„Politováníhodný vývoj“. Úřad OSN pro lidská práva v Ugandě skončil
Kampala – Mise OSN pro lidská práva v Ugandě skončila. Tamní vláda rozhodla, že organizaci neprodlouží mandát. Aktivisté si kvůli tomu stěžují na přístup prezidenta Yoweriho Museveniho, zatímco vysoký komisař OSN se obává budoucího vývoje v zemi, informuje The Guardian.
Ugandský prezident Museveni v posledních dnech sklízí ze strany aktivistů kritiku za to, že si vynutil uzavření poboček Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva v čele s Volkerem Türkem. Ten řekl, že organizace v zemi 18 let pracovala na „prosazování a ochraně lidských práv všech Uganďanů“.
Nejprve svou působnost ukončily pobočky ve městech Gulu a Moroto, minulou sobotu je následovala i hlavní kancelář v Kampale, hlavním městě Ugandy. Tamní vláda se totiž rozhodla neprodloužit mezinárodní organizaci mandát, na jehož základě mohla OSN v zemi působit. Kromě poboček OSN zůstává zavřená i většina z 54 nevládních organizací, jejichž činnost byla v Ugandě v srpnu 2021 svévolně pozastavena.
Tento krok přichází v době, kdy se hromadí obavy ohledně porušování lidských práv. Důvodem je i nedávno schválený zákon proti LGBTQ+ komunitě, který patří mezi nejtvrdší na světě – v některých případech totiž umožňuje i trest smrti. V souvislosti s jeho přijetím se Světová banka nedávno rozhodla pozastavit nové půjčky pro Ugandu. V úterý vydala prohlášení, ve kterém krok zdůvodňuje tím, že je zákon v rozporu s jejími hodnotami.
Türk naznačil, že v Ugandě nemají všichni stejný přístup k lidským právům. „V průběhu let došlo v zemi k velkému pokroku. V oblasti lidských práv ale zůstává ještě mnoho výzev,“ nastínil pro The Guardian.
Vysoký komisař OSN rovněž vyjádřil zvláštní znepokojení ohledně situace v oblasti lidských práv v Ugandě před nadcházejícími volbami v roce 2026. Očekává se totiž, že Museveni bude opět kandidovat. Podle aktivistů a expertů ale jeho kancelář vytváří v zemi nepřátelské prostředí.
OSN dne 26. července zveřejnila zprávu, ve které vyjádřila znepokojení nad přetrvávajícími zprávami o svévolném zatýkání a zadržování politických oponentů, novinářů, právníků a obránců lidských práv v Ugandě. Organizace rovněž vyjádřila obavy ohledně pronásledování osob na základě jejich sexuální orientace a genderové identity.
Lidskoprávní skupiny označily rozhodnutí vlády zavřít úřady za „ostudné“. Kasha Jacqueline Nabagesera, lesbická aktivistka z Kampaly, ve svém tweetu uvedla, že „týraní bude pokračovat bez strachu z hlídacího psa“.
Steven Kabuye, spoluvýkonný ředitel Truth to LGBTQ, řekl: „Je skličující být svědkem uzavření kritického dozorčího orgánu, který se snažil řešit nedostatky Ugandy v prosazování lidských práv. Tento politováníhodný vývoj podtrhuje znepokojivý trend, kdy se zdá, že ugandská vláda je ochotna propagovat útlak svých vlastních občanů, zejména členů komunity LGBTQ+.“
Oryem Nyeko, výzkumník v africké divizi Human Rights Watch, řekl, že jde o „obrovská ránu“, protože mnoho skupin a organizací, zejména Ugandská komise pro lidská práva, silně spoléhalo na podporu OSN. „Tím, že jí vláda neobnovila mandát, způsobila obrovskou škodu těm, kteří se snaží v Ugandě prosazovat lidská práva,“ popsal Nyeko pro The Guardian.
Livingstone Sewanyana z Foundation for Human Rights Initiative si myslí, že budou muset zasáhnout sami Uganďané. „Občané jsou držiteli práv, a tak je jejich povinností požadovat jejich plné obnovení a užívání. Uganďané na svůj stát dříve kladli požadavky. Stejně jako v minulosti se i teď musejí chopit příležitosti,“ řekl.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]