovi.
Pokus o jednání tak zatím selhal a Putin zjevně stále věří, že může dosáhnout průlomu vojenskou cestou. Jak se mu to bude dařit budeme sledovat i tento týden.
Čtěte také: Strach nejen nad Moskvou. Rusové jsou zaskočeni dosahem ukrajinských dronů
Trump versus média
Matěj Schneider
Americký prezident Donald Trump v neděli naštvaně předčasně ukončil rozhovor pro pořad Meet the Press stanice NBC. Stalo se tak poté, co moderátorka Kristen Welker rozporovala jeho tvrzení o volebních podvodech.
Pozoruhodné je, že kromě NBC se Trump rozohnil i na konkurenční stanici CBS. Tu přitom loni převzali v rámci mergeru konglomerátů Skydance a Paramount Larry Ellison a jeho syn David. Do vedení stanice dosadili novinářku Bari Weiss, která se snaží stanici orientovat jako více konzervativní a pro-trumpistickou.
Zatím se její snažení potkalo především s odporem uvnitř redakce a kýženou sledovanost obrat nepřinesl. Rodina Ellisonů se přitom uchází i o koupi Warner Bros a Discovery, která vlastní stanici CNN. Spekulovalo se o tom, že by se následně CBS a CNN mohly propojit pod vedením právě Weiss. Po Trumpově víkendovém naštvaní to vypadá méně pravděpodobně.
Čtěte také: Jenom jsem to předstíral. Trump i Kongres jsou proti válce jen naoko
.jpg)
