Stovky žen se navzdory rizikům vracejí kvůli porodu na Ukrajinu
Kyjev – Uprchlé ženy se vracejí na Ukrajinu kvůli zdravotní péči. Dohání je k tomu špatná orientace v zahraničních zdravotnických systémech i tamní nedostatečná úroveň. Popisuje server Al Džazíra.
Podle nevládních organizací a výzkumu Centra pro reprodukční práva (CRR) se sídlem v New Yorku se už stovky ukrajinských žen vrátily těhotné na válečnou Ukrajinu, aby tam mohly porodit. Odvolávají se na nedostatky gynekologické péče v hostitelských zemích.
„Kvůli překážkám, kterým ženy v těchto zemích čelí, je pro ně často snazší vrátit se na Ukrajinu,“ popsala Al-Džazíře Leah Hoctor, vedoucí CRR pro Evropu.
Některé důvody jsou specifické pro uprchlíky - jako jazykové bariéry nebo nedostatek informací. Jiné jsou ale i strukturální, včetně nedostatku zdrojů nebo finančních prostředků.
„Mnoho dotazovaných poukazovalo na to, že úroveň péče je mnohem nižší (než na Ukrajině),“ vysvětluje Hoctor.
CRR zkoumala situaci celkem ve čtyřech zemích: v Maďarsku, Rumunsku, na Slovensku a v Polsku. Ve všech státech se do pomoci ženám pustily nevládní organizace. Příkladem je maďarské ženské sdružení Emma, jehož dobrovolnice doprovázejí ženy na schůzky, někdy proto, aby Ukrajinky ochránily před „nepřátelstvím“ institucí.
Čtěte také: Majdan přebírá vládu: Jak se před deseti lety rozhořela revoluce důstojnosti
Přestože zdravotní péči o uprchlíky financuje stát, někteří lékaři podle Carmen Radu, zástupkyně rumunské Asociace nezávislých porodních asistentek, požadují platbu. Jinak odmítají Ukrajinky ošetřit. Radu odhadla, že od začátku války opustily Rumunsko stovky ukrajinských žen.
„Ve srovnání s některými těmito zeměmi máme dobře rozvinutý systém gynekologů a rodinných lékařů,“ konstatuje Galina Majstruk, gynekoložka, která vede organizaci Women Health and Family Planning (WHFP), ukrajinského partnera nadace International Planned Parenthood. „Dokonce ani během války se tento systém nezhroutil,“ dodala.
Její organizace se sídlem v Kyjevě poskytla zdravotnické vybavení porodnicím po celé zemi, včetně tří nemocnic v Mariupolu, který je nyní okupován Ruskem.
Práce lékařů válka ale stále komplikuje. V loňském roce žili lékaři a sestry v hlavní kyjevské porodnici 40 dní a během výpadků elektřiny museli roztávat sníh, aby získali vodu, jak popisuje zástupkyně ředitele kyjevské nemocnice Oleksandra Lysenko. Teď už má vlastní zdroje vody, dva generátory elektřiny a plně vybavený protiatomový kryt.
Jak lékaři, tak pacientky trpí neustálým stresem a psychickými problémy. Podle několika studií se během konfliktu zvyšuje počet potratů a těhotenských komplikací.
Autorka: hedr, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]