Hamás zatím nezvládl vydat těla všech zemřelých izraelských rukojmích. Spolu s Červeným křížem poukazuje na složitost hledání těl v rozbombardovaném Pásmu. Nad křehkým příměřím se tak znovu vznáší nejistota.
Část pozůstalých po zemřelých izraelských rukojmích stále čeká, až se z Pásma Gazy dostanou ostatky a budou moci svým blízkým uspořádat důstojný pohřeb.
V rámci dohody o příměří s Izraelem se hnutí Hamás zavázalo propustit na svobodu dvacítku žijících rukojmích a vrátit ostatky dalších osmadvaceti. Po uplynutí lhůty, která vypršela v pondělí 13. října, se ale rodiny nedočkaly. Křehké příměří je tak znovu ohroženo.
Čtěte také: Mír v Gaze podepsán? Nejasnosti trvají
Hamás nejprve vrátil osm těl, avšak Izrael informoval, že jedno nepatřilo žádnému z rukojmích, ale zřejmě jednomu z obyvatel Pásma Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požaduje, aby Hamás závazky vyplývají z dohody o příměří naplnil.
„Nebudeme v této záležitosti dělat žádné kompromisy a nepřestaneme se snažit, dokud nebude vrácen poslední zemřelý rukojmí,“ prohlásil.
Dohoda o příměří upřesňuje, že pokud Hamás těla nevrátí do dané lhůty, má sdílet informace o mrtvých rukojmích a pokusit se vydat jejich ostatky co nejdříve.
Hamás a Červený kříž konstatují, že kvůli rozsáhlé míře destrukce v Pásmu není snadné ostatky lokalizovat a potřebují více času k hledání. Prostředníkům také zástupci Hamásu řekli, že během nedávného bombardování izraelské armády přišly o devět těl rukojmích a další se pak nacházejí v oblastech nadále kontrolovaných izraelskou armádou.
Hamás musí být vymazán z povrchu zemského.
Izraelská vláda oproti tomu Hamás viní, že k nalezení těl nevyvinul dostatečné úsilí. Extremističtí ministři zároveň pokračují ve válečné rétorice.
„Hamás musí být vymazán z povrchu zemského,“ prohlásil v reakci na poslední dění krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který byl proti dohodě o příměří. Netanjahua vyzval, aby dal Hamásu jasné ultimátum.
„Pokud okamžitě nevydáte těla všech našich padlých a budete pokračovat v průtazích, okamžitě zastavíme všechny dodávky pomoci do Pásma,“ prohlásil ministr.
Izrael informoval OSN, že do Pásma umožní vjezd pouze třem stovkám kamionů s humanitární pomocí denně – v dohodě o příměří se zavázal k šesti stovkám.
Palestinci v Gaze se tak domnívají, že aktuální vývoj předznamenává konec křehkého příměří. „Pokaždé, kdy se začneme cítit bezpečně, objeví se nové hrozby. Bojíme se, že válka znovu začne,“ popsala matka šesti dětí Neven Al Mughrabi, která nyní žije v Chán Júnisu.
„O dům ve městě Gaze jsem přišla. Rozhodla jsem se tu zůstat s rodinou, protože příměří nevěříme,“ dodala. Mnoho palestinských obchodníků a dodavatelů v Pásmu se snaží předzásobit zbožím, protože mají obavy z oživení konfliktu.
Nadále také není jasné, zda Hamás opravdu plánuje složit zbraně. „Hamás složí zbraně, a pokud to neudělá, tak ho odzbrojíme. A to bude rychlé a zřejmě násilné,“ vyslal jasný vzkaz americký prezident Donald Trump.
V úterý 11. října se také objevila videa, na kterých zřejmě členové Hamásu veřejně popravili osm lidí, údajně „zločince a kolaboranty s izraelským režimem“. BBC se podařilo potvrdit, že video bylo skutečně natočeno na jedné z hlavních ulic ve městě Gaza.
Příslušníci Hamásu se také střetl s tamními ozbrojenými skupinami a gangy. Informace o stávajícím dění v Gaze jsou však nadále kusé a obtížně ověřitelné, protože Izrael dál zamezuje přístupu zahraničního novinářstva do Pásma.
