Brífink Voxpotu vám na začátku každého týdne dává informační náskok. Jaké události hýbaly světem přes víkend a co se vyplatí sledovat v týdnu od 16. do 23. března.
Americké námořnictvo přesouvá v únoru útočnou skupinu do Arabského moře | Zdroj: US Navy
S dalším týdnem války na Blízkém východě se stále jasněji ukazuje, že pustit se vojensky do Íránu není pro USA to stejné, jako unést prezidenta Venezuely. Americko-izraelská kampaň proti íránskému klerikálnímu režimu zatím nepřináší ani konec režimu, ani žádné náznaky, že by se mohl blížit.
Ceny ropy po celém světě mezi tím setrvale rostou, z čehož profituje především Rusko. Donald Trump mezi tím vyzývá spojence, kteří před válkou od začátku varovali, aby se do ní zapojili po jeho boku.
Hořící svět může ale také pomoct Viktoru Orbánovi v blížících se volbách, v nichž už se zdálo, že proti svému soupeři tahá za výrazně kratší konec provazu. Pokrytí posledního vývoje v Maďarsku nenajdete v dnešním Brífinku, ale už dnes odpoledne přímo od naší redakční kolegyně Evy Čeplové na webu Voxpotu. Co nás tedy čeká tento týden?
Rusko dál těží z války v Íránu
Vojtěch Boháč
Válka v Íránu vstoupila do třetího týdne a stále nic nenapovídá, že by měla v blízké době končit. Z tohoto vývoje nadále profituje především Rusko, které díky rostoucím cenám ropy nebo zmírnění amerického tlaku na Indii, získává až 150 milionů dolarů denně navíc. Když tento stav bude pokračovat, může jít o vzpruhu pro ruskou válečnou ekonomiku, kterou vyčerpaly čtyři roky konfliktu.
Sleduj také: V Íránu ukazuje Evropa opět svou slabost
Nejde ale o jedinou výhodu, kterou ze situace kolem Íránu Rusko čerpá. V důsledku zvýšeného využití systémů protivzdušné obrany v tomto regionu dochází podle šéfky diplomacie EU Kaji Kallas ke konkurenci o stejné zdroje se státy Blízkého východu. USA jim dnes podle deníku Financial Times dává přednost a protivzdušná obrana se nemusí v důsledku dostávat do Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj už situaci komentoval slovy, že kroky Washingtonu určitě nepomáhají míru.
Pozornost Donalda Trumpa se současným vývojem zcela přešla z Ruska právě na Írán a jestli dřív existoval aspoň lehký tlak na Moskvu, dnes se o ničem takovém mluvit nedá.
Dramatický CPAC Budapest
Matěj Schneider
V Maďarsku se nechystají jen volby, ale tento týden také maďarská mutace americké konzervativní konference CPAC. V uplynulých letech probíhala později na jaře, ale letos začne už 21. března, tedy jen chvíli před dramatickými parlamentními volbami, které by mohly odstavit od moci Viktora Orbána.
Čtěte také: Za Trumpa i Orbána! Jak vznikla americko-maďarská konzervativní láska?
Budapešťský CPAC je projevem blízkých vazeb mezi americkými a maďarskými konzervativci. Ve zdejších médiích se i proto na začátku roku objevovaly zvěsti, že by se letošního ročníku mohl osobně účastnit buďto americký viceprezident J. D. Vance, nebo dokonce přímo Donald Trump. Nic z toho není oficiálně potvrzeno – na rozdíl od účasti izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Na jeho účast bude upnuto mnoho pozornosti kvůli probíhající válce s Íránem a víkendovým divokým online spekulacím, že Netanjahu byl v rámci ní zabit a izraelská vláda to tají.
Kdo ovládne Paříž, Lyon nebo Marseille?
Simone Radačičová
Francie má za sebou první kolo komunálních voleb, které komentátoři považují za generální zkoušku před soubojem o Elysejský palác příští rok.
Nyní voliči vyhlíží druhé kolo, které se odehraje už tuto neděli 22. března. Do něj postupují všichni kandidáti, kteří získali nad deset procent. To znamená, že mohou být nejen dva, ale také tři, čtyři a výjimečně pět.
