Střední Amerika

20. 10. 2023, 09:24

„Nejvíc cool diktátor na světě“ Nayib Bukele potírá v Salvadoru zločin brutalitou

Tomáš Trněný

Tvrdý postup vůči zločinu v Salvadoru imponuje násilím zmítané Latinské Americe. Za snížením kriminality ale stojí brutalita a omezování lidských práv. V sázce je pak i tamní demokracie.

„Ruce nad hlavu. Když je tam neudržíte, zastřelí vás. Když budete mít štěstí, dostanete se odsud živí,“ popisuje 20letý mladík pro BBC Mundo podmínky po zadržení během výjimečného stavu v Salvadoru. Ten v zemi, která vyhlásila „válku gangům“, platí už přes rok a půl.

Prezident Salvadoru Nayib Bukele o tom rozhodl loni v březnu. Do ulic nasadil armádu, která často obléhala celá města, aby dostal do vězení takzvané pandilleros, členy zločineckých gangů.

Do října tohoto roku bylo v zemi zatčeno přes 70 tisíc lidí. Stát s 6,5 miliony obyvatel se tak stal zemí s největší vězeňskou populací na světě v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.

Jsme nejbezpečnější zemí v Latinské Americe. Jak jsme to dokázali? Zavřeli jsme zločince do vězení. Je tam dostatek místa? Teď už ano.

Za stejnou dobu také nezisková organizace Cristosal zdokumentovala úmrtí nejméně 153 osob v salvadorských věznicích. Velká většina z nich zemřela během prvního roku výjimečného stavu, ve čtyřech případech šlo o ženy.

Přísná pravidla…

Pro osoby zadržené na základě (často nepodložených) podezření ze spolupráce nebo příslušenství k drogovým kartelům a zločineckým gangům nechal prezident Bukele postavit rozsáhlou věznici. Zařízení nacházející se asi 70 kilometrů od hlavního města pojme až 40 tisíc vězňů. Aktuálně je plné asi ze čtvrtiny, informuje AP.

Salvadorský areál „mega věznice“ – Centra pro zadržování teroristů / Foto: La Prensa Gráfica / Wikimedia Commons / CC BY 3.0

V „mega vězení“, jak se komplexu přezdívá (a o němž již Voxpot psal), platí přísná pravidla. Nejsou povolené návštěvy, není zde nic jako programy připravující odsouzené na návrat do běžného života. Vězni, kterých je na cele většinou 65–70 (ale někdy i přes 100), mají minimum soukromí a jsou pod neustálou kontrolou dozorců.

„Salvadoru se podařilo stát se z jedné z nejnebezpečnějších zemí světa tou nejbezpečnější v Latinské Americe. Jak jsme to dokázali? Zavřeli jsme zločince do vězení. Je tam dostatek místa? Teď už ano,“ napsal Bukele na svých sociálních sítích.

…a nelidské podmínky

Lidskoprávní organizace ale mezitím přinášejí svědectví o nelidských podmínkách ve věznicích. „Vězni umírají na následky mučení, silných úderů a škrcení,“ cituje zprávu Cristosalu server Vice News.

Podle organizace taktéž dochází v zařízení k záměrnému zanedbávání lékařské péče a ze strany dozorců k systematickému mučení. Výjimkou pak není ani úmrtí v důsledku podvýživy, upozorňuje mexický deník La Jornada.

Čtěte také: Vraždy a drogy ve jménu božím. V Latinské Americe nic neobvyklého

Podle organizace Socorro Jurídico Humanitario (SJH; Humanitární právní pomoc) oslovené deníkem Infobae zemře v salvadorských věznicích každé čtyři dny minimálně jeden člověk. Okolo 40 % úmrtí lze podle SJH kvalifikovat jako vraždu, 31 % jako zanedbání lékařské péče.

