Ročně každý Čech či Češka utratí za květiny průměrně asi 1500 korun. Kupují se k narozeninám nebo ke Dni Matek. Většina z nich pochází z globálního Jihu a pojí se s nimi morální dilemata. Květinářský průmysl totiž zhoršuje klima a hubí ostatní rostliny.
Včera byl Den Matek. Druhá květnová neděle je každoročně čas, kdy se po celém světě vzdává hold matkám a mateřství. Bylo tedy nasnadě darovat těmto jedinečným osobám v našich životech květiny.
Jenže nákup řezaných květin nemusí být úplně bezstarostný. Za každým rozkvetlým kusem přírody se totiž schovává obří průmysl, který škodí planetě a využívá levné pracovní síly.
Květina, kterou nazýváme přírodní, je tak produktem válek a obchodu.
Matky a další blízcí si květiny rozhodně zaslouží, ale možná jim pocit z obdarování zhořkne, jakmile rozklíčují životní cestu většiny květů. Existují ale možnosti, jak se tomuto vyvarovat.
Květiny a společnost v průběhu staletí
Vývoj tradice květinových dárků může ilustrovat růže. Právě ta se s darováním rostliny coby symbolu náklonnosti nebo uznání spojuje nejčastěji. Je považována za emblém lásky, trpělivosti a představuje krevní pouto.
Za božské považovala růže už řecká mytologie. Podle ní totiž vyrostly z krve boha Adonida, který představuje životadárnou sílu přírody.
Druhá verze mluví o tom, že je stvořil bůh nespoutaného veselí Dionýsos a zasvětil je Afroditě, bohyni lásky. Podobných mytologických příběhů je mnoho a všechny ukazují, že květiny mají v naší společnosti své místo dlouhá staletí.
Čtěte také: Kakaové války: Kolik kolonialismu je v tabulce čokolády?
Samotné růže, které dnes najdeme v obchodech, ale nepocházejí pouze z Evropy. Většina nynějších jednokvětých exemplářů se původně vyskytovala v jižní a severní Číně. Nicméně i ty bylo nutné křížit s těmi v Evropě a severní Africe. Až tím vznikla rostlina, kterou dnes obdivujeme.
Květina, kterou nazýváme přírodní, je tak produktem válek a obchodu. Trh s růžemi pak začal již v antice. V tomto období se v Egyptě ve velkém pěstovaly květy a prodávaly se na velké vzdálenosti pro rituály a podobné příležitosti.
Řecké a římské ženy a muži nosili květinové koruny, které často kladli také na hroby. „To ale bylo pro rané křesťanství příliš pohanské a v Evropě kvůli tomu nastal květinový utlum,“ popisuje historik Peter McNeil na webu The Conversation.
Islámský svět a Východ celkově ale takový úpadek v oblibě okrasných květin nezaznamenal. Jednoho z nejrozmanitějších producentů květin té doby představovala Čína – díky své geografii i velkým znalostem zahradnictví. Z říše středu k nám přišly azalky, kamélie, chryzantémy, magnólie a v neposlední řadě nové druhy růží.
Ty byly na křesťanském Západě rehabilitovány až ve 12. století, a to například v gotickém umění. Následně se květinami a květinovými vzory zdobilo oblečení mužů i žen.
V 17. století se kvetoucí rostliny staly nezbytným luxusem pro vládce. „Sběratelé a mecenáši cestovali mezi botanickým centry a seznamovali se s vědou o květinách,“ přibližuje McNeil.
Květinový trh u Seiny, za ním Louvre / Autor: Georges Fraipont / Wikimedia Commons / public domain
V 19. století již okrasné květiny zaznamenaly boom a dnes je lze zakoupit v supermarketech na každém rohu.
Rozkvetlý příběh šedne
V loňském roce se do Česka dovezly řezané květiny za 2,4 miliardy korun, tedy o necelých 100 milionů korun více než předloni. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že nejvíce jich dorazilo z Nizozemska, Ekvádoru nebo Dánska.
Vyloženě české květiny koupíte stěží. Předsedkyně Platformy Výkvět Lamya Zítková Kourdi uvedla, že Česko je v produkci řezaných květin soběstačné jen z necelého procenta.
98 procent řezaných květin prodaných v Česku vyrostlo v zemích globálního Jihu.
Prodejci tedy musí nakupovat ze zahraničí. Na nizozemské burze – která je na mezinárodním trhu dominantní – zahýbal s cenami covid, nyní ale pomalu klesají. Čeští zákazníci to ale nepocítí, od letošního roku totiž na květiny už neplatí snížená, ale standardní 21% sazba DPH.
Nizozemsko vévodí trhu s květinami již více než dvě staletí. Začalo to nejspíš v hospodě. Jeden tamní obchodník se tehdy obrátil na své kolegy s rostlinami a zeptal se: „Za kolik?“ Právě jeho otázka stála u zrodu největší světové aukce a vedla až k nejdynamičtějšímu a nejlépe organizovanému obchodování s květinami na světě.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
