• Profil
  • 16. března 2022

„Hladověla jsem po moci.“ Anna Sorokin si vylhala život v luxusu i ve vězení

Foto: Pixabay /
Foto: Pixabay /
Autor
Mahulena Kopecká
Nosila oblečení za tisíce dolarů a bydlela v drahých hotelových apartmánech. Ambiciózní Anna Sorokin se roky vydávala za movitou dědičku z Evropy. Skrze podvody pronikla do úzkého kruhu bohatých, kam se nikdy nepodíváme – možná proto její příběh fascinuje tolik lidí. Za své lži nakonec putovala do vězení. I po rozsudku však vzkazuje veřejnosti: Ničeho nelituji!

Na internetu je jedno, jestli podvádíte nebo jste odsouzení, pokud je váš příběh dost zajímavý, můžete být slavní. „Svoje sociální sítě vidím jako satiru. Nemělo to být nikdy myšlené vážně,“ komentuje svou přítomnost v kyberprostoru Anna Sorokin. Z jejího života se stal virální příběh. Uživatelé ji obdivují, tvoří pod jejím jménem falešné profily i memy.

„Profesionální obžalovaná,“ to je popisek, který si Anna vybrala na svůj instagramový profil. Tento ironický vzkaz naznačuje, že si ze soudního procesu nic nedělá. Jako by pomrkávala na své fanoušky a říkala: Necítím žádnou vinu.

Údajně měla majetek v hodnotě 60 milionů eur a žila z dědictví. Ve skutečnosti nic nevlastnila, scházelo jí univerzitní vzdělání i zkušenosti s byznysem.

Na Instagramu Sorokin sarkasticky adresuje všechny, kteří pochybují o jejích byznysových schopnostech nebo o tom, jak vážně myslela své plány. Jak se Anně povedlo obalamutit vlivné Newyorčany? Můžeme vůbec někdy pochopit, proč si za svými výmysly stále stojí, přestože celý svět ví – Anna Sorokin rovná se lež? A co nám popularita jejího příběhu může říct o nás samotných?

Ve správný čas na správném místě

Její cesta do New Yorku byla dlouhá. Anna Sorokin pochází z místa, které leží 20 minut od Moskvy. Když jí bylo patnáct či šestnáct let, přestěhovala se s rodiči a mladším bratrem do Německa, do města Eschweiler nedaleko Kolína nad Rýnem. Její otec byl původně řidič kamionu, nakonec si otevřel firmu na vytápění a chlazení. Na tom později Anna stavěla některé ze svých lží.

V roce 2011 se Sorokin přestěhovala do Londýna a navštěvovala Central Saint Martins College. Pak pobývala v Berlíně a nakonec se dostala jako stážistka do magazínu Purple a odjela do Paříže.

Čtěte také: Případ Ghislaine Maxwell: Když ženy ubližují ženám

Bylo jí 19 let a díky stáži v tomto prestižním módním a uměleckém časopisu měla příležitost potkávat vlivné osobnosti, kamarádila se totiž s šéfredaktorem Olivierem Zahmem. Přes něj získala kontakty a navštěvovala důležité večírky. Postupně pronikala do VIP kruhů. „Zvládla být na správných místech,“ vzpomíná Annin známý z té doby.

Z Paříže se v roce 2013 přesunula do New Yorku. Už nebyla Anna Sorokin, ale Anna Delvey, movitá dědička z Evropy, jak všem vyprávěla následující čtyři roky. Údajně měla majetek v hodnotě 60 milionů eur ve svěřenském fondu a žila z rodinného dědictví. Ve skutečnosti nic nevlastnila, scházelo jí univerzitní vzdělání i zkušenosti s byznysem. Nikoho nenapadlo, že by mohla lhát. A Anna nejspíš správně tušila, že falešnou identitu si u mladé dívky nebude nikdo v New Yorku ověřovat.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Anna Delvey2.0 (@theannadelvey)

Ve svých výmyslech Sorokin nebyla vždy konzistentní. Někomu tvrdila, že její otec má velký byznys zaměřující se na solární panely, což nebylo zas tak daleko od pravdy. Jenže jiným známým zase napovídala, že táta je diplomat v Rusku, případně magnát v ropném průmyslu, nebo že její rodina obchoduje se starožitnostmi.

New York Annu Sorokin pravděpodobně rychle uchvátil. Těžko říct, kdy přesně se v ní zrodila touha dostat se mezi americkou elitu, která si může dovolit bydlet v hotelích a nakupovat v luxusním obchodním domě Bergdorf Goodman. Nakonec se jí to na chvilku podařilo – díky podvodům a lhaní.

