Íránský režim přitvrzuje. Protestující volají po „smrti diktátora“

Íránské protesty vstoupily do třetího týdne a podle informací z místa i lidskoprávních skupin se mění v otevřený střet s režimem. Vláda reaguje střelbou, raziemi a odstřižením země od internetu.

Co začalo 28. prosince jako protest obchodníků proti pádu měny, se během několika dnů přelilo do politické vzpoury.

Ulicemi se ozývá skandování „smrt diktátorovi“ i volání po starých symbolech, včetně podpory íránské monarchie. Část demonstrantů se odkazuje zejména na bývalého korunního prince Rézu Pahlavího, který od svržení svého otce Muhammada v roce 1979 žije v exilu.

Do protestů, které se rozhořely po celé zemi, se zapojují různé vrstvy íránské veřejnosti, od studentů po rodiny i seniory.

Podle svědectví z Teheránu a dalších měst bezpečnostní síly pálí do neozbrojených protestujících a rozhánějí davy slzným plynem. Šíří se také video, které má zabírat vpád policie do nemocnice se zraněnými demonstranty a napadání pacientů i lékařů.

Právě nemocnice jsou podle dostupných svědectví přehlcené zraněnými a těly mrtvých protestujících. Zprávy a videa prosakují také do íránské státní televize.

Čtěte také: Brífink: Nepokoje v Íránu i USA, napětí v Grónsku a Venezuele

Lidskoprávní organizace HRANA, sídlící v USA, uvádí prudký nárůst obětí na nejméně 538 mrtvých. Zatčených je podle ní přes 10 600. Protestující si stěžují na opakující se vzorec tvrdých zásahů z let 2009, 2019 a 2022.

Nejvyšší vůdce Íránu Alí Chámeneí na nepokoje reagoval v prvním projevu od začátku demonstrací 28. prosince, kde naznačil přitvrzení postupu státu. Demonstranty označil za „vandaly“ a „sabotéry“, obvinil je ze služeb „cizím agendám“.

Zahraniční hrozby včetně Trumpových výroků pak Teherán používá jako důkaz, že protesty řídí USA a Izrael, a slibuje tvrdou odvetu, pokud by došlo k zásahu zvenčí.

Autorka: ako