„Slyšel jsem opozici říkat, že ve věznicích umírají lidé. A že nějakým způsobem zabíjíme odsouzené nebo je necháváme zemřít. Ale ve věznicích lidé umírají stejně, jako by umírali venku, protože onemocní, protože zestárnou. Jsou i ti, kteří mají smrtelné choroby a tak dále,“ hájil podmínky v žalářích Bukele.

Úspěšný bojovník se zločinem

Zatímco lidskoprávní organizace Bukeleho tvrdě kritizují, jeho popularita v Salvadoru i okolních zemích strmě roste. Jde o reakci na jeho přístup k dlouhodobě kritické situaci v zemi, v níž v posledních dekádách měly hlavní slovo zločinecké gangy.

Ty vznikly v 70. a 80. letech v Los Angeles, kam obyvatelé středoamerického státu utíkali před občanskou válkou. Poté, co Spojené státy tyto osoby vyhostily, usadily se v Salvadoru a zde terorizovaly obyvatele měst i venkova.

V jeden moment bylo podle vlády do fungování gangů zapojeno až 118 tisíc tamních obyvatel, uvádí agentura AP. Zatímco v roce 2015 tak v zemi došlo k 6657 vraždám, o sedm let později už to bylo pouze 496.

Při svém prvním vystoupení na půdě OSN Nayib Bukele prohlásil, že pár fotek na Instagramu má větší vliv než projev.

Salvadorská města tak zažívají dlouho nepoznané svobody. Obnovil se v nich noční život, lidé mohou znovu chodit ven a nemusejí se schovávat ve svých domovech. Znovu se také otevírají podniky, které předtím musely platit vysoké výpalné.

V zemi se obnovil i turistický ruch. Podle dat Světové organizace cestovního ruchu zaznamenal Salvador za první polovinu tohoto roku čtvrtý nejvyšší (procentuální) nárůst počtu turistů na světě ve srovnání se situací před pandemií covidu-19.

Proti novinářům i aktivistům

Jenže úspěch na poli boje se zločinem si v jiných oblastech vybírá tvrdou daň. „Žádné gangy, ale zároveň ani více demokracie“, zní titulek editoriálu latinskoamerického deníku El Faro.

„Salvador předal veškerou moc jedné osobě, prezidentu Nayibu Bukelemu… Vzdali jsme se právního státu, který je spojen s dodržováním zákonů a ústavy. Vzdali jsme se svobody projevu, svobody nesouhlasu, dělby moci, transparentnosti veřejných financí a mechanismů boje proti korupci. Vzdali jsme se střídání sil. Jsme zpět u zkorumpovaného vůdce,“ píše ve společném prohlášení redakce.

Mimochodem, podle společnosti Apple právě proti novinářům tohoto periodika vláda pomocí hackerů cílila útoky v online prostoru. Kvůli obavám o bezpečnost se proto redakce přesunula do Kostariky.

Salvador totiž spolu s Mexikem a Dominikánskou republikou patří mezi nejaktivnější uživatele kontroverzního spywaru Pegasus, který nasazuje proti svým oponentům. V zemi tak mezi červencem 2020 a listopadem 2021 mířilo na 35 tamních novinářů a lidskoprávních aktivistů přes 250 útoků vedených právě pomocí Pegasu.

Hvězda sociálních sítí

Odpůrce nastolené bezpečnostní politiky pak salvadorský prezident označuje jako „zaujaté“, „špatně informované“ nebo „že strkají nos, kam nemají“. Jeho vláda pak prý byla vystavena „systematickému útoku ze strany některých zemí, médií a odborníků,“ řekl prezident na zářijovém valném shromáždění OSN.

Bukeleho politika je efektivní, populární a brutální, píše odborník na organizovaný zločin v Latinské Americe Ioan Grillo. To vše za cenu omezení nezávislosti soudnictví a koncentrace moci do rukou jediného člověka.

Navíc člověka, který sám sebe před dvěma lety v jisté nadsázce nazval „nejvíc cool diktátorem na světě“, což si tehdy umístil i do popisku svého twitterového účtu, kde ho sleduje 5,5 milionu lidí.