„Potřebujeme peníze, nebo tě vyhodíme.“

Život v New Yorku se prodraží, když chcete hostit celebrity. Anna Sorokin si uměla poradit. Těžko říct, jak získávala finance v začátcích, ale pořádala večírky v luxusní restauraci Le Coucou, kam chodili podnikatelé, umělci i sportovci. Kamarádka Anny Neffatari Davis vzpomíná, že tu jednou seděla vedle herce Macaulayho Culkina. „Bylo to trapné. Měla jsem na něj tolik otázek! A on seděl přímo vedle. Jenže si s Annou povídali jako staří kamarádi…“

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Anna Delvey2.0 (@theannadelvey)

Na svůj pomyslný vrchol se Anna dostala v únoru 2017, kdy se ubytovala v hotelu 11 Howard přímo v jednom z luxusních apartmánů, kde jedna noc stojí až 400 dolarů (okolo 9000 korun). Pokoje byly zdobené keramickými sochami a obrovskými okny jste si mohli prohlížet každodenní ruch v Soho.

Anna na personál zapůsobila, přestože si na zdvořilé vystupování příliš nepotrpěla a neuměla ani poděkovat. Jenže nešetřila spropitným a rozdávala stodolarové bankovky. „Peníze utrácela neustále a všem dávala dýško. Jako by se jich snad chtěla zbavit,“ píše novinářka Jessica Pressler pro New York Post.

Proč z toho děláte kauzu? Dejte mi pět minut a kamarád to zaplatí.

Nějakou dobu to Sorokin procházelo. Spropitné sice rozdávala, za svůj pokoj ale neplatila. Lhala hotelu měsíc a půl, že peníze převede na účet, avšak dluh nakonec narostl na 30 tisíc dolarů. Snažila se personál uplatit lahvemi šampaňského Dom Pérignon. Jenže oni už ztráceli trpělivost s jasným vzkazem: „Potřebujeme peníze, nebo tě vyhodíme.“ Nakonec zaměstnanci její pokoj zamkli a zabavili jí věci. Stejný scénář se opakoval i v hotelu Beekman na Manhattanu nebo hotelu W New York – Downtown. Odešla bez placení. Šlo to s ní z kopce a v červenci 2017 už byla bez domova. Začala se obracet na své známé o pomoc i o dočasné ubytování.

Její kamarádky se od ní ale odvracely. Anna je předtím pozvala na dovolenou v Maroku, jenže její karty nefungovaly. Aby ženy nezatkla místní policie, Rachel Williams, fotoeditorka z Vanity Fair, se nabídla, že hotelu poskytne firemní kartu. Nechala tu 62 tisíc dolarů, což bylo prý více než její roční plat. Sorokin slíbila, že jí peníze pošle zpátky. To se ale nestalo.

Tohle je trik, ke kterému Anna přistupovala opakovaně. Využívala bohaté známé, když její kreditní karty „zrovna nefungovaly“, a prosila je, aby za ní platili, jako by o nic nešlo.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Anna Delvey2.0 (@theannadelvey)

V létě 2017 obědvala v restauraci Le Parker Meridien a pokusila se odejít bez zaplacení. Následovalo trestní oznámení. „Slečna Sorokin měla v úmyslu všechny své dluhy zaplatit, kvůli nepředvídatelným okolnostem to ale nemohla udělat,“ řekl její obhájce Todd Spodek. „Proč z toho děláte kauzu? Dejte mi pět minut a kamarád to zaplatí,“ tvrdila, když si pro ni do restaurace přijela policie.

Pýcha předchází pád

Anna Sorokin neváhala lhát svým kamarádkám a podváděla hotelový personál. Její pád byl ale způsoben také jejím velkým snem – projektem Anna Delvey Foundation (ADF). Mělo jít o exkluzivní klub v Soho, zaměřený na umění. Sorokin plánovala postupně založit i další pobočky v Los Angeles, Londýně nebo Dubaji. Začínala mít velké oči. Chtěla tu mít výstavy, umělecké instalace za miliony dolarů i restaurace.

Na svůj projekt potřebovala 25 milionů dolarů. Finance měly přijít od soukromých investorů, protože prý „nechtěla, aby jí někdo říkal, co má dělat“. Dostala se ke schopnému právníkovi Andymu Lanceovi a ten ji propojil s finančními institucemi City National Bank a Fortress Investment Group, které měly finanční prostředky na ADF poskytnout. Na konci roku 2016 Sorokin předložila institucím falešné dokumenty potvrzující její evropské jmění.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Anna Delvey2.0 (@theannadelvey)

Jenže v prosinci 2017 banka City National odmítla její žádost o půjčku. Mezitím instituce Fortress Investment Group Annu informovala, že chce své zástupce poslat do Švýcarska, aby ověřili její majetek. Aby měli jasno v tom, komu peníze půjčují. Anna se nejspíš vyděsila a žádost o finance v polovině procesu stáhla.

