Nešlápni na slzák. Jak vypadá další kolo bitvy o svobodné Srbsko

Na potemnělém a deštěm skrápěném bulváru leží promáčená a potrhaná srbská vlajka. Poslední opozdilci pospíchají podél několikrát přestříkaných graffiti do svých domovů a v tichém šumu velkoměsta je zdáli slyšet hlahol turistů vycházejících z jedné z uzavírajících se hospod.

Najednou noc prořízne tlumený rytmický dusot těžkých bot vystřídaný dutými ránami a vyplašeným křikem. Zavládne panika. Vyhlédnu za roh a vidím, jak policejní hlídka drží v poutech sehnutého mladíka a nevybíravě ho strká do služebního auta.

Dále v ulici potkám jeho ztracenou botu, zahozený transparent a o zeď opřené policejní štíty. Se skloněnou hlavou projdu křižovatkou a netrvá dlouho, než minu další ze všudypřítomných bezpečnostních složek.

Jeden z ozbrojenců mě provrtá pohledem, ale nakonec odvrátí zrak.

Protesty trvají od loňského listopadu.

S hlubokým výdechem zahnu do známé neosvětlené uličky nedaleko mého bytu. Otupené smysly nijak nevzruší, ani když z jednoho z mnoha zrezavělých kontejnerů vítězoslavně zamává ruka držící igelitku následovaná střapatou hlavou jednoho z místních bezdomovců.

Moje noha na kluzkém chodníku mezitím došlápne na něco tvrdého, takže se mírně zapotácím. Chvíli mi trvá, než pochopím, že se dívám na vypotřebovanou plechovku slzného plynu. O kousek dál leží další dvě.

Tak vypadá cesta nočním Bělehradem – jen pár bloků pod parlamentem, kde před chvílí skončila protivládní demonstrace.

Protesty v Srbsku, vyvolané tragédií v Novém Sadu, trvají od listopadu 2024, letos v březnu hnutí čítalo více než sto tisíc lidí. Demonstrace rovněž překročily svůj původní rámec a získaly širší politický náboj.

V jejich centru se objevil požadavek na předčasné a skutečně svobodné volby, který reagoval na dlouhodobé podezření, že prezident Aleksandar Vučić ovlivňuje volby prostřednictvím médií, korupce a volebních podvodů.

Přestože Vučić již v minulosti využil mimořádné volby ke konsolidaci moci, aktuální výzvu kategoricky odmítl – ztratil totiž podporu veřejnosti, která se ocitla poprvé za poslední dekády na hranici třiceti procent.

To se ostatně plně projevilo v červencových komunálních volbách v Zaječaru a Kosjeriči, kde prezidentova vládnoucí a dříve dominantní Srbská pokroková strana jen těsně obhájila vítězství.

Protivládní aktivisté vytvořili striktní osmnáctibodový program volební kontroly, kterým se hnutí hlásí k dohledu nad volbami a zajištění dodržení principů právního státu. Rozšířili taktéž požadavky ohledně svobody médií, nezávislosti soudů nebo důsledného vyšetření korupce.

V průběhu léta účast na protestech i jejich počet klesl, avšak nový cyklus protestů je velikostně alespoň prozatím srovnatelný se zimními a jarními protesty.

Všichni do ulic

Po letním oddechu, způsobeném dovolenými i únavou z dlouhých protestů, přišla první zářijová demonstrace, pořádaná výjimečně středoškolskými studenty.