Prezident Salvadoru Nayib Bukele / Foto: Gobierno Danilo Medina / Flickr / CC BY-NC-ND 2.0 DEED

Otazník nad salvadorskou demokracií

Vždy upravený 42letý exstarosta San Salvadoru sází na vliv sociálních sítí a na vizáž i chování celebrity. Ne náhodou při svém prvním vystoupení na půdě OSN řekl, že „pár fotek na Instagramu má větší vliv než projev“. Podobným stylem dělá i svou politiku. V roce 2021 tak ustanovil bitcoin jako oficiální platidlo.

Volby v roce 2019 vyhrál na základě slibů, že zatočí s korupcí i zločineckými gangy. Bukele zahájil trestní řízení proti korupcí prolezlým politickým stranám a s kartely nejprve uzavřel příměří. Když ho na začátku loňského roku začaly porušovat, hlava státu jim vyhlásila válku a od té doby v zemi platí výjimečný stav.

Po získání většiny v kongresu se Bukele dlouho nerozmýšlel a získal kontrolu i nad Nejvyšším soudem, kdy o své místo přišli všichni soudci nad šedesát let. „Jeho taktika je stejná jako u ostatních autoritářů v Latinské Americe. Dosazuje loajální spojence do klíčových pozic, vyhrožuje opozici a útočí na média,“ řekl Guardianu profesor latinskoamerických studií na University of North Carolina Greg Weeks.

Po Bukeleho taktice pokukuje kolumbijská i chilská krajní pravice nebo Honduras či Guatemala. Ohlas měla i v násilí zmítaném Ekvádoru.

Jen pár dní před 200. výročím salvadorské nezávislosti v září 2021 pak Bukele proces převzetí moci dovršil. Nejvyšší soud umožnil hlavě státu znovu kandidovat v roce 2024, ačkoli salvadorská ústava dovoluje prezidentovi pouze jeden pětiletý mandát.

Varování pro regionální obdivovatele

I přes to si Bukele drží v zemi více 90procentní podporu a podle průzkumu také 70 % salvadorské populace podporuje prezidentovo rozhodnutí znovu kandidovat, uvádí deník El Tiempo. Nakolik jsou ale čísla zkreslená, lze těžko odhadnout. U mnohých byl strach z gangů nahrazen strachem ze samotné vlády, podotýká AP.

Populární je Bukele i za hranicemi. Například v průzkumu oblíbenosti zahraničních státníků v Chile se umístil těsně na druhém místě za kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Pozitivně ho vnímá hned 77 % Chilanů, kteří oceňují jeho boj proti zločinu.

Čtěte také: „Spravedlnost si dala načas.“ Po 50 letech Chile nahlíží do své temné minulosti

Jeden z poradců krajně pravicového kandidáta na argentinského prezidenta Javiera Mileie zase podle deníku El País odcestoval do Salvadoru, aby zjistil podrobnosti takzvaného „bukelismu“.

Státníkova strategie ale podle El País rezonuje i v dalších latinskoamerických zemích, které se potýkají s vlnou násilí ze strany gangů. Po Bukeleho taktice pokukuje kolumbijská i chilská krajní pravice nebo Honduras či Guatemala. Ohlas měla i v násilí zmítaném Ekvádoru, kde došlo k vraždě jednoho z kandidátů na prezidenta (Voxpot o tom v srpnu publikoval článek).

„Je to krátkodobá strategie, navíc s velkými riziky,“ varuje v rozhovoru s BBC Mundo kostarický exprezident Luis Guillermo Solís. „(Salvador) by neměl být vzorem pro region, který je velmi rozmanitý. Sázka na tuto strategii může mít velmi závažné dopady na celý politický systém a může ze zemí udělat autoritářské státy, či dokonce diktatury,“ dodává Solís.

Tomáš Trněný

Více článků od autora