Podvodnice začínala mít čím dál větší problémy s penězi a dlužila mnoha lidem. V dubnu 2017 získala finance předložením falešných šeků v bance. Nějakou dobu trvalo, než se přišlo na to, že šeky jsou padělané. Využívala je opakovaně, stejně tak i nepravé stvrzenky o bankovním převodu. V létě 2017, poté, co ji vyhodili z několika hotelů, si Anna vybrala peníze pomocí falešných šeků a odletěla do Kalifornie. V Malibu ji ale zatkli a převezli do New Yorku.

Celebritou ve vězení

Od října 2017 byla Anna Sorokin ve vazbě bez možnosti kauce. Začal soudní proces a traduje se, že Anna si opakovaně stěžovala na to, jaké oblečení jí právníci nosí. Domluvila si tedy svou osobní stylistku a na Instagramu se objevil účet, který publikoval fotky jejího outfitu ze soudních slyšení. Sorokin začala být populární na sociálních sítích jako mladá evropská podvodnice, které se podařilo obalamutit americké zbohatlíky.

Nakonec ji odsoudili k 4–12 letům vězení za to, že pod falešnou identitou vylákala až 275 tisíc dolarů od bank, hotelů, soukromé letecké společnosti nebo svých přátel a známých, dále za podvodný pokus o půjčku u banky City National a společnosti Fortress.

Za poskytnutá práva pro seriál inspirovaný jejím životem dostala od Netflixu 320 tisíc dolarů, z toho 198 tisíc šlo na odškodnění podvedených lidí.

Putovala do vězení na Rikers Island v Queens. Všichni se tu prý na ni dívali se zvědavostí. Sorokin tvrdí, že se k ní chovali jako k celebritě. Pobyt za mřížemi byl podle jejích slov terapeutický. Hodně četla, meditovala a cvičila jógu. „Tohle místo není zas tak špatné. Lidé si myslí, že je to hrozné, ale já to vidím spíš jako sociologický experiment.“

Postupně Anna vystřídala pět různých nápravných zařízení. Propustili ji v únoru 2021 za dobré chování. Hned se přestěhovala do luxusního hotelu NoMad a přihlásila se na sociální sítě. Začala své fanoušky zásobovat příspěvky o svém životě – první z nich ukazoval, jak pije šampaňské v luxusní vaně. „Vězení je tak vyčerpávající, to byste nepochopili.“

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Anna Delvey2.0 (@theannadelvey)

Sorokin hned poté uzavřela smlouvu s platformou Netflix, která letos vydala seriál inspirovaný jejím životem. Za poskytnutá práva dostala od Netflixu 320 tisíc dolarů, z toho 198 tisíc šlo na odškodnění podvedených lidí. Kameraman natáčel každý její krok do chystaného dokumentu a Sorokin začala psát knihu. „Snažím se všechnu tu pozornost, které se mi dostává, přeměnit v něco pozitivního,“ řekla pro BBC.

Po šesti týdnech na svobodě Annu Sorokin zadrželi znovu kvůli neplatnému vízu. Doteď je ve vazbě a čeká se, jestli ji deportují zpátky do Německa. Anna v mezičase kritizuje americký vězeňský i migrační systém, který je podle ní predátorský a zneužívá bezmocných. „Nemyslím si, že tohle by byla nějak kontroverzní, radikální myšlenka, ale vězení je skutečně ztráta času a není to efektivní.“

Lítost sem, lítost tam

Když sledujeme příběh Anny Sorokin, musíme přemýšlet nad tím, jak se jí podařilo oklamat tolik vlivných lidí a schopných podnikatelů nebo bankéřů. Nepůsobila jako někdo výjimečný, nevypadala jako bohatá dědička a prý ani nebyla moc milá.

Myšlenka byla, aby můj byznys začal fungovat, a pak bych všechno splatila. I ti nejbohatší lidé si berou půjčky. Já se ji jen snažila získat levně.

