Půjdou do boje? Jak uvažují Kurdové na íránské hranici
Jedna z nejvýznamnějších etnických skupin Blízkého východu opět získává světovou pozornost, tentokrát jako potenciální spojenec USA ve válce proti Íránu. Vytáhnou kurdské jednotky do boje, nebo vyhraje opatrnost, pragmatismus a nedůvěra k západním spojencům?
Kdo nás zradí tentokrát? | Ilustrační foto: Voice of America
V Íránu nikdy neproběhlo sčítání lidu. Početnost tamní kurdské populace lze proto jen odhadovat.
Rozlehlou zem obývá osm až patnáct milionů Kurdů, tvořících druhou nejvýznamnější menšinu po Azerech. Nadpoloviční počet se hlásí k sunnitskému islámu a údajně až devadesát procent k íránské identitě.
Navzdory tomu si Kurdové zachovávají identitu etnickou, která je vládcům Íránu k nelibosti už několik dekád.
Kurdský národ žije na pomezí Íránu, Iráku, Turecka a Sýrie, a ačkoliv jeho příslušníci dávno opustili sen o jednotném státě, na všech územích bojují za zachování svých kulturních práv, decentralizaci a někteří i autonomii – v případě Íránu od dob dynastie Pahlaví.
Čtěte také: Pahlaví v čele svobodného Íránu? „Katastrofa,“ říká íránistka
Výše uvedené snahy však byly vždy tvrdě potlačeny. Hlavní kurdská uskupení dnes zdůrazňují, že jejich cílem je federalizace a pluralismus, nikoliv nezávislost.
Někteří z kurdských vůdců dokonce nařčení ze separatismu ostře popírají a tvrdí, že islámská republika tímto narativem vytváří atmosféru strachu.
V kontextu roztříštěné íránské opozice jsou Kurdové nejlépe organizovanou skupinou. Mají své vedení a ozbrojené složky, ale také vzpomínky na předešlé pokusy o vytvoření nezávislého státního útvaru. Tím byla republika Mahábád.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
