Brífink: Magyar premiérem i pokračující boje v Mali

První květnový týden se v Evropě ponese v duchu připomínek výročí konce druhé světové války. Vedle toho se očekává hned několik událostí, které budou média bedlivě sledovat.

Velké změny přicházejí do Maďarska, kde převezme premiérský post vítěz dubnových voleb Péter Magyar. V arménském Jerevanu se odehraje summit  Evropského politického společenství a poté rovněž dvoustranný summit s Evropskou unií.

Co dalšího by vám nemělo v následujících dnech uniknout? 

Nástup Pétera Magyara do premiérského křesla

Eva Čeplová

V sobotu 9. května proběhne v Budapešti ustavující schůze nového maďarského parlamentu. Na ní by měl vítěz parlamentních voleb z 12. dubna Péter Magyar složit slavnostní přísahu a po šestnácti letech tak vystřídat na postu premiéra Viktora Orbána. Nový ministerský předseda poté přednese svůj první projev ve funkci. 

Magyar se rozhodl den pojmout ve velkém stylu a svolal své příznivce do centra metropole před budovu parlamentu, kde se bude na velkoplošných obrazovkách vysílat přímý přenos celého aktu. Následně v Budapešti proběhnou oslavy definitivního konce Orbánovy éry.

Před novým premiérem stojí řada velkých výzev. Jednou z nich je snaha o co nejrychlejší odblokování deseti miliard eur z unijních fondů obnovy. Brusel je Orbánově vládě zmrazil s odůvodněním, že v zemi dochází k oslabování principů právního státu, nestrannosti médií či nezávislosti státních institucí.

Nyní o finance zabojuje nastupující kabinet – a Magyar již slíbil, že do konce května představí svůj plán obnovy. 

Čtěte také: Miliardáři opouštějí Orbánovu loď. Kam přesouvají majetek?

Ukrajinou hýbou další odposlechy z okolí Zelenského

Vojtěch Boháč

V listopadu loňského roku přinesly v Ukrajině politické zemětřesení odposlechy v kauze nazývané Mindičgate. Korupce  ve státní energetické firmě Enerhoatom obnášela až stovku milionů dolarů a sahala do nejvyšších politických pater.

V důsledku mezinárodního tlaku a domácích protestů se musel poroučet šéf prezidentské kanceláře a šedá eminence tamní politiky posledních let, Andrij Jermak. Devět dalších vysokých úředníků a politiků skončilo za mřížemi. Sám Timur Mindič, který má být ústřední postavou celého schématu, uprchl do Izraele.

Deník Ukrajinská pravda přišel minulý týden s další vlnou přepisů odposlechů, které měly k novinářstvu uniknout od specializovaných protikorupčních orgánů. Odposlechy naznačují, že do korupčního schématu mohl být zatažený přímo prezident Zelenskyj – konkrétně šlo o případ luxusních vil, postavených údajně nedaleko Kyjeva pro jednotlivé účastníky schématu, včetně samotného prezidenta.

Přepisy odposlechů nepředstavují jasný důkaz, nicméně případné zapojení šéfa Zelenského osobní stráže nebo volání si během klíčových jednání o zakázkách s Mindičem značně zmenšují pravděpodobnost, že by prezident o korupčním jednání nevěděl. Zároveň napovídají, že vyšetřovatelé mohou mít víc informací, které by na zapojení prezidenta ukazovaly. Kauzu budeme dále sledovat.

Poslechněte si také: Zničí Ukrajinu korupce? Co odhaluje skandál Enerhoatomu

Summit Evropského politického společenství v Jerevanu

Eva Čeplová 

V pondělí 4. května se v arménském Jerevanu uskuteční již osmý summit Evropského politického společenství (EPC), sdružujícího sedmačtyřicet evropských států. Představitelé zemí letos budou jednat o způsobech posílení ekonomické a energetické bezpečnosti, upevnění demokratické odolnosti a prohlubování užší spolupráce.

Zasedání povedou předseda Evropské rady António Costa a arménský premiér Nikol Pašinjan. Tentokrát navíc poprvé přivítají mimoevropského hosta: kanadského premiéra Marka Carneyho.

Očekává se, že na pondělním jednání britský premiér Keir Starmer oznámí záměr Londýna podílet se na unijní půjčce Ukrajině, která činí zhruba devadesát miliard eur. Napovídají tomu alespoň závěry nedělní schůzky mezi Starmerem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž šéf britské vlády prohlásil, že je Londýn připraven spolupracovat s dalšími spojenci na posílení obrany válkou zmítané země.
Poslechněte si také: PULS | Přišla Evropa o všechny jistoty?

Americká válka o okrsky

Matěj Schneider

Americký Nejvyšší soud minulý týden opět zásadně oslabil Voting Rights Act (VRA) z roku 1965, který měl zajistit rovnější přístup k volbám především ve světle historie otroctví a následné segregace – včetně explicitních snah o co nejdůslednější vyloučení Afroameričanů z voleb. Současný konzervativní soud ho vnímá jako už zbytečný.

V případě Louisiana v. Callais teď Nejvyšší soud zneplatnil podobu jednoho louisianského, takzvaně „většinově menšinového“ okrsku. Rozhodnutí má potenciál v následujících letech zásadně překreslit americké volební okrsky a znamená zásadní odklon od dosavadních pravidel. Nejvyšší soud tak navazuje na dřívější oslabení VRA z minulé dekády.

Část dopadů se může dostavit už letos. Louisiana už v návaznosti na rozhodnutí pozastavila ve státě probíhající primárky. Nejvyšší soud tak zároveň zasáhl do právě probíhající překreslovací války mezi oběma dominantními americkými stranami. 

Aktuální kolo sice loni zahájili republikáni ve snaze snížit míru očekávané volební prohry v letošních volbách, avšak demokraté rychle zareagovali v několika státech a v tuto chvíli je výhoda spíše na jejich straně. Louisiana v. Callais to může změnit.  

Čtěte také: Běž domů, Donalde. Co čeká americké vojenské základny v Evropě

Pokračující boje v Mali

Filip Brychta

Velké územní zisky zaznamenali v Mali džihádisté z JNIM a tuarežští povstalci z Fronty za osvobození Azawadu, kteří 25. dubna zahájili koordinované útoky. Přes uplynulý víkend dokonce JNIM zřídila kontrolní stanoviště okolo Bamaka a vyzývá občany k povstání.

V prohlášení psaném francouzsky džihádisté vyzývají politické strany, vojáky, náboženské autority a „všechny složky malijské společnosti“ k ukončení „diktatury“, kterou podle džihádistů vede „teroristická junta“.

„Svržení nestačí. Musíme společně zabránit jakémukoli chaotickému vakuu, které by uvrhlo náš národ do totálního kolapsu,“ dodávají teroristé.

Malijské úřady a jejich ruští partneři se snaží veřejnost uklidnit. Prezident Assimi Goïta opakuje, že je situace „pod kontrolou“ a kremelský mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko „bude nadále poskytovat podporu současným úřadům“.

Na zemi se každopádně stále bojuje a byly zaznamenány pokusy Africa Corps – některé úspěšné – o znovudobytí ztracených měst a vesnic. Rozmístění JNIM kolem Bamaka ale naznačuje, že junta s ruskými kontraktory nemá navrch.

Situace tak potvrzuje slova generálního tajemníka OSN António Guterrese. „Terorismus v Sahelu není jen dramatickou regionální realitou. Postupné propojení jeho skupin v Africe i mimo ni z něj činí rostoucí globální hrozbu,“ prohlásil už dříve. 

Čtěte také: Džihád je základ státu. Jak posilují islamisté v Sahelu