„Každý národ má svou kolektivní paměť a je důležité ji uchovat pro budoucí generace, aby pochopily, odkud pocházíme. Když se podíváme zpět do historie, zjistíte, že to, co dnes víme o Egypťanech — o starověkých Egypťanech — pochází v podstatě z maleb na stěnách,“ říká v úvodu podcastu expert na audiovizuální dědictví.

Zachování palestinské kultury má být podle palestinského výzkumníka Bashara Shammouta vnímáno právě v tomto kontextu „Jde o  předání budoucím generacím možnost studovat náš dnešní život – to, odkud pocházíme. Proto vždycky říkám, že ‚kultura je matkou národů, které píší dějiny‘. Je tedy důležité tuto kulturu uchovávat a kolektivní paměť je cesta, jak to udělat,“ vysvětluje.

Poslechněte si také: PULS | Schrödingerův Fico: Co slovenský premiér sleduje cestami do Moskvy?

Shammout v Pulsu mluví o tom, že na Blízkém východě nemá archivnictví velkou tradici. „Možná až v šedesátých letech si po svém vzniku Organizace pro osvobození Palestiny, tedy PLO, uvědomila, jak je důležité začít budovat archivy – různé archivy pro vědecké, akademické studie, fotografie, filmové sbírky a podobně,“ vypráví.

„Když vznikl stát Izrael, snaha vymazat historii a kulturní paměť okupovaného lidu byla jednou z prvních věcí, co po roce 1948 udělal. Stejně jako každá jiná okupační mocnost v historii. K dispozici máme dokumenty, které dokazují, že nešlo o náhodné kroky, ale systematický program plenění a krádeže kulturních sbírek Palestinců,“ popisuje odborník.

Dá se uchovat každý aspekt kultury? Jak vypadá palestinské kulturní dědictví a kde jsou momentálně všechny ty audionahrávky, fotografie a další artefakty? Proč je pro Palestince tak důležité, aby se archivy rozeseté po světě digitalizovaly? A jak okupační mocnosti vymazávají paměť lidu? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.

Foto: Library of Congress