Live feedKrátké zprávy rychlostí Voxpotu

Kolumbijský prezident Gustavo Petro během svého projevu v OSN v New Yorku vyzval k zahájení trestního stíhání svého amerického protějšku Donalda Trumpa. Důvodem jsou americké zásahy proti lodím v Karibiku, které údajně převáží drogy.

V roce 2024 ve Švédsku zcela roztálo osm z celkového počtu 277 ledovců. Na vině je podle závěrů z výzkumné stanice Tarfala globální oteplování.

Izrael se rozhodl na neurčito uzavřít hraniční přechod Allenby, který funguje jako jediný vstup mezi Jordánskem a okupovaným Západním břehem.

Tajfun Ragasa přinesl na Tchaj-wan velmi silné deště. Nejméně čtrnáct lidí zemřelo poté, co se vylilo jezero v oblasti Chua-lien. Dalších více než sto dvacet lidí se pohřešuje.

Eduardo Bolsonaro, jeden ze synů odsouzeného exprezidenta Jaira Bolsonara, byl obviněn z maření procesu proti svému otci. Brazilská prokuratura mu vytýká, že u americké administrativy lobboval ve prospěch svého otce.

Tři země Sahelu vedené vojenskými juntami – Mali, Niger a Burkina Faso – vydaly společné prohlášení, ve kterém oznámily svůj odchod z Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Soud označily za nástroj „neokoloniální represe“.

Desítky tisíc lidí vyšly do ulic po celé Itálii na protest proti postupu Izraele v Gaze. Protestující zablokovali přístavy jako Janov a Livorno a narušili železniční spojení, zatímco některé školy zůstaly zavřené.

Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) obvinil někdejšího filipínského prezidenta Rodriga Duterteho ze zločinů proti lidskosti.

Valné shromáždění OSN trvá už od 9. září do této soboty, teprve poslední týden však přivítá nejvyšší představitele většiny zemí světa. Z hlediska evropských zemí budou klíčová jednání o palestinské státnosti, sankcích proti Íránu, reforma OSN, ruská agrese proti Ukrajině nebo klimatické cíle.

Vladimir Putin během jednání Ruské bezpečnostní rady mluvil o tom, že po vypršení dohody New START v únoru 2026 nebude existovat žádný nástroj limitující jaderné arsenály Ruska a Spojených států.

Americký prezident Donald Trump pohrozil islamistickému hnutí Tálibán, které už více jak čtyři roky vládne Afghánistánu, aby vrátilo Spojeným státům leteckou základnu ve městě Bagrám na východě země. Pokud tak Tálibán neučiní, „stane se něco zlého“, napsala americká hlava státu na své sociální síti Truth Social.

V neděli 21. září začali občané Guineje hlasovat v referendu o přijetí nové ústavy. Ta může vojenskému vůdci Mamadu Doumbouyovi otevřít cestu ke kandidatuře na prezidenta země. Generál se chopil moci při převratu v roce 2021 a slíbil, že do konce loňského roku předá moc civilní vládě.

Hlavní turecká opoziční strana znovu zvolila do svého čela dosavadního předsedu Özgüra Özela. Snaží se tak ochránit Özela i další přední představitele Republikánské lidové strany (CHP) před nadcházejícím soudním rozhodnutím, které by mohlo nařídit jejich odvolání.

Do estonského vzdušného prostoru vletěly tři ruské stíhačky MiG-31. Ty mimo jiné slouží jako nosiče hypersonických střel Kinžal. Nad zemí NATO se pohybovaly přibližně 12 minut a přiblížily se i hlavnímu městu Tallinn. Proti incidentu se okamžitě vymezilo estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo na protest ruského chargé d´affaires. Ozvala se rovněž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která označila příhodu za mimořádně nebezpečnou provokaci.

Afghánským univerzitám bylo nařízeno, aby ze svých učebních osnov odstranily knihy, které byly napsány ženami. Zhruba 140 knih od ženských autorek bylo v rámci „zkoumání“ označeno za znepokojivé, protože údajně odporují „politice Tálibánu a právu šaría“.

„Opravdu mě zklamal,“ prohlásil  Trump o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi během návštěvy u britského premiéra Keira Starmera. Připustil přitom, že si zprvu myslel, že vyjednat příměří mezi oběma válčícími zeměmi bude podstatně snadnější. Nakonec se ale podle Trumpa ukázalo, že dalšímu jednání brání právě Putin.