Původní obyvatelé v Argentině bojují proti těžbě „bílého zlata“. Blokují cesty k lithiovým dolům
Puarmamarca – Vysoko v Andách v argentinské provincii Jujuy se nachází město Puarmamarca. Tamní obyvatelé protestují proti probíhající těžbě lithia, která přispívá k znečišťování vody a vysychání krajiny, píše BBC.
Argentina je čtvrtým největším producentem lithia na světě.
Provincie Jujuy je známá jako oblast tří hranic. Nachází se na severu Argentiny a sousedí s Bolívií a Chile. Jujuy je součástí „lithiového trojúhelníku“, který svírá oblasti s největšími zásobami tohoto kovu na světě.
Někteří obyvatelé Jujuy tvrdí, že z exportu lithia nic nemají, těžba navíc podle nich přímo ohrožuje jejich životy.
Z lithia se vyrábí baterie, po kterých se v posledních letech zvyšuje poptávka společně s rostoucí výrobou elektromobilů. Těžba ale vyžaduje obrovskou spotřebu vody, přibližně 2 miliony litrů na tunu kovu.
Většina lithia se nachází pod povrchem země v podobě solanky. Nejprve je zapotřebí vyhloubit vrt, ze kterého se získá solanka s obsahem lithia, následně se část vypaří a posléze se chemicky zpracuje. Tohoto procesu se ale obávají tamní původní obyvatelé, kteří varují před dopadem na životní prostředí kvůli vysoké spotřebě vody a výparům z chemických procesů.
Čtěte také: Nejen vyhraný mundial. Kauza polibku šéfa španělského fotbalu mění celou zemi
Podle Nati Machaca, mluvčí skupiny domorodých obyvatel z provincie Jujuy, je také problém s doložením vlastnictví. Většině tamních obyvatel chybí potřebné dokumenty, které by dokazovaly, že půda patří opravdu jim. „Dříve šlo jen o ústní dohodu, ale nemáme na to žádné důkazy“, tvrdí Machaca.
Ona i plno dalších Argentinců z řad původních obyvatel teď mohou čelit obviněním kvůli nově schválené kontroverzní reformě guvernéra Jujuy Gerarda Moralese. Ten omezuje právo na protesty a hrozí, že je bude moci vystěhovat.
Ani to ale demonstranty nezastavilo, policie se pokusila je neúspěšně rozehnat. „Nikam nepůjdeme, tahle půda je naše. Lithium patří nám,“ zní z úst demonstrantů.
Marie-Pierre Lucesoil, ředitelka hornické komory v sousední argentinské provincii Salta, argumentuje tím, že firmy se snaží spotřebu vody optimalizovat, a také snižovat užívání fosilních paliv. „Snažíme se, aby těžba byla každým dnem víc a víc udržitelnější,“ tvrdí Lucesoil.
I přesto má Néstor Jérez, hlavní mluvčí za komunitu Oklójů, z probíhajících těžebních projektů obavy. Původní obyvatelé, jako jsou právě Oklójové, se podle svých slov snaží žít v souladu s Matkou Zemí (Pachamama) a kvůli tomu se na protesty shromáždilo plno lidí. „To ona nám dává život, proto ji ochráníme, ať už to stojí cokoliv“, uvedl Jérez.
Tamní protesty ale podle některých místních obyvatel nikdo nevyslyšel, a tak pořádají velký pochod do Buenos Aires. Ten nese název Malón de la Paz, stejně jako již uskutečněné pochody z let 1946 a 2006.
Autor: domlav, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]