Izraelská armáda po mohutném bombardování vstoupila do Gaza City. Zatímco desetitisíce lidí prchají před tanky, vyšetřování komise OSN potvrdilo, že Izrael páchá genocidu. Jak novou ofenzivu vnímá někdejší ředitel izraelské kontrarozvědky?
„Gaza hoří,“ poznamenal věcně izraelský ministr obrany Jisrael Kac.
Do plamenů a chaosu uvrhlo Gaza City celonoční bombardování izraelskou armádou. Následně začala rozšířená operace a do palestinského města vjely izraelské tanky.
Gaza City nyní izraelská armáda podle svého mluvčího Avičaje Adraie považuje za „nebezpečnou bojovou zónu“. Obyvatelům vzkázal, že setrvání v oblasti je „vystavuje nebezpečí“.
Palestinci a Palestinky jsou takto tlačeni na jih, přičemž OSN odhaduje, že před zahájením operace jich ve městě a jeho okolí žil zhruba milion.
Nucené vysídlení je pouze jednou z taktik nasazených Izraelem v celém Pásmu Gazy. Dlouhodobě také blokuje humanitární pomoc a systematicky ničí zdravotnická zařízení a zdroje pitné vody, čímž v Pásmu způsobil humanitární krizi a hladomor.
„V Gaze dochází ke genocidě,“ konstatovala šéfka Vyšetřovací komise OSN a bývalá soudkyně Mezinárodního trestního soudu Navi Pillay. Komise zveřejnila v úterý 16. září analýzu, podle jejíchž závěrů slovy Pillay „odpovědnost za zvěrstva leží na izraelských orgánech nejvyšších úrovní“.
Jde o dosud nejsilnější zjištění v rámci struktur OSN – komise je nicméně nezávislým orgánem a nehovoří za celou organizaci. Izraelská vláda premiéra Benjamina Netanjahua komisi viní z politické agendy.
„Kategoricky odmítáme zkreslenou a falešnou zprávu a vyzýváme k okamžitému zrušení této vyšetřovací komise,“ píše se v odpovědi izraelského ministerstva zahraničí.
Ministr Kac na síť X napsal, že vojáci „hrdinně bojují za propuštění rukojmích“ a za porážku Hamásu. Stále více odborných hlasů ale poukazuje, že o izraelská rukojmí už dávno nejde.
Čtěte také: Milion proti Netanjahuovi. Izraelci v ulicích volají po ukončení války
„Netanjahu udělá úplně cokoli, aby zůstal u moci,“ prohlásil na své pondělní návštěvě Prahy někdejší šéf izraelské kontrarozvědky Šin Bet Ami Ajalon. „S mírovou dohodou se mu totiž rozpadne vláda a on může jít do vězení,“ vysvětlil premiérovy motivace k další eskalaci v Gaze.
„Vojensky bylo dosaženo maxima a přichází čas na politické řešení,“ pokračoval Ajalon, podle nějž Izrael nemá žádné státníky, kteří by takového řešení dosáhli.
Postup v Gaze byl podle Ajalona obhajitelný do konce roku 2024. „Když generálové oznámili vládě, že vojensky už nelze ničeho dosáhnout, válka přestala být ospravedlnitelná,“ domnívá se.
Izraelská ofenziva zabila podle ministerstva zdravotnictví v Gaze již nejméně 64 871 palestinských obyvatel.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi týden před zahájením pozemní ofenzivy do města Gaza řekl, že v Pásmu je dnes „více než deset procent mrtvých nebo zraněných, což je více než dvě stě tisíc“.
Zhoršuje se také hladomor, který byl v Gaza City oficiálně vyhlášen v červenci. UNICEF uvádí, že podle srpnového měření přibylo akutně podvyživených dětí, a to z šestnácti procent v červenci na aktuálních devatenáct.
„S vojenskou eskalací bylo nuceno zavřít asi tucet výživových center, což děti učinilo ještě zranitelnějšími,“ komentovala situaci výkonná ředitelka Unicefu Catherine Russell.
Čtěte také: Únik z izraelské armády: Pět ze šesti zabitých Palestinců jsou civilisté
K zastavení války Netanjahua vyzývají také rodiny rukojmích, které se přes noc opět shromáždily před jeho rezidencí.
„Mám jediný zájem: aby se tato země probudila a přivedla zpět mé dítě spolu s dalšími sedmačtyřiceti rukojmími, živými i mrtvými, a aby se vrátili domů i naši vojáci,“ křičela Einav Zangauker, matka jednoho z Izraelců držených Hamásem v Gaze.
Rozhořčení z činů Izraele je cítit také od okolních zemí v regionu. Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí popsal na pondělním summitu v Dauhá sousední stát jako „nepřítele“ – termín použil poprvé od roku 1979, kdy byl mezi Egyptem a Izraelem uzavřen mír.
Káhira se tehdy stala první arabskou zemí, která navázala vztahy s Izraelem a vzájemná mírová dohoda je považována za základní kámen někdejší stability v regionu.
Tvrdé odsouzení zaznívá čím dál silněji také z Evropy. Evropský parlament se 11. září shodl na nutnosti uvalit sankce na izraelské vedení a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila částečné pozastavení asociační dohody.
Česko podle vyjádření Ministerstva zahraničních věcí „podporuje mírové řešení“ konfliktu a vznik dvou států. Připraveno je prý podpořit „jakékoli úsilí, které přivede obě strany zpět k jednacímu stolu“.
Ami Ajalon ale k pozici Česka poznamenal, že pro jednání a mírové řešení nic nedělá. „Když nic neděláte, pomáháte naší vládě, která má jen malou podporu mezi občany,“ zdůraznil během své pražské návštěvy.