Mnoho lidí nejspíš na dluh Anny Sorokin zapomnělo nebo nad nimi mávlo rukou. „Když jste takhle bohatí, můžete si dovolit zapomínat,“ upozorňuje novinářka Jessica Pressler. Možná, že některým se dluh vytratil z paměti proto, že zatímco Anna na jejich půjčce závisela, pro ně nešlo o finanční ztrátu, která by jim nějak ublížila. „Napálila v podstatě každého,“ vzpomíná známý Anny Sorokin.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Anna Delvey2.0 (@theannadelvey)

„Nemyslím si, že byla chytrá, myslím, že žila v iluzi,“ říká jeden z lidí, kteří podvodnici znali. „Všude se zkoušela seznámit s kýmkoliv, kdo něco znamenal. Bylo to otravné, ne chytré. Byla (v tomto) agresivní a myslím, že lidé byli přesvědčeni, že pokud by je podváděl skutečný Newyorčan, nedělal by to takhle okatě.“

Všichni vědí, že Anna lhala, ona ale hraje svou hru dál. V rozhovorech nepřiznává, že by chybovala, a stojí si za tím, že ADF byl skvělý nápad, který by vyšel, kdyby případ neskončil u soudu a ona získala dost financí. „Myšlenka byla, aby tenhle byznys začal fungovat, a pak bych všechno splatila. I ti nejbohatší lidé si berou půjčky. Já se ji jen snažila získat levně,“ tvrdí Anna dnes.

Čtěte také: Když Google platí menší daně než uklízečka. Stal se z nás slušný daňový ráj, říká irský sociolog

Není jasné, jak moc lže Anna sama sobě. Mění se i její výpovědi o tom, zda se cítí být vinná. „Lhala bych vám, komukoliv dalšímu i sama sobě, kdybych řekla, že je mi to líto,“ řekla Anna nejdřív v květnu 2019. Jenže v říjnu 2020, když se řešilo její podmínečné propuštění, se začala omlouvat: „Chci jen říct, že se opravdu stydím, je mi líto, co jsem provedla.“ Brzy ale zase otočila a lítost označila coby nepotřebnou emoci, kterou vnímá jako ztrátu času. „Ve své hlavě jsem to nikdy nevnímala tak, že podvádím,“ řekla pro BBC.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Anna Delvey2.0 (@theannadelvey)

Sorokin štvalo, když ji ukazovali jako lakomou, nemožnou podvodnici. Chtěla být slavná, toužila po obdivu a po tom, aby ji brali lidé vážně. „Hladověla jsem po moci. Nejsem dobrý člověk,“ přiznala v jednom rozhovoru. Vadilo jí, že ji u soudu vykreslili jako podvodnici, a odmítla přiznat, že by ze sebe dělala někoho jiného. „Jen jsem lidem říkala, co chci, a oni mi to buď dali, nebo jsem šla prostě dál,“ tvrdí Sorokin.

Únik do světa fantazie

Těžko říct, jestli Anna Sorokin ve výsledku dostala moc, po které toužila. Získala ale alespoň obdiv, a to hlavně na internetu. Pro její fanoušky je nejspíš snadnější respektovat ji za to, že podvedla schopné elity, než soucítit s okradenými zbohatlíky. A populární je i proto, že rádi sledujeme příběhy podvodníků.

Psycholog Greg Kushnick vysvětluje, že nad jejich zločiny cítíme pocit znechucení. Máme díky nim příležitost dělat morální soudy, a to v nás budí potěšení, že jsme lepší než oni. „Když soudíme pachatele, stojíme na morálním piedestalu. Říkáme: Dělám správnou věc, protože tohle bych nikdy neprovedl.“

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený netty (@nettyjordan)

Nejvíc nás podvodníci zaujmou i v případě, že jejich příběh ukazuje život v luxusu. „Sledování takového bohatství a opulence živí naše eskapistické fantazie, což v nás probouzí potěšení,“ dodává Kushnick. Na chvíli můžeme uniknout z běžného života do prostředí plného peněz, které nikdy mít nebudeme. A to platí i v případě Anny Sorokin.

Její příběh lze číst z různých perspektiv. Lidé na ni mohou nahlížet jako na podvodnici, která z druhých vylákala desítky tisíc dolarů a užívala si luxusní život neprávem, protože šlo v podstatě o život ukradený. Někdo ji může vidět jako hrdinku, které se podařilo obalamutit korporace, banky a elitu, do které nikdy patřit nebudeme. A těžko se soucítí s někým, kdo i poté, co ho okradou, disponuje jměním, jež si obyčejnou prací nevyděláme. Nejspíš právě díky této nejednoznačnosti se o ni veřejnost zajímá. Lze v ní pak totiž vidět téměř cokoliv, co zrovna potřebujeme.

Je těžké Annu Sorokin litovat, i když ji vidíme jako mladou dívku, která stojí před soudcem se stydlivě sklopeným zrakem. Není moc sympatická a slova lítosti nejspíš nikdy nemyslí vážně. Její motivace byly čisté sobecké a navíc nikdy nepřiznala vinu. Anna Sorokin pořád jen opakuje, že si chtěla jít za svým. Aspoň v tom ale nic nepředstírá – přiznává, že pro to, aby se stala součástí elitní společnosti, byla ochotná obětovat svou reputaci. Dostala jsem se mezi ně a do teď z toho budu těžit, jako by nám vzkazovala.