Izrael v noci na pátek podnikl rozsáhlý útok na íránská jaderná zařízení a vrchní velení tamních ozbrojených sil. „Jedná se o dosud největší eskalaci íránsko-izraelských vztahů za poslední roky,“ říká expert Josef Kraus. Přiblížil se Blízký východ otevřenému konfliktu?
Zničené jaderné zařízení v Natanzu a zlikvidovaný vrchní velitel revolučních gard Hosejn Salámí i náčelník generálního štábu Mohammad Bagherí, spolu s nejméně dvaceti dalšími vysoce postavenými armádními příslušníky.
Tak zní část dosavadní bilance nočního izraelského útoku na Írán.
Primárním cílem úderu byly podle izraelské vlády cíle spojené s íránským jaderným programem. K útoku se Izrael uchýlil poté, co ve čtvrtek 12. června Mezinárodní agentura pro atomovou energii prohlásila, že Írán neplní své závazky v oblasti jaderných záruk.
Podle bezpečnostního experta z Masarykovy univerzity Josefa Krause zatím nelze říct, jak moc je Tel Aviv s výsledkem úderu spokojen. „Írán v tuto chvíli teprve sčítá škody a jejich skutečný rozsah zároveň nepřizná,“ míní Kraus, ale nepřepodkládá fatální důsledky pro tamní jaderný program.
„Klíčová zařízení jsou dlouhodobě opevňována a zakopávána po zem. Jsou rovněž odolná i proti penetračním bombám,“ připomíná pro Voxpot. Jakékoli izraelské závěry tak půjde těžko ověřit.
Daleko větší úder však Izrael podle Krause uštědřil íránskému politickému zřízení a jeho reputaci v regionu. Svým rozsáhlým a pečlivě připraveným úderem totiž Izrael prokázal, že má Írán dokonale zpravodajsky pokrytý.
Zpravodajský server The Times of Israel navíc zveřejnil zprávu, že se na masivním útoku podílela izraelská tajná služba Mossad, která v posledních letech vybudovala nedaleko Teheránu základnu dronů. Díky nim se podařilo úspěšně vyřadit z provozu íránskou protivzdušnou obranu na trase izraelských letounů.
Something at #Iran's Natanz nuclear facility is on fire. pic.twitter.com/j1Ikou5gfX
— Jason Brodsky (@JasonMBrodsky) June 13, 2025
Jak se něco takového mohlo Mossadu v srdci Íránu podařit? „Lze to přičítat hluboké infiltraci izraelských zpravodajských služeb do Íránu. Využívají u toho jak domácí íránskou opozici, tak i tu zahraniční – a dále všechny, kteří chtějí tamní režim oslabit,“ vysvětluje Kraus.
Nynější útok posunul napětí mezi oběma blízkovýchodními zeměmi o úroveň výš. A co hůř, podle bezpečnostního experta přiblížil otevřenému konfliktu celý region. „Izrael tímto úderem prakticky vyhlásil Teheránu válku,“ konstatuje Kraus.
Od Íránu se nyní očekává rázná odpověd. Už v pátek ráno vyslal na svého rivala přes sto bezpilotních letounů, odplata však bude mít zřejmě mnohem větší rozměry – nabízí se srovnání s raketovým útokem z loňského října, kterým Írán reagoval na dřívější izraelské vojenské akce v regionu.
Podle analytika si teď spíše Íránci otestují izraelský vzdušný prostor a v blízké době podniknou další raketový úder. Zatímco tak Izraelci podle tamních médií zamířili ve velkém do obchodů a nakupují jídlo do zásoby, svět v napětí očekává, jak na nenadálou eskalaci zareagují spojenci obou zemí.
Spojené státy se od izraelského úderu distancovaly, ale coby tradiční partner Izraele již stihly pohrozit Teheránu, aby neotálel a uzavřel s USA dohodu o svém jaderném programu – může se tak podle Washingtonu vyvarovat dalších izraelských úderů.
Naopak blízkovýchodní země Katar, Saudská Arábie a Jordánsko ostře odsoudily útok Izraele. Ostrými slovy na jeho adresu rovněž nešetřili jemenští Húsíové a libanonské militantní hnutí Hizballáh.
