V sobotu 27. září se uskutečnil v Praze dlouho nahlášený protest národoveckého spolku Svatopluk a opozičních hnutí Stačilo! a SPD. Na něm pořadatelé vyzývali prezidenta k respektování voleb. A o tzv. ohroženém hlasování přesvědčili i své příznivce.
„Jsem nasranější než v roce 1989. Dneska to nemá žádnej vývoj, jen k horšímu. Vládne tu hloupost kombinovaná s vychcaností,“ rozčiluje se Petr, jemuž na batohu vlaje česká vlajka a nápis „Fialenko, idi na chuj“. Je mu odhadem kolem pětapadesáti a na sobotní protestní akci přijel až z Přerova.
„Je to alespoň možnost podívat se do Práglu,“ zasměje se mému údivu na počtem najetých kilometrů. V dalších větách už mu do smíchu příliš není.
Bojí se dalšího ukrajování svobody, podvodů u nadcházejících voleb i války s Ruskem. A kdo zde podle něj představuje hlavní hrozbu? „Evropa,“ odpovídá Petr bez zaváhání a dodává, že na invazi dál na západ od Ukrajiny si Rusové netroufnou.
S mnohem menší přesvědčivostí už reaguje na mou otázku ohledně tzv. „ukradených voleb“. Přiznává sice strach, ale kdo a jak by je mohl „ukrást“, už nespecifikuje. V davu zdejších českých vlajkonošů není zdaleka osamocený. Stejné obavy se mnou sdílejí i další účastníci.
„Pane prezidente, respektujte volby!“ Právě tak pojmenoval sobotní demonstraci v Praze na Hradčanském náměstí její hlavní organizátor – národovecký spolek Svatopluk. Na ni sezval zástupce tzv. „vlasteneckých“ sil SPD a Stačilo, aby vzhledem k nadcházejícímu parlamentnímu hlasování společně vztyčili varovný prst směrem k prezidentovi.
Ten představitele opozičních hnutí patrně popudil letos v červenci, kdy v rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásil, že by měl problém jmenovat některé adepty z hnutí Stačilo! do konkrétních vládních resortů, především pak ty, kteří zpochybňují naše členství v EU a NATO.
Nebylo by to ostatně poprvé, co by měla hlava státu výhrady vůči navrženým ministrům. Stačí si vzpomenout na exprezidenta Miloše Zemana a jeho antipatie vůči ministru zahraničí Janu Lipavskému.
Za pětatřicet let v tuzemsku k falšování parlamentních voleb nikdy nedošlo. To však zřejmě komunisty ani národovce ze spolku Svatopluk příliš neuklidnilo a celé léto bijí na poplach před ovlivněnými volbami. Co víc, mluví o ohrožené demokracii, tzv. čtvrtém odboji i hrozbě občanské války. A zdá se, že strach z imaginárního nebezpečí se populistům podařilo mezi příznivci vcelku úspěšně zasít, alespoň zde na Hradčanském náměstí.
„Ano, bojím se, že to zfalšují. Dneska dovedou pomocí softwarů leccos,“ svěřuje se mi brýlatý důchodce z Příbrami, jenž se netají svým obdivem ke spoluzakladateli spolku Svatopluk Petru Drulákovi a Janě Bobošíkové kandidující za hnutí Stačilo!.
Právě té by rád příští týden hodil do urny svůj hlas. Na sobotní protest ho dovedla podobně jako Petra především nespokojenost se současnou vládou. Ta podle něj slouží cizím zájmům, jedná protinárodně a ještě k tomu si přeje válku s Ruskem, je přesvědčen senior.
Čtěte také: Pruty proti režimu. O čem sní vlastenci ze spolku Svatopluk
„Vzpomeňte si na to, kdo přinesl nejvíc obětí ve druhé světové válce. Rusové. Oni jsou vždy za mír,“ vysvětluje mi a pouští se následně do kremelských narativů o údajném „vyvražďování“ ruského obyvatelstva na Donbase i „vynucené“ vojenské akci proti Ukrajině.
V téměř totožném duchu se nesou i odpovědi dalších demonstrantů převážně vyššího věku, které zastavuji. Ústředního nepřítele v jejich odpovědích představuje Fialova vláda a Brusel, jenž je pro tuzemské volby podle nich větší hrozbou než Moskva. Nad tím, jak se dnešní protest vyvedl, však visí velký otazník.
Na fotkách z Hradčanského náměstí sice působil houf vlajících českých vlajek impozantně, realita na místě však vypadala poněkud odlišně. Místo tisíců se před vchodem na Pražský hrad sešly jen stovky účastníků, a to ještě za zvuků ustavičného pískotu a dalšího vyrušování ozývajícího se z tábora jejich odpůrců.
Vše už začalo na Malostranském náměstí, kde měli komunisté s národovci sraz a odkud se měli hromadně přesouvat Nerudovou ulicí na Hradčanské náměstí. Už dole jim setkání kompletně narušili motorkáři z klubu Havloids Memorial Club, kteří jim počátek akce „zpříjemnili“ túrováním motorů.
Odpůrcům vlády tak nezbylo nic jiného, než se rovnou vydat vzhůru k Pražskému hradu. Tam na ně pro změnu čekala zhruba stovka odpůrců vybavená vlajkami Ukrajiny, NATO a různorodými transparenty s nápisy typu: „Váš prezident sedí v Moskvě“.
„Příští týden jim ukážeme, co dezoláti dovedou!“
Celá tato sešlost u sochy T.G.M. tak působila neuvěřitelně groteskním dojmem. Na tribuně se sice střídali u mikrofonu Kateřina Konečná, Jindřich Rajchl, Petr Drulák a další, jejich silné proklamace o falšování voleb ale stejně zdaleka ne ke každému dolehly. Ozvěny z pódia se chvílemi mísily s pískotem, bubnováním či písněmi Marty Kubišové linoucími se z tábora odpůrců.
Setkání Svatopluka se navíc rozhodl „oživit“ ještě jeden nezvaný host: Mezi českými vlajkonoši se s amplionem u pusy proplétal matador tuzemské krajně pravicové scény z divokých devadesátek Miroslav Sládek.
Z jeho přítomnosti evidentně zástupci SPD a Stačilo! radost neměli. Celou dobu se totiž nevybíravě opíral právě do nich. I jeho kritika se však ve změti vnějších zvuků ztrácela. Chvílemi tak budil dojem osamoceného bojovníka proti všem, jenž už nikoho nezajímá.
Po hodině a půl se akce pomalu chýlí ke konci, mluvčím na pódiu věnuje dav čím dál menší pozornost a raději se pouští do hádek a slovních interakcí se svými odpůrci.
Jednu větu však z tribuny přece jen z dálky zaznamenávám: „Teď tu stojíme pod okny prezidenta ne jako dav, ale jako organizovaná skupina. Příští týden jim ukážeme, co dezoláti dovedou,“ hlásá sebevědomě do mikrofonu předseda Stačilo! Daniel Sterzik alias Vidlák. Osazenstvo protestu však příliš revolucionářským dojmem nepůsobí a Vidlákův optimismus tak budí spíše úsměv na tváři než reálné obavy.
Mnohem děsivěji však působí míra strachu a nedůvěry ve zdejší systém, již se stranám jako SPD a Stačilo! podařilo jejich voličům vtisknout.