Nyní na řadu přijde taktizování a uzavírání nových dohod. V řadě případů se tak politici, kteří skončili na třetím místě a níže z voleb stáhnou a podpoří své rivaly, především proto aby se k moci nedostala krajní pravice.
Největší pozornost přitahuje Paříž, kde nejvíce hlasů – téměř 38 procent – získal socialista Emmanuel Grégoire a republikánka Rachida Dati s 25,5 procenta. Do druhého kola ale postupují další tři kandidáti.
Ostré souboje vyhlíží také Lyon nebo Marseille, kde může zabodovat kandidát Národního sdružení Franck Allisio.
Národní sdružení dlouholeté političky Marine Le Pen si může hned připsat jedno cenné vítězství. Hned v první kole starosta Louis Aliot obhájil svůj post ve zhruba 120tisícovém Perpignanu. Lepenovcům se dařilo také v Carcassonne, Nice nebo Toulonu.
Čtěte také: Budoucí francouzský prezident? Kdo je korunní princ tamní krajní pravice Jordan Bardella
Válka na Blízkém východě: Začala izraelská pozemní ofenziva v Libanonu
Jolana Humpálová
Válka americko-izraelské koalice proti Íránu trvá již více než dva týdny. Ani na jedné z front, kde se konflikt rozhořel, boje neustávají. Nadále dochází k vzájemným úderům po celém regionu. Spojené státy naposledy tvrdily, že „nejsou připraveny jednat s Íránem o mírové dohodě“. Izrael navíc prohlásil, že má stále „tisíce cílů“, na něž může zaútočit – válčení podle mluvčího IDF neustane minimálně dalších několik týdnů.
Izrael nejspíš v příštích dnech schválí mobilizaci 450 tisíc záložníků a záložnic, které má nasadit při již odstartované pozemní ofenzivě v Libanonu. Dosud byla mobilizační hranice stanovena na 250 tisících rezervistů. Boje mezi Izraelem a Hizballáhem mezitím pokračují – IDF navíc minulý týden nařídila obyvatelstvu jihu Libanonu další přesun, tentokrát severně od řeky Zahraní. Vysídleno je již okolo milionu lidí.
Do popředí pozornosti se také dostal Hormuzský průliv, uzavřený Íránem, který vyhrožuje útokem za snahu o proplutí. Blokáda se již výrazně podepsala na ceně ropy – Donald Trump nyní usiluje o vytvoření skupiny států, které by proplouvajícím lodím zajistily ochranu. Například Japonsko takový krok odmítlo.
Čtěte také: Půjdou do boje? Jak uvažují Kurdové na íránské hranici
Velké pohyby v politice Myanmaru
Filip Brychta
Poprvé po více než pěti letech se v pondělí 16. března sešel myanmarský parlament, v němž armáda drží pevnou rukou moc. Generálové zablokovali svolání parlamentu v únoru 2021, kdy svrhli legitimně zvolenou vládu a od té doby vládli bez zákonodárného sboru. Převrat vyvolal občanskou válku.
Koncem prosince a v lednu se konaly nerovné volby, které armáda propagovala jako návrat demokracie. Nyní v parlamentu nesedí žádné významné opoziční strany.
Horní komora by se měla otevřít ve středu a dva dny poté se má sejít také 14 regionálních parlamentů. Opět ale s většinou složenou z armádních podporovatelů.
Opoziční lídryně Aun Schan Su Ťij si odpykává 27 let ve vězení a je dokonce možné, že je po smrti.
V konfliktu od roku 2021 zemřelo podle odhadů 90 tisíc lidí a více než 3,5 milionu lidí je vysídlených. Asi 55 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc.
V posledním roce bojů se zdálo, že armáda ztrácí území pod svojí kontrolou, ale po větším zapojení Číny se postup rebelů zastavil. Analytici považují větší zapojení Pekingu za možnost k deeskalaci, ale také jako možného činitele prohloubení konfliktu.
Zda vyvolá zasedání zákonodárců větší útoky od opozičních ozbrojených stran se ukáže tento týden.
.jpg)
%20(34).png)
